Martin Biben: Místo filozofů praktiky. V Karlových Varech vznikne polytechnika, má nakopnout místní průmysl

úterý 21. listopadu 2023 ·

Karlovy Vary jsou posledním krajským městem v zemi, kde nesídlí žádná univerzita. Brzy by se to ale mělo změnit. Ve vyhlášených českých lázních má podle plánů ministerstva školství a kraje vzniknout vysoká škola do dvou let, z tuzemské tradice takzvaných kamenných univerzit s řadou fakult se ale bude značně vymykat.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 6. 11. 2023

 

Kraj, který trápí sociální potíže a nízká životní úroveň, má získat polytechnickou vysokou školu připravující studenty podle potřeb místních firem. Univerzita s kratším studiem by měla v kraji udržet vzdělané lidi a pomoci změnit dosavadní strukturu průmyslu se značnou orientací na uhlí. Podobná na praxi zaměřená vysoká škola má vyrůst i v Brně.

 

„V běhu jsou dva projekty na nové polytechnické vysoké školy, jeden v Karlových Varech a druhý v Brně. Neměly by být kopií státem zřizovaných veřejných škol. Další filozofické či přírodovědecké fakulty nepotřebujeme,“ uvedl pro HN ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek (STAN).


Oba nové ústavy by se naopak měly inspirovat takzvaným profesním vysokým školstvím. Podobné školy působí například v Německu pod názvem fachhochschule, ve Francii jsou to polytechniky a v USA community college. „Vzdělávají lidi pro regionální trh práce, chodí na ně většinou studenti z bližšího okolí a mají programy šité na míru blízkým podnikům,“ vysvětlil ministr.

 

Jejich zakladatelem a zdrojem financí nebude stát, ale kraj, a to společně s místními firmami i nejbližšími existujícími univerzitami. „Měla by vzniknout konsorcia tažená krajem, hospodářskou komorou, některými silnými firmami a blízkou univerzitou, my jsme připraveni pilotní obory podpořit dotacemi,“ uvedl Bek. Délka studia by měla být maximálně tři roky, nejvyšším dosaženým titulem tedy bude bakalář. 

 

Podle hejtmana karlovarského kraje Petra Kulhánka by tamní vysoká škola měla otevřít brány ve školním roce 2025–2026. U dvou oborů, jejichž příprava už běží déle, se však zaplní posluchárny už v příštím školním roce. „Bude to kinantropologie, nauka o pohybu, něco jako fyzioterapie, ale s širším využitím pro lázeňství. A také v angličtině vyučovaný obor průmyslový inženýr ve smyslu informačních technologií. Spustí je v letech 2024 a 2025 plzeňská Západočeská univerzita a pak se přesunou na polytechniku, která začne o rok později. Tady počítáme zprvu se čtyřmi až šesti obory,“ řekl Kulhánek.


Výuku na technických oborech – v Karlových Varech počítají se strojírenskými nebo IT – by měli z významné části hradit budoucí zaměstnavatelé studentů. Naopak studium na zdravotních oborech, po kterých je na Karlovarsku značná poptávka, by měl zaplatit stát.

 

Sehnat vyučující se podle hejtmana zatím daří. I když to není snadné. „Zajistit odbornou garanci studia a personální zajištění je asi nejtěžší. Ale jde to. Máme domluvenou spolupráci se Západočeskou univerzitou i s vyššími odbornými školami pro odborné předměty. A s anglickým oborem nám pomůže německá Fachhochschule Amberg-Weiden,“ uvedl.

 

Nová škola by měla zpočátku sídlit kromě Karlových Varů i v Chebu a Sokolově, a to v prostorách již existujících škol. Cílový stav podle hejtmana počítá se třemi až čtyřmi tisíci studenty. „Chceme vybudovat vlastní kampus v Karlových Varech, jeho umístění ale ještě neznáme, jdeme postupnými kroky,“ sdělil Kulhánek.

 

Místní firmy záměr vítají. „Na posledním jednání v polovině října bylo zhruba 15 až 20 zásadních zaměstnavatelů. Zájem je velký,“ přiblížil hejtman.

 

Podporovatelem myšlenky vzniku polytechniky v Karlových Varech a účastníkem posledního jednání je například personální ředitel Lázní Jáchymov Michal Tamchyna. „Jednoznačně nejvíc postrádáme fyzioterapeuty a všeobecné sestry. V případě jejich nedostatku hrozí zavírání provozů – a obnovovat něco, co jednou zavřete, je velice náročné,“ uvedl k tomu v tiskové zprávě ze setkání pořádaného Hospodářskou komorou.

 

Jak může založení vysoké školy chudší oblasti prospět, zaznělo na říjnové konferenci o pomoci zaostávajícím regionům Institutu moderní politiky iSTAR. Příklad z dánského města Aalborg popsala Anne Juel Andersenová z tamní technické univerzity založené v roce 1994: „Škola pomohla proměně celého původně šedivého a průmyslového města v moderní sídlo. Vznikla pracovní místa, příležitosti pro nový byznys, přilákala mladé a vzdělané lidi.“

 

Zatímco v Karlových Varech už příští rok otevírají první obory, v Brně zatím přípravy nové vysoké školy tolik nepokročily. „V Brně je věc ve fázi kvašení. Míříme ke konsorciu kraje a firem za účasti Vysokého učení technického i Masarykovy univerzity,“ řekl ministr Bek. Tamní škola by podle něj měla být zaměřená na dvě hlavní oblasti: „První je IT a výroba a vývoj čipů, druhá pak oblast farmaceutického průmyslu. Věřím ale, že v Brně to půjde nakonec rychle, protože tam jsou aktéři už zvyklí spolupracovat.“

 

0 komentářů: