Markéta Hronová: Školy popisují výhrady k reformě: Kompetence jsou fajn, ale nevíme, co mají děti vlastně umět

Ministr školství Robert Plaga (ANO) připustil, že očekávaná reforma školství se nejspíš o rok odloží. A navíc ji s největší pravděpodobností čekají i celkem zásadní změny. Řada škol na proměně výuky už pracuje a ministrovo konečné rozhodnutí tak napjatě očekává. Po prvotní vlně kritických připomínek jsou naplánované i první změny – změní se například počet hodin doporučených pro jednotlivé předměty. Zásadní pak bude, zda zůstane povinný druhý cizí jazyk a jestli se bude angličtina ve všech školách vyučovat už od první třídy. Co na reformě kritizují školy, které ji už vyzkoušely?

 

Zdroj: Hospodářské noviny 16. 2. 2026

 

Plaga minulý týden na senátním výboru uvedl, že druhý cizí jazyk by podle něj měl být pouze dobrovolný. Dlouhodobě kritizuje také povinnou výuku angličtiny již od první třídy.

 

 

Jeden jazyk (ne)stačí?

 

Na tom, zda ponechat druhý cizí jazyk jako povinný a výuku angličtiny od první třídy, se jednoznačně neshodují ani samotné školy. Například při hlasování zástupců Asociace ředitelů základních škol byla zhruba půlka pro a půlka proti. A podobně je to i u angličtiny od první třídy. Tu většinou nechtějí ti, kteří mají problém sehnat pro její výuku učitele. Dalším argumentem proti je i fakt, že některé děti po nástupu do prvních tříd neumí pořádně ani česky. A tahle situace se ještě může zhoršit s tím, že se fakticky ruší odklady školní docházky. 

 

Nabízet druhý cizí jazyk pouze dobrovolně by zase udělalo problém menším školám, kterým by se pak složitě skládal rozvrh a shánět jazykáře pro malý počet dětí by pro ně navíc bylo neúnosně drahé. Řada ředitelů si také myslí, že pro některé děti je druhý cizí jazyk zbytečný, mají potíže s tím naučit se vůbec jeden a využitelnější by pro ně byly jiné předměty.

 

Ministr už oznámil, že první a šesté třídy nejspíš nebudou s novou výukou začínat už letos v září, jak bylo původně plánováno, ale že se nástup reformy odloží. O změnách i jejím zahájení chce definitivně rozhodnout do konce února. Reforma podle něj v současné době není ve stavu, kdy by ji všechny školy zvládly.

 

Na čem vlastně reforma stojí? Plagův předchůdce Mikuláš Bek (STAN) představil loni v lednu nový Rámcový vzdělávací program pro základní školy – ten nahrazuje osnovy a dává učitelům základní přehled o tom, co a jak by měli učit. Nyní se mnohem více zaměřuje na kompetence a dovednosti než na pouhé znalosti. Z něj si školy nyní mají vytvořit vlastní školní vzdělávací program, který je už podrobnější.

 

 

Kritika nefungujícího modelu

 

Ministerstvo představilo loni na jaře také modelový školní vzdělávací program s vizí, že by si ho školy, které nemají tolik energie na to, aby ho celý vytvořily samy, mohly převzít a ostatní získají alespoň vzor, který si pak mohou libovolně upravit. Jenže to úplně nevyšlo – po zveřejnění přišla velká kritika a na stejné chyby nyní ukázaly i školy, které už změny pomalu zavádějí.

 

„Učitelé jim nerozumí, je to uživatelsky nepřátelské,“ uvádí například Tibor Hájek z Asociace ředitelů škol. Podle ředitele 8. základní školy Most Romana Zieglera je v dokumentu spousta nedomyšlených věcí a je znát, že ho dodělávaly různé skupiny v časovém presu a nikdo nedal výsledek dohromady tak, aby byl kompaktní a z dokumentu nebyla „všehochuť“.

