V životě takřka vše funguje na principu sněhové koule. Když člověk učiní jedno správné rozhodnutí, následně druhé, tak každé další už je snazší. Platí to o tvorbě důležitých kontaktů, investování nebo vzdělání.
Zdroj: Hospodářské
noviny 18. 5. 2025
Do velké
míry je tak budoucnost každého určena už rozhodnutím jeho rodičů, jak ho
nasměrují, jaký ve spolupráci se svým dítětem narýsují plán. Dohnat vše lze
jistě i poté silou vlastní vůle, ale bude to stát podstatně větší úsilí. Jak
tedy nejlépe začít, jakou školu vybrat, vyplatí se magisterské studium, nebo
stačí bakalářské? Kolik let praxe dokáže kompenzovat vysokou školu? Najít
odpovědi pomohou dostupná data.
Klíčovou
otázkou je, jak je vzdělání vůbec relevantní. Podle analytika Tomáše
Ervína Dombrovského z Alma Career Czechia platí, že pětina veškerých
inzerentů pracovních pozic vyžaduje na platformě Jobs.cz alespoň
středoškolské vzdělání bez maturity, 54 procent s maturitou a 16 procent
vysokoškolské vzdělání, u zbytku inzerátů není požadavek uveden.
Vzdělání
nevypovídá přitom jen o znalostech, které by člověk měl během studia nabýt, ale
také o způsobu přemýšlení. Od vysokoškoláků se třeba očekává větší
schopnost adaptace. Pro zaměstnavatele je podle dat důležité dosažené
vzdělání do pátého roku praxe, poté už jeho význam výrazně klesá.
Konkrétně v seniorních pozicích hraje roli už pouze okrajově a podle
Tomáše Drážného, zakladatele portálu ExecutiveJob.cz, jsou mnohem
důležitější dosavadní výsledky. Výjimkou jsou pouze profese s
legislativními požadavky na vzdělání. Zmíněnou teorii lze vyjádřit
také číselně díky datům, která na začátku roku ve své analýze poskytl
server platy.cz a která ukazují výši mzdy v závislosti na vzdělání a délce
praxe.
Kolik
vynese maturita nebo magistr
Z dat například vyplývá, že nástupní mzda bakaláře je v průměru o 12 procent vyšší než středoškoláka. Magistr pak má náskok dokonce o pětinu. Podstatné pak je, že časem se rozdíl zvyšuje. Po deseti letech praxe tak bakalář vydělává už o 28 procent více než průměrný středoškolák, zatímco magistr má na výplatní pásce o 45 procent více.
Data je
potřeba brát sice s rezervou, jelikož do statistiky jsou započítáni
například programátoři bez vysoké školy, kteří průměr značně zvyšují,
ale pořád je zřejmé, že vzdělání vliv na mzdu jednoznačně má. Pokud
se vezmou v potaz současné výchozí průměrné mzdy, tak lze odhadnout,
kolik peněz během celé své kariéry dokáže jednotlivec vygenerovat v
závislosti na vzdělání. Z výpočtů Rentiéra vychází, že prvních 15
let pracovně aktivního života na tom bude finančně nejlépe
středoškolák, neboť zatímco on již krátce po dosažení plnoletosti vydělává
peníze, vysokoškolští studenti řeší, jak pokrýt své potřeby, kdy se
náklady zejména kvůli drahému bydlení můžou pohybovat mezi
A v
případě této simulace převezme žezlo bakalář, který by do věku 38 let měl být
schopen vydělat téměř 10,9 milionu korun, magistr 10,8 milionu a
středoškolák 9,9 milionu. Nadvláda bakaláře ale netrvá dlouho, a magistr
oba vrstevníky přeskočí. V 58 letech tak bude mít už bakalář za sebou
vygenerováno o 45 procent více peněz a magistr dokonce o 58 procent
než středoškolák. Je tak vidět, že přidaná hodnota bakalářského studia
oproti středoškolskému je vyšší než magisterského oproti bakalářskému.
Zajímavé také je podívat se, jak by situace vypadala v případě, že by
každý z dotyčných od své první výplaty investoval pětinu příjmu. A
překvapivě by jejich portfolio bylo po 40 letech podobné. Bakalář i magistr
jsou sice schopni časem odkládat mnohem větší balík peněz, neboť pětina
jejich mzdy bude činit více než u středoškoláka, ale středoškolák má zase
výhodu času. Zatímco on začne investovat už před dvacítkou, bakalář se
přidává teprve po třech a magistr po pěti letech studia. Ve výsledku
tak mají všichni s ročním zhodnocením 6,29 procenta, což je běžný výnos u
dynamických penzijních fondů, odhadem portfolio ve výši zhruba 22 milionů
korun. Středoškolák bude samozřejmě ale pořád chudší, neboť při součtu
všech příjmů a investic bude mít výrazně méně.
