Zdeněk Ertl: Sociální sítě pod tlakem: děti čeká největší změna za 20 let

Česko čeká zásadní rozhodnutí, jak chránit děti před dopady sociálních sítí. Austrálie i Evropa zpřísňují pravidla a ukazují, že digitální dětství potřebuje jasné limity.

 

Zdroj: Epoch Times.cz 29. 11. 2025

 

Česko čeká zásadní rozhodnutí, jak chránit děti před dopady sociálních sítí. Austrálie i Evropa zpřísňují pravidla a ukazují, že digitální dětství potřebuje jasné limity.

 

Svět se během posledních měsíců ocitl uprostřed zásadního přelomu. To, co ještě nedávno působilo jako nepředstavitelný zásah do svobody internetu, se dnes stále častěji ukazuje jako nutný krok k ochraně duševního zdraví mladé generace. Sociální sítě, které po dvě desetiletí formovaly způsob komunikace a výrazně ovlivňovaly proces dospívání, se stávají předmětem přísné regulace. Austrálie přijala celosvětově první úplný zákaz používání sociálních sítí mladšími šestnácti let. Od 10. prosince 2025 budou mít velké sociální platformy zákonnou povinnost zablokovat účty uživatelů mladších 16 let a znemožnit, aby si noví uživatelé v tomto věku založili profil. Změna vychází ze zákona přijatého v roce 2024, který australská vláda představuje jako reakci na rostoucí množství důkazů o škodlivém vlivu sociálních sítí na duševní zdraví dětí a dospívajících.

 

Řecko zavádí systém automatických blokací účtů propojený s digitální identitou dítěte. Evropský parlament usiluje o společnou úpravu věkových limitů.

 

Tyto kroky ukazují, že éra, kdy byly sociální sítě vnímány jako neškodný technologický nástroj, končí. Odborníci i politici stále častěji upozorňují, že neomezený digitální přístup má přímý dopad na psychické zdraví, sociální vývoj a fyzickou kondici dětí.

 

 

Austrálie jako globální průkopník

 

Rozhodnutí Austrálie zakázat sociální sítě dětem mladším šestnácti let patří mezi nejzásadnější regulační kroky digitální éry. Australská vláda zavedla povinnost pro velké sociální platformy, aby nejen blokovaly nové účty mladších uživatelů, ale také deaktivovaly ty, u nichž vznikne podezření, že nedosáhli požadovaného věku.

 

Síla australského modelu spočívá v tom, že přenáší odpovědnost přímo na firmy typu Meta Platforms nebo ByteDance. Zároveň je podpořen vysokými sankcemi a jasně definovanými pravidly, která prakticky znemožňují jejich obcházení.

 

Australská vláda opírá svá rozhodnutí o prudký nárůst depresí, úzkostí, poruch spánku a sebepoškozujícího chování mezi dospívajícími. Výzkumy potvrzují, že sociální sítě výrazně narušují pozornost, spánek a celkovou stabilitu mladých lidí. Austrálie proto svou regulaci představuje jako opatření na ochranu veřejného zdraví.

 

 

Řecko zavádí digitální identitu dětí a automatické blokace

 

Řecko zvolilo hranici patnácti let a jako první v Evropě zavádí technologicky vynucovanou regulaci. Její podstatou je propojení sociálních sítí s digitální identitou dítěte. Pokud systém vyhodnotí, že uživatel nesplňuje věkovou hranici, sociální síť se jednoduše nespustí.

 

Tento model je pozoruhodný svou komplexností. Nejde jen o zákaz, ale o propojení technického řešení s preventivními programy. Řecká vláda investuje do mediální výchovy, rodičovských kontrol a prevence digitální závislosti. Cílem není pouze omezit přístup, ale zároveň předejít přesunu dětí do ještě rizikovějších anonymních platforem.

 

 

Evropský parlament směřuje k jednotné hranici šestnácti let

 

Evropská unie usiluje o minimální věk šestnácti let pro plnohodnotné používání sociálních sítí. Argumenty odborníků jsou jednoznačné. Prefrontální kortex, centrum sebekontroly a vyhodnocování rizik, se vyvíjí až do věku dvaceti pěti let. V prostředí sociálních sítí, jejichž algoritmy jsou navrženy tak, aby maximalizovaly emoční reakce a udržely uživatele online co nejdéle, jsou mladší teenageři mimořádně zranitelní.