 

Výhrady má také k navrženému počtu hodin pro jednotlivé předměty. „Podle toho se vůbec nedá učit. Počet hodin na matematiku a češtinu je naprosto nedostatečný, to by vedlo k pologramotnosti dětí,“ míní Ziegler. Právě na to, že podle modelového vzdělávacího programu fakticky nejde učit, protože v některých předmětech nejde zvládnout ani povinná látka, si stěžuje mnohem více škol.

 

Národní pedagogický institut, který má reformu na starost, proto nyní finalizuje úpravy, které některým předmětům přidají hodiny. Podle informací HN se navýšení bude týkat matematiky a češtiny. Ale také dějepisu, zeměpisu, přírodopisu, i kvůli tomu, aby měly školy prostor na badatelskou výuku. Navýšení půjde na úkor hodin, které si mohli ředitelé škol sami vybrat. A možná se sníží počet hodin pro angličtinu a naopak navýší hudební, taneční, dramatické a také výtvarné a filmové výchově – o tom se ale ještě jedná.

 

 

Kompetence jsou fajn, ale…

 

Školy, které se do změn už pustily, teď většinou práce na proměně svých školních programů pozastavily a vyčkávají na ministrovo rozhodnutí. Samy ale přiznávají, že reforma úpravy potřebuje.

 

Například větší sídlištní základní škola Vejrostova v Brně velmi přivítala, že nová výuka by se měla více zaměřovat na kompetence, a rozhodla se vzít změnu na své škole hodně zodpovědně. „Hodně jsme si mezi sebou vyjasňovali, co vlastně chceme, aby žáci uměli, až vyjdou z naší školy,“ popisuje Olga Novotná, která má ve škole tvorbu vzdělávacího programu na starost. Zároveň ale vnímá i jeho nedostatky. 

 

„Některé předměty jsou postaveny hodně na kompetencích, jiné na znalostech. Je to nekonzistentní. Chtělo by to také alespoň náznak nějakého učiva, protože my v tuhle chvíli vlastně nevíme, co mají žáci v pátém a devátém ročníku umět,“ popisuje s tím, že pro všechny školy jsou jistým strašákem přijímací zkoušky a oni si chtějí být jistí, že své žáky dobře připraví. 

 

Stejný problém s nejistotou u přijímacích zkoušek zmiňuje i Dana Mrňáková ze Základní školy T. G. M. v Kutné Hoře. „Bojíme se, abychom žákům učiva neubrali moc, nebo je naopak nezahltili. Učivo nám chybí. Výstupy jako: dítě se umí poprat s problémy, samo se učit či diskutovat jsou hezké a my s nimi souzníme. Ale kde je ta hranice? Jazyky mají alespoň nějakou jasně danou úroveň, tady vlastně nevíme,“ říká. Ministerstvo školství navíc v minulosti uvádělo, že se promění i přijímací zkoušky. Jak, ale v tuto chvíli není vůbec jasné.

 

Bude k napravení těchto chyb stačit roční odklad? Podle Zieglera jen v případě, že bude ministr vědět, co a jak předělat, a také podle toho, kdo bude na úpravách pracovat. „Nemyslím si, že dojde k větším změnám, pokud bude RVP a ŠVP přepracovávat stejná skupina lidí jako doposud,“ míní Ziegler. Zároveň ale uznává, že sehnat někoho jiného bude těžké, protože řada těch, kdo měli chuť pracovat na změnách za minimální odměnu, už odešla.

 

„Stále opakujeme, že víc než na tom, co v dokumentu bude skutečně napsáno, bude záležet, jak změny přijmou řadoví učitelé. Teď cítíme, že jsou unavení. A čím delší je nejistota, tím naštvanější a rezignovanější budou,“ komentuje současný stav reformy programový ředitel vzdělávací organizace EDUin Miroslav Hřebecký s tím, že učitelé jsou zklamaní už od doby, kdy se ještě za ministra Beka na poslední chvíli přidávala angličtina a docházelo k předem neprodiskutovaným změnám.