Společnost Wolters Kluwer vydala publikaci „Jak české školství spravovaly školské úřady a co z toho plyne pro Strategii 2030+“.
V pátek končí veřejná konzultace nového Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Po zapracování připomínek chce ministerstvo školství dokument ještě tento rok schválit. Připomínkové řízení ale ukazuje, že by bylo rozumnější celý proces posunout a dát víc prostoru na zapracování změn i na přípravu podpory pro školy.
Mám se učit programovat, nebo jít na truhláře? Nepřijdu kvůli umělé inteligenci o práci? Proč jsem se víc nezajímal o počítače? Co by měly studovat moje děti? Podobné otázky si klade asi většina rodičů, studentů nebo zaměstnanců. Zjistili jsme, o jaké profese bude v příštích letech zájem a jak se novým dovednostem téměř zdarma naučit třeba s využitím peněz od Úřadu práce.
Teploměr ukazuje jen šest stupňů, děti jsou ale zvyklé být venku. Na školní zahradě se chystají na pohřeb odpadků. Tedy aktivitu, kterou si žáci prvního stupně připravili pro předškoláky na Den Země. Na zahradě se tu ale děti učí třeba i číst. „Natáhneme šňůru na prádlo a prvňáci si na ni z popsaných kolíčků skládají slova,“ popisuje učitelka Kateřina Vrtišková ze Základní školy Vrané nad Vltavou. Výuku venku, důraz na environmentální témata, ale i blokové učení a budování vztahů ve třídě má přinést reforma, která do tří let čeká všechny základní školy v Česku. Vrtišková spolu s dalšími kolegyněmi ale učí podle nových zásad už nyní, přečtěte si jak.
Přes tisíc pražských dětí zůstává zatím bez jistoty, kam v září nastoupí na střední školu. A to poté, co se v prvním kole přijímacích zkoušek v metropoli nikam nedostalo 16 procent uchazečů. V nejbohatším kraji země je tak paradoxně nejméně dosažitelné vzdělání. Magistrát kvůli tomu čelí kritice veřejnosti, že dostatečně nenavýšil počet míst na školách, zejména na poptávaných oborech. Zástupci metropole viní Středočeský kraj, odkud k nim jezdí tisíce dětí. A dokonce od nich zaznívá, že by hlavní město v budoucnu pustilo na své školy jen pražské žáky.
Budoucnost je ve všeobecném vzdělávání. Na tom se shodují mezinárodní studie i odborníci zabývající se školstvím. Jenže řada kritiků namítala, že ne všichni žáci mají na to vystudovat gymnázium, a kdyby přestala být výběrová, klesla by jejich úroveň. Ministerstvo školství proto připravuje nový obor pro lycea, který by plnil úlohu všeobecně vzdělávací školy, ale nebyl by výběrový a výuka by neměla být tak náročná.
Po prvním kolem přijímacích zkoušek na střední školy se na jednu z vybraných dostalo 94 procent deváťáků, v Praze to bylo ale jen 84 procent. Neuspělo 1524 z nich. Pražskou úspěšnost ovlivňuje i to, že dvě pětiny míst zde obsazují mimopražští studenti. Podle pražského radního pro oblast školství Antonína Klecandy (STAN) je nutné zvýšit kapacity, Praha na to však nemá peníze. Pomoci by tak dle něj mělo ministerstvo i Středočeský kraj.
Letošní přijímací zkoušky se dají označit za revoluční. Nikoli ale v podobě testů, nýbrž v procesu zpracování přihlášek. Nově bylo možné podávat přihlášky na střední školy elektronicky. Po velkých porodních bolestech, které byly jak u samotného vytváření systému, tak u jeho spuštění, se podařilo systém zprovoznit a díky tomu se přihlášky podávaly zájemcům snadněji.
České školní třídy jsou si z hlediska kvality výuky hodně podobné. Zároveň platí, že učitelé dokážou lépe udržet pracovní kázeň ve třídě a vytvořit podpůrné klima nežli žáky aktivizovat k přemýšlení. Tyto závěry vyplývají ze studie Národního institutu SYRI.
Téma vzdělávání jako nástroj pro budování odolné společnosti rezonovalo sněmovním sálem Senátu PČR. Národní institut SYRI odborníkům nastínil výsledky svých výzkumů. Konference se konala 15. 5. pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Drahoše. Institut SYRI, který sdružuje vědce a vědkyně Masarykovy univerzity, Akademie věd a Univerzity Karlovy, představil svoje výzkumy v Senátu už podruhé, loni byla tématem válka na Ukrajině a její dopady na českou společnost.
Květen je měsícem školních zahrad. Ačkoliv to tak možná nevypadá, vlastní zahrada je – nebo aspoň může být – pro školku nebo školu požehnáním. Může být místem, kde si děti nejen hrají, ale kde se také hodně učí. Jak funguje příroda, jak namáhavé je vypěstovat něco k jídlu. „Děti uchvacuje práce s půdou,” říká zakladatelka a ředitelka lesní školky Johana Passerin. „Zahrada je v našem pojetí nejvíce ze všeho milovaný domov a živá bytost.”
Algoritmy sociálních sítí jsou postaveny na tom, aby nám aktivovaly mozkový systém odměny. Působí tedy podobně jako jiné příjemné aktivity, ale také jako návykové látky. A když nedostaneme to, co očekáváme, dopaminový pulz je negativní. To pak může aktivovat emoční oblasti mozku, které nám signalizují, že máme spustit nějakou negativní emoci, například úzkost, nebo se může rozběhnout i stresová reakce. Jak mozek na stres reaguje, zda si umí poradit s traumatem nebo se liší pohlavím, a co dělat, aby nevyhořel, prozradí v rozhovoru neurovědec a fyziolog profesor Aleš Benjamín Stuchlík.
Trh práce se proměňuje stále rychlejším tempem. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v zemi v následujících letech vlivem digitalizace zanikne 300 tisíc pracovních pozic a další milion výrazně změní svou náplň. Stát proto plánuje velké investice do rekvalifikací. A o další vzdělávání nebo i přeučení na jiný obor má zájem i stále větší počet Čechů.
Učitelské listy - Copyright © 2008 · Agentura STROM
Theme by Brian Gardner · Bloggerized by Zona Cerebral and GirlyBlogger · Modified by J4W