 

Evropská debata však nekončí u věkové hranice. Řeší také omezení prvků podporujících závislost, jako je nekonečné posouvání obsahu nebo agresivní doporučovací algoritmy. Unie si uvědomuje, že problém nespočívá pouze ve škodlivém obsahu, ale také v samotné konstrukci platforem.

 

 

Hrozba anonymních platforem a přesunu do „šedé zóny“

 

Věkové limity mají smysl pouze tehdy, pokud jsou doprovázeny prevencí a vzděláváním. Největším rizikem je přesun dětí do nebezpečných anonymních prostředí, jako jsou nehlídané chaty, úložiště nebo specializované aplikace, které evropské ani národní právo nepostihuje. Bez dostatečné mediální gramotnosti se regulace může obrátit proti původnímu záměru.

 

 

Česká republika: čas rychle běží

 

Česká republika se nachází v době, kdy svět zavádí nejpřísnější regulace za poslední roky, zatímco domácí debata teprve začíná. Česká mládež přitom patří mezi ty, které tráví na sociálních sítích nejvíce času v Evropě. Děti se na sociální sítě běžně registrují už kolem devíti až jedenácti let, což je hluboko pod všemi doporučeními odborníků.

 

Česko zatím nemá ucelenou strategii, která by spojovala věkové limity, prevenci, mediální výchovu a spolupráci s technologickými firmami. Pokud nezačne jednat včas, riskuje, že bude pouze dohánět mezinárodní vývoj.

 

 

Úkol pro novou vládu: rychlá a komplexní reakce

 

Téma digitální ochrany dětí se nevyhnutelně stává jedním z nejbližších úkolů nastupující vlády. Klíčovou roli bude mít nový ministr školství Robert Plaga, který bude muset rozhodnout o podobě české strategie věkových limitů a o tom, jak bude systém ochrany ve školách fungovat.

 

Neméně zásadní roli převezme ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Jeho úkolem bude řešit prudký nárůst úzkostí, depresí, poruch spánku a dalších psychických potíží, které souvisejí s nadměrným používáním sociálních sítí. Jeho rezort musí propojit klinickou praxi s preventivními programy a zlepšit koordinaci mezi školami, rodiči a zdravotnickými zařízeními.

 

Významné odpovědnosti se ujme také ministr pro sport a zdraví Boris Šťastný. Jeho úkolem bude řešit dopady sedavého životního stylu, nedostatku pohybu a úbytku fyzické zdatnosti dětí, které přímo souvisejí s časem stráveným u obrazovek.

 

Nová vláda nebude mít čas váhat. Tempo globálních regulací se rychle zvyšuje a Česká republika nesmí zůstat pozadu.

 

 

Co je třeba udělat: pět strategických kroků

 

Prvním krokem je jasné stanovení věkových limitů, které budou závazné pro celou zemi.

 

Druhým krokem je vytvoření bezpečného systému ověřování věku, který neohrozí soukromí dětí.

 

Třetím krokem je investice do mediální výchovy, prevence a vzdělávání rodičů i pedagogů.

 

Čtvrtým krokem je spolupráce s technologickými firmami na vytvoření bezpečných dětských režimů sociálních sítí.

 

Pátým krokem je aktivní účast České republiky na tvorbě evropské legislativy, aby nebyla pouze pasivním příjemcem cizích rozhodnutí.

 

 

Závěr: svět mění pravidla a Česká republika nesmí zůstat pozadu

 

Svět vstoupil do nové digitální éry, v níž se ochrana dětí před negativními dopady sociálních sítí stává prioritou. Austrálie stanovila precedent. Řecko ukazuje cestu technologického vynucování. Evropa hledá jednotná pravidla.

 

Česká republika stojí na rozcestí. Pokud nezačne jednat včas, bude později pouze dohánět země, které si už uvědomily, že digitální dětství bez pravidel není možné. Budoucnost dnešních dětí závisí na tom, zda je dokážeme chránit před technologiemi, které byly navrženy nikoli pro jejich dobro, ale pro maximalizaci zisku.

 

Pokud dokážeme spojit prevenci, regulaci a vzdělávání, můžeme vytvořit prostředí, v němž děti vyrůstají bezpečněji, zdravěji a svobodněji. Pokud to neuděláme, ponecháme celou generaci napospas algoritmům, které určují jejich chování, návyky i způsob vnímání světa.

 

 

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.