Zuzana Keményová: Budu dobrý učitel? Zkusit si to může každý

Organizace Začni učit! pořádá rekvalifikační program pro ty, kdo přemýšlejí o učitelské profesi, ale nejsou si jisti, jestli se na ni hodí. Na týden se stanou učiteli na základní škole a poté se mohou za katedru postavit natrvalo.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 29. 1. 2026

 

Olga Mikhutina je jednou z desetitisíců uprchlíků před ruskou agresí na Ukrajině. Když na jaře roku 2022 přišla z ukrajinského Dnipra do Česka, chtěla začít pracovat. A nejlépe pokračovat v tom, co umí, tedy v práci pedagoga, kterou na Ukrajině vystudovala.

 

„Chápala jsem, že systém vzdělávání v České republice se liší od toho na Ukrajině, proto jsem začala aktivně hledat organizaci, která mi pomůže porozumět těmto rozdílům a začít svou cestu v českém školství,“ vzpomíná dnes černovláska ve středních letech.

 

Našla projekt Začni učit v Česku!, který je určený přímo pro ukrajinské vyučující, a začala jako učitelka v adaptační třídě pro ukrajinské žáky v základní škole na pražském Strossmayerově náměstí.

 

„Souběžně jsem studovala český jazyk v jazykových kurzech češtiny pro pedagogy, které pořádala organizace Začni učit!,“ doplňuje Mikhutina. Na ZŠ Stross také začala pracovat jako dvojjazyčná asistentka pedagoga. Jak říká, projekt Začni učit v Česku! byl pro začátek její pedagogické kariéry v tuzemsku zásadní, pomohl jí totiž pochopit, co vlastně pro práci ve škole potřebuje. Už jejich webová stránka ji nasměrovala v dalším rozvoji a určila směr jejího vzdělávání.

 

„Zjistila jsem, že musím dokončit takzvané pedagogické minimum, a přihlásila jsem se na Pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Za rok a půl jsem získala učitelskou kvalifikaci pro výuku matematiky na druhém stupni a střední škole. Zároveň jsem složila zkoušku z češtiny na úrovni C1,“ dodává Mikhutina.

 

Dnes na kurzy od Začni učit v Česku! vzpomíná jen v dobrém. Snadno se jí dařilo plnit úkoly, orientovat se v požadavcích kurzu a aplikovat nové poznatky do praxe. „Především mi pomohl upevnit dovednosti v plánování výuky, volbě vhodných metod a efektivní organizaci vyučovacích hodin. A samozřejmě mi pomohl s výukou češtiny a rozšířil mé jazykové znalosti,“ pochvaluje si Mikhutina. Je ráda i za to, že čeští žáci na ni reagovali dobře, snažili se jí například pomoci s porozuměním, když nemohla najít správné slovo v češtině.

 

Nyní Mikhutina pracuje na ZŠ Stross jako učitelka informatiky, fyziky a matematiky. „Ta práce mě velmi baví, plánuji dokonce získat aprobaci učitele fyziky,“ přeje si Mikhutina.

 

 

Ukrajinští učitelé doplnili týmy českých

 

Mikhutina je jednou z devíti set ukrajinských učitelů, kteří se nějakou formou zúčastnili projektu Začni učit v Česku!. Organizace Začni učit! jej spustila krátce po začátku ruské agrese s první vlnou příchozích z Ukrajiny. Cílem bylo dostat kvalifikované ukrajinské učitele zpět k žákům a studentům. Především bylo třeba pomoci těmto pedagogům s češtinou, protože v Česku se od učitele na střední a základní škole požaduje minimální úroveň českého jazyka na úrovni B2 a C1, což je třeba prokázat certifikovanou zkouškou.

 

Ukrajinští učitelé mohli v rámci projektu navštěvovat bezplatné konverzační kurzy českého jazyka, seznámit se s českým vzdělávacím systémem a propojit se s potenciálními zaměstnavateli ve školách.