Nejdůležitější
je pořádně zabrat hned na začátku
Středoškolák
bude mít vždy výhodu na začátku, protože je schopen hned naplno vydělávat.
Naopak nejpomalejší nájezd bude mít absolvent magisterského studia. V čase ale
vysokoškoláci středoškoláka doženou a nakonec i výrazně předběhnou. Rozdíl mezi
bakalářem a magistrem už ale tak zásadní není. Na druhou stanu platí, že
středoškolák může svou nevýhodu snížit investováním, na jeho straně je totiž
čas, kdy může začít investovat příjmy ze zaměstnání dříve než absolventi
vysokých škol. Jedná se o čisté mzdy.
Jak vybrat střední školu
Začátek
kariéry ale do značné míry určují rodiče, a to primárně výběrem střední školy.
Zde se lze opět inspirovat daty, například z výsledků maturitních
zkoušek nebo jak obtížné je se
na danou střední školu dostat. V Praze bylo v roce 2024 nejtěžší
dostat se na gymnázium Na Vítězné pláni v Praze 4 nebo na Gymnázium prof.
Jana Patočky v Praze 1. Třetí nejméně dostupné gymnázium bylo v Brně na
třídě Kapitána Jaroše. Náročnost přijetí je určena jistě kvalitou dané
školy, ale také zájmem mezi rodiči a tím, jak kombinují přihlášky. Běžně se
totiž stává, že v dalším roce rodiče raději volí zdánlivě snadnější školy,
protože se dívají na minulé výsledky a chtějí zvýšit šanci, že se jejich
dítě dostane na dobrou školu.
Hodnotit
střední školy podle úrovně obtížnosti ale není moc dobrý nápad. Podle odborníků
o kvalitě školy svědčí spíš fakt, jak je schopná vyladit dovednosti žáků
během studia, tedy jak se zlepší od okamžiku přijetí do maturity. Z
loňských dat Cermatu například vyplývá, že solidním výtahem je pro děti
třeba Gymnázium Chotěboř, které přijímá na osmileté studium i uchazeče
s velmi nízkým skóre u zkoušek. Zejména u maturity z matematiky jsou ale
stejně úspěšní jako studenti ze škol, kde na přijetí bylo potřeba mnohem
více bodů. Zároveň je potřeba uvést, že i tyto žebříčky jsou značně
omezené, neboť data zkresluje řada vlivů.
Konkrétně výsledky maturity mají sníženou relevanci tím, že nelze skládat státní maturitu ze všech tří předmětů, a tedy na školách s jazykovým zaměřením budou žáci spíše volit angličtinu než na matematických školách, kde tomu bude naopak. Také bývá standardní možností nahradit si maturitu z angličtiny certifikátem, a tudíž studenti s vysokou úrovní angličtiny nejsou do celkových výsledků zahrnuti. Pravděpodobně nejlepší způsob, jak zjistit reálnou úroveň a atmosféru školy, je zajít si na den otevřených dveří, ptát se studentů nebo známých.
Kde
sehnat univerzitní diplom
Pokud
bychom chtěli vybrat nejprestižnější univerzitu, museli bychom zamířit do
zahraničí. Podle žebříčku Academic Ranking of World Universities za rok
2024 se na prvních
třech pozicích
elitních škol drží Harvardova univerzita, Stanfordova univerzita a
Massachusettský technologický institut (MIT), z Evropy je nejvýše
Cambridgeská univerzita. První českou vysokou školu v podobě Univerzity
Karlovy lze najít v žebříčku až po prvních třech stovkách zahraničních
vysokých škol. V žebříčku QS
World Universities drží ale 246. příčku. České státní univerzity
mají ale často výhodu v tom, že se na nich neplatí školné. Škola
v zahraničí se dokáže významně prodražit a otázkou pak je, jestli se ji z
finančního pohledu vůbec vyplatí absolvovat. Ve Spojených státech je
školné tak vysoké, že průměrně absolventům
trvá jeho splacení 18,5 roku. Rozdíly ve výši školného jsou také
značné – průměrně vyjde rok studia na americké univerzitě cizince na 44
tisíc dolarů ročně, v případě elitní školy ale až na 90
tisíc dolarů ročně.
