Štěpánka Baierlová je učitelka matematiky, informatiky a robotiky na ZŠ Labyrinth v Brně. Jak vidí probíhající revizi kurikula pro základní školy?
Zdroj: EDUin
27. 5. 2024
Pročítám si
návrh nového kurikula pro české základní vzdělávání, který právě prochází
veřejným připomínkovým řízením. Rozumím tomu, proč nový rámcový vzdělávací
program vzniká, chápu nutnost změny výuky ve školách, které chce dosáhnout.
Obecné části dokumentu mým uším zní krásně.
Vítám odkaz
na genetický konstruktivismus a výuku orientovanou na budování schémat,
rozvojové nastavení mysli a „mathematical mindset“, formativní hodnocení,
singapurskou matematiku a RWCT, propojování matematiky s dalšími
vzdělávacími oblastmi a obory, individualizovanou a diferencovanou
výuku včetně systematické práce s nadanými žáky.
Ale tak to
nemusí mít všichni učitelé. Je potřeba jasně a srozumitelně vysvětlit
smysl a nutnost reformy tak, aby ji učitelé přijali za svou. A to
i proto, že zavedení nového kurikula je opravdu náročný proces, na který
školy budou muset napřít síly. A budou k tomu potřebovat velkou
podporu.
V dokumentu,
tak jak vypadá teď, se bohužel učitelé mohou rychle ztratit, a to i ti,
kteří teoretickému rámci reformy rozumějí. Myslím, že jsem celkem zkušená
učitelka a orientuji se v tom, co je rámcový a školní vzdělávací
program. Přesto mi spousta věcí není vůbec jasných a nevím, jak bych měla
s implementací nového kurikula ve svém oboru začít.
Tady je
v bodech několik věcí, o kterých přemýšlím:
1/ Líbí se
mi zaměření na kompetence, ale nemělo by to vypadat tak, že jde
o rezignaci na znalosti. Znalostmi to nekončí, spíš začíná, protože
kompetence rozvíjíme na znalostech, ne ve vzduchoprázdnu.
2/
Kurikulum zdůrazňuje nově jako hlavní cíl i gramotnosti, a to
matematicko-logickou a čtenářsko-pisatelskou. Mnoho učitelů se asi zeptá,
jaký je rozdíl v rozvoji gramotností a kompetencí. Jaký podíl
v tom budou hrát vzdělávací oblasti matematika a český jazyk, ze
kterých tyto gramotnosti vycházejí. Budou se ptát, jak se tyto gramotnosti
rozvíjejí v těchto klíčových vzdělávacích oblastech.
3/ Vrtá mi
hlavou, jak učitelé ověří, že žákovské kompetence a gramotnosti opravdu
rozvíjejí. K tomu potřebují nějaké nástroje, v návrhu kurikula se
o nich ale nemluví. Výzkumy ukazují, že pokud se učitel na kompetence
nezaměřuje cíleně, úspěch se nedostaví. To je problém, který se v současné
době objevuje ve většině škol. Kompetence se rozvíjí jakoby „mimochodem”, proto
k posunu téměř nedochází. I proto potřebují učitelé jasnou cestu,
která je k rozvoji kompetencí a gramotností dovede.
4/ Celé
kurikulum je konstruované kolem očekávaných výsledků učení (OVU) – neboli
popisu toho, co bude žák umět na konci procesu vzdělávání nebo v tzv. uzlových
bodech. Tento popis je ale velmi obecný a abstraktní. Co například
konkrétně znamená „kriticky hodnotí matematické modely a ověřuje jejich
platnost v reálném kontextu“? Jak můžu jako učitel ověřit, že žák tohoto
cíle dosáhl? U mnoha cílů chybí příklady, někdy jsou příklady naprosto
triviální a danému cíli neodpovídají. Chybí navíc gradované příklady,
které by ukázaly, jak mají učitelé diferencovat výuku. To by šlo dle mého
názoru jednoduše vyřešit – doplnit do návrhu nového kurikula ke každému stupni
OVU několik gradovaných příkladů, které by učitelům, ale i žákům pomohly
zjistit, kde na požadované cestě jsou.
5/ Také mi
není jasné, zda se dokument snaží popsat optimální, nebo minimální úroveň
dosaženého vzdělání. Je v něm u matematiky uvedeno, že vzdělávací
obsah byl stanoven podle Globálního rámce (Global Proficiency Framework, UN),
který vymezuje minimální požadavky znalostí a dovedností žáků
v 1. až 9. ročníku. Zároveň se ale stanovené výsledky učení
označují jako optimální. Je tedy optimální znalost českého základního vzdělání
znalostí minimální podle mezinárodního vzdělávacího standardu? To by bylo
problematické, protože výzkumy ukazují, že lepších výsledků dosahují žáci, pro
které učitelé plánovali vyšší cíle.
Očekávaný výsledek učení
v 9. ročníku – není to trochu málo?
Př. MJA-MAT-001-ZV9-002 – očekávaný
výsledek učení v oblasti Číslo a početní operace – využívá
k řešení problému desetinná čísla, procenta, mocniny a odmocniny
v kontextu reálných situací
Je zde uveden jediný příklad k ověření:
„Sára má 2,4 kg těsta. Chce jej rozdělit na tři stejné koláče. Kolik kg těsta použije na jeden koláč?”
více ZDE.
6/ Další
nejasnosti se týkají toho, jak se budou výsledky vzdělávání vztahovat
k Jednotné přijímací zkoušce na střední školy. Neměla by náhodou být
designována v souladu s cíli kurikula a stane se tak? Bude
naplnění OVU dostačujícím předpokladem pro studium na SŠ, ať už bude přijímací
řízení vypadat jakkoliv?
Otázek je opravdu mnoho. Myslím, že je potřeba na MŠMT vyvinout tlak, aby na ně stát našel přesvědčivé odpovědi před tím, než dokument uzavře jako hotový. Pokud učitelé nebudou mít jasno, proč a jak kurikulum implementovat ve svých školách, pokud neuvidí několik modelových správných cest, aby si mohli v klidu a bez obav vybrat svou vlastní, nic se nestane. Reforma zůstane opět jen na papíře.
0 komentářů:
Okomentovat