I když si většina z účastníků kurzu nakonec našla práci mimo školství, protože se právě nedostatečná čeština ukázala jako překážka, několik desítek těchto pedagogů skutečně certifikaci z češtiny získalo a nyní doplňuje týmy vyučujících na českých školách.

 

 

Učitelem na zkoušku napříč profesemi

 

Organizace Začni učit! se však zdaleka nezaměřuje jen na Ukrajince, její hlavní činností je podpora všech, které práce za katedrou láká a uvažují o ní. Pomoc má různé formy, od konzultace legislativních požadavků profese přes vyhledávání konkrétních škol až po týdenní učitelskou stáž, kde si zájemci mohou vyzkoušet učení nanečisto.

 

Program Zkus učit! je určený lidem bez pedagogického vzdělání, kteří se jednoduše chtějí na pár dní ocitnout v kůži učitele a zjistit, jestli je to práce pro ně.

 

Mohou se přihlásit na týdenní stáže ve škole, během níž účastník ve spolupráci s partnerským, zkušeným učitelem nejdříve chodí na náslechy jeho hodin a postupně se zapojuje do výuky. Nakonec si vyzkouší i samostatné učení. Součástí výcviku je i krátké úvodní soustředění zaměřené na základní učitelské dovednosti a reflexi a po skončení stáže následuje reflektivní setkání, v němž si účastníci odpovídají na otázku, zda se na práci učitele hodí.

 

„Na jaře 2026 proběhne už desátý běh programu, z čehož máme velkou radost,“ říká Markéta Holišová z organizace Začni učit!. V jednom kurzu je 10 až 12 účastníků, celkově se program blíží ke stovce absolventů.

 

„Zhruba třetina účastníků pracuje na nějaké pozici ve škole z naší databáze. Ale máme jen data ke konci roku 2024,“ dodává Holišová. Stáže nyní probíhají na státních základních školách pouze v Praze, ale Začni učit! dokáže zajistit ubytování i pro ty, kteří potřebují za stáží dojet z jiných částí České republiky. Učitelé na zkoušku už zavítali například do ZŠ U Vršovického nádraží na Praze 10 či ZŠ Pod Žvahovem na Praze 5. V minulosti proběhla stáž například i v Karlovarském kraji na 6. základní škole v Chebu.

 

„Účastníci si mohou vyzkoušet učit na prvním a druhém stupni, podle jejich preference. Máme zkušenost i s kurzisty, kteří v budoucnu míří spíše na druhý stupeň či střední školy, ale stáž prožijí na prvním stupni,“ přibližuje Holišová.

 

 

Kolik toho žáci vědí

 

Většina stážistů má prý na začátku stáže přirozené obavy, zda se jim podaří zaujmout třídu či jak mají reagovat na případné nevhodné chování žáků. „V úvodním intenzivním soustředění se snažíme vybavit účastníky dovednostmi, které jim na tyto náročné situace pomohou reagovat. Zároveň je v každé třídě vždy přítomen partnerský učitel, který třídu dobře zná a je připraven pomoci, pokud by něco nešlo vyloženě podle plánu,“ ujišťuje Holišová.

 

Učitelé na zkoušku třídy většinou popisují jako spolupracující, žáci však prý velmi přirozeně reagují to, jaký styl vedení si účastník nastaví. „Pokud se stane – a ono se to určitě někdy stane –, že žáci nedávají pozor, může to pak účastník v následné reflexi s paní učitelkou nebo průvodkyní probrat a vymyslet na příště jiný přístup či nástroj,“ doplňuje Holišová.

 

Zájemci o učitelství mají prý také obavy ohledně své kvalifikace a nejsou si jisti, za jakých zákonných podmínek mohou jít skutečně vyučovat. Díky novele zákona o pedagogických pracovnících mohou od roku 2023 začít učit i zájemci bez pedagogické kvalifikace a vzdělání si doplnit během prvních tří let práce ve školství. „Do začátku je dobré mít motivaci a chuť postupně si doplnit pedagogické vzdělání,“ dodává Holišová.

