Tomáš Jodas, Radek Svozil, David Busta: O kolik vydělává víc bakalář než středoškolák? Spočítali jsme, jaké vzdělání se vyplatí

V životě takřka vše funguje na principu sněhové koule. Když člověk učiní jedno správné rozhodnutí, následně druhé, tak každé další už je snazší. Platí to o tvorbě důležitých kontaktů, investování nebo vzdělání.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 18. 5. 2025

 

Do velké míry je tak budoucnost každého určena už rozhodnutím jeho rodičů, jak ho nasměrují, jaký ve spolupráci se svým dítětem narýsují plán. Dohnat vše lze jistě i poté silou vlastní vůle, ale bude to stát podstatně větší úsilí. Jak tedy nejlépe začít, jakou školu vybrat, vyplatí se magisterské studium, nebo stačí bakalářské? Kolik let praxe dokáže kompenzovat vysokou školu? Najít odpovědi pomohou dostupná data.

 

Klíčovou otázkou je, jak je vzdělání vůbec relevantní. Podle analytika Tomáše Ervína Dombrovského z Alma Career Czechia platí, že pětina veškerých inzerentů pracovních pozic vyžaduje na platformě Jobs.cz alespoň středoškolské vzdělání bez maturity, 54 procent s maturitou a 16 procent vysokoškolské vzdělání, u zbytku inzerátů není požadavek uveden.

 

Vzdělání nevypovídá přitom jen o znalostech, které by člověk měl během studia nabýt, ale také o způsobu přemýšlení. Od vysokoškoláků se třeba očekává větší schopnost adaptace. Pro zaměstnavatele je podle dat důležité dosažené vzdělání do pátého roku praxe, poté už jeho význam výrazně klesá. Konkrétně v seniorních pozicích hraje roli už pouze okrajově a podle Tomáše Drážného, zakladatele portálu ExecutiveJob.cz, jsou mnohem důležitější dosavadní výsledky. Výjimkou jsou pouze profese s legislativními požadavky na vzdělání. Zmíněnou teorii lze vyjádřit také číselně díky datům, která na začátku roku ve své analýze poskytl server platy.cz a která ukazují výši mzdy v závislosti na vzdělání a délce praxe.

 

 

Kolik vynese maturita nebo magistr

 

Z dat například vyplývá, že nástupní mzda bakaláře je v průměru o 12 procent vyšší než středoškoláka. Magistr pak má náskok dokonce o pětinu. Podstatné pak je, že časem se rozdíl zvyšuje. Po deseti letech praxe tak bakalář vydělává už o 28 procent více než průměrný středoškolák, zatímco magistr má na výplatní pásce o 45 procent více.

Data je potřeba brát sice s rezervou, jelikož do statistiky jsou započítáni například programátoři bez vysoké školy, kteří průměr značně zvyšují, ale pořád je zřejmé, že vzdělání vliv na mzdu jednoznačně má. Pokud se vezmou v potaz současné výchozí průměrné mzdy, tak lze odhadnout, kolik peněz během celé své kariéry dokáže jednotlivec vygenerovat v závislosti na vzdělání. Z výpočtů Rentiéra vychází, že prvních 15 let pracovně aktivního života na tom bude finančně nejlépe středoškolák, neboť zatímco on již krátce po dosažení plnoletosti vydělává peníze, vysokoškolští studenti řeší, jak pokrýt své potřeby, kdy se náklady zejména kvůli drahému bydlení můžou pohybovat mezi 15 a 20 tisíci měsíčně. Nicméně dominance středoškoláka jednou skončí.

 

A v případě této simulace převezme žezlo bakalář, který by do věku 38 let měl být schopen vydělat téměř 10,9 milionu korun, magistr 10,8 milionu a středoškolák 9,9 milionu. Nadvláda bakaláře ale netrvá dlouho, a magistr oba vrstevníky přeskočí. V 58 letech tak bude mít už bakalář za sebou vygenerováno o 45 procent více peněz a magistr dokonce o 58 procent než středoškolák. Je tak vidět, že přidaná hodnota bakalářského studia oproti středoškolskému je vyšší než magisterského oproti bakalářskému. Zajímavé také je podívat se, jak by situace vypadala v případě, že by každý z dotyčných od své první výplaty investoval pětinu příjmu. A překvapivě by jejich portfolio bylo po 40 letech podobné. Bakalář i magistr jsou sice schopni časem odkládat mnohem větší balík peněz, neboť pětina jejich mzdy bude činit více než u středoškoláka, ale středoškolák má zase výhodu času. Zatímco on začne investovat už před dvacítkou, bakalář se přidává teprve po třech a magistr po pěti letech studia. Ve výsledku tak mají všichni s ročním zhodnocením 6,29 procenta, což je běžný výnos u dynamických penzijních fondů, odhadem portfolio ve výši zhruba 22 milionů korun. Středoškolák bude samozřejmě ale pořád chudší, neboť při součtu všech příjmů a investic bude mít výrazně méně.

 

 

Nejdůležitější je pořádně zabrat hned na začátku

 

Středoškolák bude mít vždy výhodu na začátku, protože je schopen hned naplno vydělávat. Naopak nejpomalejší nájezd bude mít absolvent magisterského studia. V čase ale vysokoškoláci středoškoláka doženou a nakonec i výrazně předběhnou. Rozdíl mezi bakalářem a magistrem už ale tak zásadní není. Na druhou stanu platí, že středoškolák může svou nevýhodu snížit investováním, na jeho straně je totiž čas, kdy může začít investovat příjmy ze zaměstnání dříve než absolventi vysokých škol. Jedná se o čisté mzdy.

Jak vybrat střední školu

 

Začátek kariéry ale do značné míry určují rodiče, a to primárně výběrem střední školy. Zde se lze opět inspirovat daty, například z výsledků maturitních zkoušek nebo jak obtížné je se na danou střední školu dostat. V Praze bylo v roce 2024 nejtěžší dostat se na gymnázium Na Vítězné pláni v Praze 4 nebo na Gymnázium prof. Jana Patočky v Praze 1. Třetí nejméně dostupné gymnázium bylo v Brně na třídě Kapitána Jaroše. Náročnost přijetí je určena jistě kvalitou dané školy, ale také zájmem mezi rodiči a tím, jak kombinují přihlášky. Běžně se totiž stává, že v dalším roce rodiče raději volí zdánlivě snadnější školy, protože se dívají na minulé výsledky a chtějí zvýšit šanci, že se jejich dítě dostane na dobrou školu.

 

Hodnotit střední školy podle úrovně obtížnosti ale není moc dobrý nápad. Podle odborníků o kvalitě školy svědčí spíš fakt, jak je schopná vyladit dovednosti žáků během studia, tedy jak se zlepší od okamžiku přijetí do maturity. Z loňských dat Cermatu například vyplývá, že solidním výtahem je pro děti třeba Gymnázium Chotěboř, které přijímá na osmileté studium i uchazeče s velmi nízkým skóre u zkoušek. Zejména u maturity z matematiky jsou ale stejně úspěšní jako studenti ze škol, kde na přijetí bylo potřeba mnohem více bodů. Zároveň je potřeba uvést, že i tyto žebříčky jsou značně omezené, neboť data zkresluje řada vlivů.

Konkrétně výsledky maturity mají sníženou relevanci tím, že nelze skládat státní maturitu ze všech tří předmětů, a tedy na školách s jazykovým zaměřením budou žáci spíše volit angličtinu než na matematických školách, kde tomu bude naopak. Také bývá standardní možností nahradit si maturitu z angličtiny certifikátem, a tudíž studenti s vysokou úrovní angličtiny nejsou do celkových výsledků zahrnuti. Pravděpodobně nejlepší způsob, jak zjistit reálnou úroveň a atmosféru školy, je zajít si na den otevřených dveří, ptát se studentů nebo známých.

 

 

Kde sehnat univerzitní diplom

 

Pokud bychom chtěli vybrat nejprestižnější univerzitu, museli bychom zamířit do zahraničí. Podle žebříčku Academic Ranking of World Universities za rok 2024 se na prvních třech pozicích elitních škol drží Harvardova univerzita, Stanfordova univerzita a Massachusettský technologický institut (MIT), z Evropy je nejvýše Cambridgeská univerzita. První českou vysokou školu v podobě Univerzity Karlovy lze najít v žebříčku až po prvních třech stovkách zahraničních vysokých škol. V žebříčku QS World Universities drží ale 246. příčku. České státní univerzity mají ale často výhodu v tom, že se na nich neplatí školné. Škola v zahraničí se dokáže významně prodražit a otázkou pak je, jestli se ji z finančního pohledu vůbec vyplatí absolvovat. Ve Spojených státech je školné tak vysoké, že průměrně absolventům trvá jeho splacení 18,5 roku. Rozdíly ve výši školného jsou také značné – průměrně vyjde rok studia na americké univerzitě cizince na 44 tisíc dolarů ročně, v případě elitní školy ale až na 90 tisíc dolarů ročně.

 

Magisterské a bakalářské studium tak dohromady na elitních školách může stát na 450 tisíc dolarů, což je cena pěkného bytu o dispozici 3kk v Praze. Český student tak musí spíše spoléhat na dostupná stipendia, případně volit cestu oklikou a naučit se třeba německy. Němečtí sousedé se totiž drží s několika školami v top 50 světových univerzit, nejvýše umístěné jsou přitom Mnichovská univerzita a Technická univerzita Mnichov. A pokud student umí německy a zapíše si program v němčině, neplatí stejně jako v Česku žádné školné.

 

Dobrou strategií také může být vystudovat bakaláře v Česku a třeba ve Velké Británii zvládnout magisterské studium, které obvykle trvá jen rok, a tudíž se tolik neprodraží. Vybírat mezi českými univerzitami je pak poměrně složité, neboť neexistuje jednotný žebříček, který by jejich kvalitu porovnával. Jisté vodítko může být míra nezaměstnanosti absolventů, kterou pravidelně zveřejňovalo Středisko vzdělávací politiky. Bohužel tak už nečiní a poslední data jsou za rok 2018. Tehdy měly nejlepší výsledky Vysoká škola chemicko-technologická, Univerzita Karlova a třetí příčku držela Vysoká škola ekonomická.

 

Také je třeba zmínit, že dnes je možné doplnit si vzdělání po vlastní ose prostřednictvím online kurzů, třeba i od prestižních světových univerzit s možností získat za poplatek certifikát. Mezi nejznámější platformy patří FutureLearn s partnerstvím s Univerzitou Cambridge, Coursera s kurzy z Imperial College London nebo edX, kde jsou podklady z Oxfordu nebo Harvardu. Pro doplňování a získávání nových znalostí přitom může být tato forma vhodnější, neboť online kurzy dokážou rychleji reagovat na měnící se svět.

 

 

Profese budoucnosti

 

Pracovní trh se bude v následujících letech dynamicky měnit, a to především díky stále dokonalejší umělé inteligenci, demografickému vývoji nebo také přechodu na udržitelnost. Tyto informace je důležité vzít v potaz a kalkulovat s nimi při výběru kariéry.

 

Podle Světového ekonomického fóra se nejpozitivněji podílí na tvorbě nových pracovních míst deglobalizace, díky které výrobci přesouvají zpět do Evropy výrobní kapacity z Asie. Obdobně tvoří nová místa důsledky zavádění klimatických opatření a výstavby ekologičtějších objektů. Sehnat práci by pak podle Dombrovského v budoucnu mělo být stále lehčí, jelikož momentální silná generace – v Česku tzv. Husákovy děti – půjde už relativně brzy do důchodu a zanechá po sobě volná místa především v inženýrských odvětvích, jako je energetika, strojírenství nebo obranný průmysl.

 

Podle předpovědi světového fóra lze říct, že budou kladeny také větší nároky na zaměstnance, a to především v oblasti soft skills, jako je práce s lidmi nebo vedení týmu. Také bude důležitější schopnost zacházet s technologiemi, vzrůst by měl i význam kognitivních dovedností. Nikoho asi nepřekvapí, že nejrychleji stoupá poptávka po pozici specialista na umělou inteligenci a strojové učení. Podle ředitelky firmy Czechitas, Lucie Mairychové, budou digitální dovednosti potřeba až u 90 procent pracovních pozic. Absolventky jejich kurzů se buď rekvalifikují, nebo si rozšiřují dovednosti v rámci své specializace.

 

Největší zájem je právě o kurzy zaměřené na generativní umělou inteligenci, datovou či business analýzu. Na druhém místě jsou specialisté na udržitelnost, jejichž hlavní profesní náplní je vymýšlení strategických kroků vedoucí ke zlepšení životního prostředí. Ale ani lidé, kteří nemají vystudovanou vysokou školu, nebudou práci hledat dlouho. Česká republika trpí na nedostatek řemeslníků, kteří si často dokážou vydělat více než vysokoškoláci. Další velmi poptávanou profesí bude péče o seniory, těch má být v roce 2050 přes 30 procent české populace, což je šance i pro méně kvalifikované absolventy. Chybět budou také lidé ve zdravotnických profesích, jako jsou lékaři, sestry nebo fyzioterapeuti.