Josef Mačí: Cermat chystá veřejnou databázi úloh k přijímačkám. Až 100 tisíc příkladů

čtvrtek 9. května 2024 ·

Devadesát procent dětí by se mohlo na střední školu dostat hned v prvním kole. Tři čtvrtiny navíc na tu, kterou si přály nejvíc, odhaduje ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.

 

Zdroj: Seznam Zprávy 4. 5. 2024

 

Skončily přijímačky a začaly maturity. Obě zásadní zkoušky má na starosti Cermat. Jeho ředitel Miroslav Krejčí v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, že většina dětí by se měla na školy dostat hned v prvním kole.

 

Zároveň vysvětluje, proč se i letos v jednom z testů objevila chyba a že stejná věc se stala patrně i v náhradním termínu. Cermat proto chystá veřejnou databázi úloh, která by nejasně nebo chybně zadaným úlohám mohla předejít.

 

Maturitní zkoušky i ty přijímací by se také v budoucnu mohly skládat elektronicky.

 

Děti za sebou mají přihlašování a přijímací zkoušky. Samozřejmě se čeká na rozdělení na školy. Ale můžete už teď zhodnotit, jak se to všechno povedlo?

 

Máme k dispozici simulace a už i taková první data z DiPSy (Digitální přihlašovací systém, pozn. red.), kdy to vypadá, že se v prvním kole dostane na střední školy přes 90 procent uchazečů. V Praze to bude trochu méně, v ostatních krajích zase o něco víc. První simulace taky ukazují, že až 75 procent dětí by se mohlo dostat na svou první vybranou školu, zhruba 10 procent na druhou prioritu a 5 procent na třetí.

 

Berete tohle jako měřítko úspěchu elektronizace přihlášek, že se v prvním kole dostane daleko větší podíl dětí něž v době papírových přihlášek?

 

My ale nevíme, kolik dětí se v minulých letech nedostalo v prvním kole. Média v minulosti přišla s tím, že se po prvním kole skoro polovina dětí nedostala na střední školu, což v tom okamžiku byla pravda. Následně se ale začala řešit odvolání a to, že se drtivá většina nepřijatých dostala na odvolání, o tom už potom média dodatečně nepíšou a ministerstvo tahle data nikdy nesesbíralo. Taková čísla letos budeme mít, ale nemáme je s čím porovnat.

 

Ale minimálně ubyde chaosu se zápisovými lístky jako v minulém roce. Je to tak?

 

To byl hlavní důvod, proč jsme zaváděli prioritizaci. Jako druhý největší přínos všech změn pak vidím centrálně vyhlašované druhé kolo. Ještě minulý rok rodiče obvolávali školy a zjišťovali, která ho vypíše. Každá ho ale vypisovala i uzavírala jindy, informace nebyly nikde přehledně, a už vůbec ne na jednom místě. Letos ale dáme 20. května v DiPSy rodičům seznam všech škol v republice i s jejich kapacitami pro druhé kolo a budou moct jednoduše vybírat.

 

Když jste v první otázce mluvil o simulacích, znamená to, že už je rozdělovací algoritmus propojený se systémem přihlášek?

 

Jednak simulace dělalo CERGE, kterým vyšlo, že zhruba 13,5 tisíce dětí se nerozřadí. Jim jsme dávali data k odhadu výsledků. My jsme zatím pouštěli algoritmus s náhodnými výsledky a vyšlo nám, že nerozdělíme asi 11 tisíc uchazečů. Kromě Prahy navíc ve všech krajích zůstane po prvním kole více volných míst na školách než nerozřazených dětí.

 

Ostré rozdělování žáků nastane kdy?

 

Šestého května dáváme výsledky jednotné přijímací zkoušky ředitelům. Na jejich základě udělají pořadí, vrátí nám to a devátého rozdělujeme. Pak bude čas na nahlížení do spisu a 15. května se zveřejňují výsledky.

 

Věříte, že bude všechno fungovat?

 

Jasně, že to bude fungovat.

 

 

Místo dcery matka a další chyby

 

Máte už teď v hlavě, co byste chtěli pro příští rok v přihláškách změnit?

 

Hodně kritizovaná byla se spuštěním systému problematika změny již podané přihlášky. Omezení jsou ale právnického charakteru. Bylo by potřeba říct, že správní řízení začíná až 20. února, tedy s ukončením termínu pro podání přihlášek. Pak bychom mohli nastavit, že lze podat novou přihlášku, jen pokud tu předchozí nejprve zrušíte.

 

Budeme také diskutovat o tom, jestli nezrušit hybridní přihlášky. Zůstat by tedy mohly jen elektronické a papírové. Ukázalo se, že hybridní moc nepomohly a někdy to spíš zkomplikovaly.

 

Jak to?

 

Bylo hrozně moc případů, kdy rodiče nečetli, co bylo na monitoru a na papíře, a domnívali se, že podali přihlášku tím, že si ji vytiskli, ale už ji neodnesli do školy. A pak týden po lhůtě přišli na to, že nemají děti přihlášené.

 

A s tím se ale už asi nedalo nic dělat. Nebo ano?

 

O individuálních případech vždycky rozhodovali ředitelé. Nám do toho nepřísluší nijak zasahovat. Ani radši nechci vědět, jak to někdy udělali.