Magisterské
a bakalářské studium tak dohromady na elitních školách může stát na 450
tisíc dolarů, což je cena pěkného bytu o dispozici 3kk v Praze. Český
student tak musí spíše spoléhat na dostupná stipendia, případně volit
cestu oklikou a naučit se třeba německy. Němečtí sousedé se totiž drží s
několika školami v top 50 světových univerzit, nejvýše umístěné jsou
přitom Mnichovská univerzita a Technická univerzita Mnichov. A pokud student
umí německy a zapíše si program v němčině, neplatí stejně jako v Česku
žádné školné.
Dobrou
strategií také může být vystudovat bakaláře v Česku a třeba ve Velké Británii
zvládnout magisterské studium, které obvykle trvá jen rok, a tudíž se
tolik neprodraží. Vybírat mezi českými univerzitami je pak poměrně
složité, neboť neexistuje jednotný žebříček, který by jejich kvalitu
porovnával. Jisté vodítko může být míra nezaměstnanosti absolventů,
kterou pravidelně zveřejňovalo Středisko vzdělávací politiky. Bohužel tak
už nečiní a poslední data jsou za rok 2018. Tehdy měly nejlepší výsledky
Vysoká škola chemicko-technologická, Univerzita Karlova a třetí příčku držela
Vysoká škola ekonomická.
Také je
třeba zmínit, že dnes je možné doplnit si vzdělání po vlastní ose
prostřednictvím online kurzů, třeba i od prestižních světových univerzit s
možností získat za poplatek certifikát. Mezi nejznámější platformy patří
FutureLearn s partnerstvím s Univerzitou Cambridge, Coursera s kurzy z
Imperial College London nebo edX, kde jsou podklady z Oxfordu nebo Harvardu.
Pro doplňování a získávání nových znalostí přitom může být tato forma
vhodnější, neboť online kurzy dokážou rychleji reagovat na měnící se svět.
Profese
budoucnosti
Pracovní
trh se bude v následujících letech dynamicky měnit, a to především díky
stále dokonalejší umělé inteligenci, demografickému vývoji nebo také
přechodu na udržitelnost. Tyto informace je důležité vzít v potaz a
kalkulovat s nimi při výběru kariéry.
Podle Světového
ekonomického fóra se nejpozitivněji podílí na tvorbě nových pracovních
míst deglobalizace, díky které výrobci přesouvají zpět do Evropy výrobní
kapacity z Asie. Obdobně tvoří nová místa důsledky zavádění klimatických
opatření a výstavby ekologičtějších objektů. Sehnat práci by pak podle
Dombrovského v budoucnu mělo být stále lehčí, jelikož momentální silná
generace – v Česku tzv. Husákovy děti – půjde už relativně brzy do důchodu
a zanechá po sobě volná místa především v inženýrských odvětvích, jako je
energetika, strojírenství nebo obranný průmysl.
Podle
předpovědi světového fóra lze říct, že budou kladeny také větší nároky na
zaměstnance, a to především v oblasti soft skills, jako je práce s lidmi
nebo vedení týmu. Také bude důležitější schopnost zacházet s
technologiemi, vzrůst by měl i význam kognitivních dovedností. Nikoho asi
nepřekvapí, že nejrychleji stoupá poptávka po pozici specialista na umělou
inteligenci a strojové učení. Podle ředitelky firmy Czechitas, Lucie Mairychové,
budou digitální dovednosti potřeba až u 90 procent pracovních pozic.
Absolventky jejich kurzů se buď rekvalifikují, nebo si rozšiřují dovednosti v
rámci své specializace.
Největší
zájem je právě o kurzy zaměřené na generativní umělou inteligenci, datovou
či business analýzu. Na druhém místě jsou specialisté na udržitelnost,
jejichž hlavní profesní náplní je vymýšlení strategických kroků vedoucí ke
zlepšení životního prostředí. Ale ani lidé, kteří nemají vystudovanou
vysokou školu, nebudou práci hledat dlouho. Česká republika trpí na
nedostatek řemeslníků, kteří si často dokážou vydělat více
než vysokoškoláci. Další velmi poptávanou profesí bude péče o seniory,
těch má být v roce 2050 přes 30 procent české populace, což je šance i pro
méně kvalifikované absolventy. Chybět budou také lidé ve zdravotnických
profesích, jako jsou lékaři, sestry nebo fyzioterapeuti.
0 komentářů:
Okomentovat