 

Často jsou prý účastníci také ovlivněni mýty o učitelství, jako například, že nemohou pracovat na zkrácený úvazek, nebo mají obavy, že nebudou z daného předmětu vědět všechno. „V Začni učit! tyhle obavy chápeme a máme pro zájemce přichystanou podporu – pomocí různých nástrojů na našem webu je provádíme krok po kroku za katedrou,“ zmiňuje Holišová.

 

 

Jaké jsou tedy zkušenosti učitelů po týdnu učení na zkoušku?

 

Za přínos prý absolventi označují, že si vyzkoušejí, jakými cestami žáky zaujmout a co jim fungovalo, když pokládali otázku. Zažijí, jak na ně žáci reagují, a většinou jsou překvapeni tím, co všechno žactvo zná. Srovnávají to se svými zážitky ze školních let.

 

„Náročná je pro ně příprava na vyučování, někdy popisují celé hodiny, které strávili nad tím, aby byli se svou přípravou spokojeni. Velká časová náročnost ke stáži určitě patří,“ upozorňuje Holišová.

 

Účastníci prý také zmiňují, že je pro ně někdy náročné zastat všechny role, které učitel ve výuce i mimo ni má. V jedné hodině je tak často nejen odborníkem na dané téma, ale i manažerem, mediátorem konfliktu či psychologem. „Ve všech těchto těžkostech je v rámci programu k dispozici naše průvodkyně, která na každé škole s kurzisty tráví celou stáž a poskytne jim potřebnou podporu,“ říká Holišová.

 

Účastník stáže také někdy zjistí, že učitelství pro něj není. „A je to dobře. Učitelství mnohdy znamená od základů změnit svůj profesní život. Po stáži probíhá reflektivní setkání. Přijde nám důležité, že má zájemce o učitelství možnost se nad tím zamyslet dříve, než stane před svou třídou,“ podotýká Holišová.

 

 

V roce 2035 budou chybět tisíce učitelů

 

Organizace Zkus učit! zveřejňuje videa ukazující cestu kurzistů od jejich původní profese před školní tabuli. Například účastník Jaromír Divila v něm přiznává, že si kantořinou nebyl jistý, ale díky stáži pochopil, že se mezi žáky cítí dobře a že to tak cítí i oni. „Ještě ten večer po návratu ze stáže jsem si našel nabídku ve škole blízko svého bydliště, kde hledali angličtináře,“ vzpomíná Jaromír. Brzy poté následoval pohovor a za pár dní již stál před svými žáky. „Začal jsem na malém úvazku a pomalu si osahával řemeslo. Po pár měsících jsem se cítil jistější a nastoupil ještě na soukromou školu,“ líčí Jaromír svůj příběh. Dodává, že mu učitelství dává velkou míru seberealizace a baví ho také okamžitá zpětná vazba od žáků. „Hned vidím, jestli přede mnou zívají, nebo si povídají. Navíc každý den se učím i já od nich,“ přiznává Jaromír.

 

Program Zkus učit! je financován od různých donorů a nadací, část ceny si platí účastníci sami. Týdenní kurz stojí sedm tisíc korun včetně stravy.

 

Program se uskutečňuje dvakrát do roka, vždy na jaře a na podzim. „Nyní jsme v plném proudu plánování jarní stáže, takže pokračování je téměř jisté a musím říct, že i očekávané. Vždy, když spustíme předpřihlašování, máme desítky zájemců,“ podotýká Holišová.

 

V České republice panuje dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných učitelů, zejména na prvním stupni základních škol a v aprobacích jako matematika, informatika a přírodní vědy. Podle predikce vědců z Pedagogické fakulty UK dnes na základních školách 10 procent hodin odučí vyučující bez odpovídající kvalifikace, na středních školách je tento podíl téměř sedm procent. Zatímco v minulosti dokončovalo studium učitelství až 4000 studentů ročně, v posledních letech se toto číslo snížilo na 3000. Pokud se tento trend nezmění, může v roce 2035 chybět dalších 10 000 učitelů. Kritická situace se očekává zejména v matematice a přírodovědných oborech, kde by podíl nekvalifikované výuky mohl přesáhnout 30 procent.

 

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do vzdělání.