 

Chápu, že vy ručíte za systém, nikoliv za konkrétní přihlášky…

 

Na druhou stranu je pak smutné říct dívce, že nepůjde na střední, protože jí maminka sice podala přihlášku, ale den před konáním JPZ přijde na to, že přihlásila sebe, a ne dceru.

 

A to se opravdu stalo?

 

Ano, to se stalo. Stejně jako případ uchazeče z Prahy, který se hlásí jen na školy v Pardubicích. To je problém, když to nebyl záměr.

 

My jsme řešili i případ zdvojené přihlášky, kdy se rozvedení rodiče neshodli. Vyřešily se nějak takové nejasnosti?

 

Před týdnem bylo 40 přihlášek tohoto charakteru. Začali jsme to řešit se školami. Většinově se ukázalo, že ředitelé měli vše papírově správně, ale neopravili to v DiPSy. V tuto chvíli je ještě šest uchazečů s přihláškou v konfliktu. Tři máme přislíbené, že se vyřeší. U třech máme ale indikaci, že zůstanou nevyřešeny, protože u nich běží soudy.

 

A co s nimi?

 

Systém je nemůže zařadit do rozdělovacího procesu. Zůstanou ve stavu, jako kdyby nepodali žádnou přihlášku. Dítě tak nebude umístěné v prvním kole na žádnou školu.

 

 

Jak předejít chybám

 

Když se podíváme na celý nový systém elektronického přihlašování, jak hodnotíte zpětně tu kritiku, která na vás mířila?

 

Za mě proběhlo všechno, jak proběhnout mělo. Že jsme spustili systém o den později, beru jako cenu za to, v jakých termínech jsme pracovali. Nevidím v tom žádný problém. Navíc se ještě prodlužovala lhůta na podání přihlášek.

 

Udělal byste něco jinak, kdybyste mohl radit svému mladšímu já?

 

Rada by byla jediná – udělej si na podzim víc času na vývojáře.

 

A zapojoval byste do práce svého syna?

 

Kdyby to bylo potřeba stejně jako letos, tak ano.

 

V jednom z letošních testů se objevila nejednoznačná úloha. Už jste zjistil, proč se to stalo?

 

Změna v tom klíčovém slově, které způsobilo nejednoznačnost, proběhla až při poslední revizi češtinářů. Tedy potom, co úlohu zkontrolovali všichni experti na matematiku. Ale nemůžu to hodit jen na ně, protože i původní verze by mohla být napadená.

 

Vypadá to, že budeme mít obdobný problém ještě v jedné úloze z náhradních termínů, která tedy jde už stoprocentně za revizí češtiny.

 

Uvažujete o nějaké změně systému přípravy úloh, aby se předešlo podobným chybám, protože nejednoznačná zadání se objevují prakticky každý rok?

 

Dokud se budou úlohy průběžně tvořit a všechno bude stejně utajené, tak chyby budou vznikat i dále. Museli bychom na to mít o měsíce více času. My totiž nedáváme testy vůbec do prostředí internetu, takže všichni, kdo je kontrolují, musí fyzicky přijít do Cermatu.

 

Podle mě se to změní tedy až v okamžiku, kdy vytvoříme databanku úloh, která bude veřejná. Když budeme mít na internetu sto tisíc příkladů, ze kterých se budou skládat přijímačky, tak vychytáme během dvou nebo tří let všechny potenciální chyby tím, jak budou žáci a učitelé úlohy počítat a reportovat nám zpátky nejasnosti.

 

A takovou databázi tedy tvoříte?

 

Kvůli tomu jsem přišel do Cermatu, ale ještě jsem nezačal, protože nebyl čas. Když jsem nastoupil, říkal jsem, že uděláme databanku 10 tisíc příkladů, v tuhle chvíli jich mám na stole 30 tisíc. Příští rok chci, aby se to spustilo.

 

 

Maturity klidně „na pětkrát“

 

Tenhle týden začaly maturity, tak bych se chtěl zeptat, jak daleko je digitalizace maturitní zkoušky?

 

Je to víceméně spojené s databankou úloh. Reálně ale elektronizaci maturit i přijímaček budeme pouštět jako samostatný projekt.

 

Je asi taky nutné, aby školy byly vůbec technologicky připravené na takovou změnu.

 

Já naopak říkám, že to musíme připravit tak, aby si školy vystačily s tím, co mají, protože nemá smysl zahajovat elektronizaci, když řekneme, že každý rok se musí nalít 300 milionů do počítačů a tabletů.

 

S tím právě souvisí databanka úloh. Když bude dostatečně velká a použitelná, tak nepotřebujeme mít jeden test pro všechny děti v jeden okamžik, ale můžeme maturitu rozdělit klidně na pětiny a každá skupina dostane jiný test, který ale bude srovnatelný. Pak si školy vystačí s technikou, protože nebudou potřebovat tolik zařízení najednou.

 

A co otázka zabezpečení? Nehrozí při elektronických maturitách únik dat?

 

V okamžiku, kdy budou elektronické, tak systém sice bude běžet, ale nebude mít data. V pondělí ráno jen určíme, které úlohy budou v maturitě, a první, kdo to kdy uvidí, budou až žáci v čase zahájení testu.

 

0 komentářů: