Vzniklo skoro sedm tisíc nových míst na vyšších odborných školách. Ministerstvo školství totiž zrušilo omezení na vznik nových kapacit i rozšíření těch stávajících. A zřizovatelé se do toho pustili naplno.
Zdroj: Seznam
Zprávy.cz 9. 6. 2025. Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Klvaňovo gymnázium a Střední zdravotnická škola Kyjov. Trochu krkolomný název pro jednu školu se od září ještě více zamotá. Na konec přibude ještě Vyšší odborná škola zdravotnická. Právě o tenhle nový typ školy se od září kyjovská střední škola rozšíří.
„Na denní formu se nám hlásí 44 uchazečů a na kombinovanou 42 uchazečů,“ říká Hana Ottová, zástupkyně ředitelky školy pro zdravotnické obory. Přijímat budou maximálně 32 lidí do denní formy a 30 do kombinované. Celková kapacita oboru je 170 studentů.
„Škola je úzce propojena s krajskou nemocnicí a právě na takové
propojení vzdělávání s praxí chceme v kraji dál stavět, aby nám
zdravotnický personál po studiu neodcházel jinam,“ vysvětluje Karel Jurka
(ODS), radní pro oblast vzdělávání Jihomoravského kraje.
Je to jeden
příklad vyšší odborné školy (VOŠ), která od nového školního roku vznikne.
Žádostí však registruje Ministerstvo školství dohromady třicet,
a to včetně vzniku nových oborů na stávajících školách nebo rozšíření
dosavadních kapacit.
Zdravotnictví,
pedagogika i sociální péče
„Po změně
státní regulace přijaté v roce 2023 vzniklo jen za poslední rok
v České republice sedm nových vyšších odborných škol a přibyla
kapacita téměř sedm tisíc studijních míst,“ říká náměstek ministra
školství Jiří Nantl (ODS).
Na vyšších
odborných školách studuje v tomto školním roce
22 373 studentů. Navýšení kapacit o sedm tisíc míst je tedy
rozhodně výrazné. Umožnilo to rozvolnění omezení, které až do roku
2023 platilo.
Podle
minulého Dlouhodobého záměru Ministerstva školství bylo totiž možné zapisovat
nové VOŠ nebo rozšiřovat kapacity „jen ve zcela výjimečných
a ojedinělých případech“. Aktuálně platný záměr podporuje rozšiřování
kapacit v široce definovaných oborech – zdravotnictví,
pedagogika, sociální péče, technické a přírodovědné vzdělávání nebo jiné
unikátní obory.
„Zatímco
vysoké školy se tradičně soustředí hlavně na výzkum a výuku
v magisterských a doktorských oborech, vyšší odborné školy mají
výhodu ve své praktičnosti a blízkosti k praxi. Často jsou menší
a pružnější, a proto ideálně připravené zavádět nové praktické obory
do vzdělávacího systému,“ říká viceprezidentka Hospodářské komory Jana
Havrdová.
I kratší
vzdělání
V
poslední době tak Ministerstvo školství podniklo hned několik kroků, kterými
podpořilo profesně orientované vzdělávání. Kromě rozšíření kapacity vyšších
odborných škol prošla Sněmovnou novela školského zákona, která umožňuje
provázat praktickou výuku na odborných školách se zaměstnavateli.
Pokud
změna projde i Senátem, pak budou VOŠ smět nabízet i kratší cykly
odborného vzdělávání – jednoleté až dvouleté. Absolventi těchto
programů by získali osvědčení s označením profesní specialista.
„Mám
pocit, že v posledních měsících se konečně doceňuje význam vyššího
odborného vzdělávání,“ říká Marcela Davídková Antošová, ředitelka Vyšší odborné
školy informačních studií a také předsedkyně Asociace VOŠ.
I na její škole jeden zcela nový obor vyšší odborné školy vznikl, a to aplikovaná bezpečnost ve zdravotnictví. Právě takové odborníky zdravotnictví velmi poptává, příležitost v oblasti kybernetické bezpečnosti se ale podle Antošové nabízí právě i formou kratších profesních cyklů s užším zaměřením.
0 komentářů:
Okomentovat