„Se vztahem ke knihám i knihovnám na tom nejsme špatně, ale když se měří čtenářská gramotnost, schopnost textu rozumět a kriticky jej posoudit, dle mezinárodních výzkumů, jako je PISA, i České školní inspekce rok od roku klesáme jak v rámci Evropy, tak celosvětově,“ říká v rozhovoru spisovatelka a propagátorka čtení Klára Smolíková.
Děti spolu komunikují nejčastěji přes sociální sítě
Děti v Česku s kamarády komunikují častěji přes sociální sítě než osobně. Na internetu či hraním počítačových her tráví většinou dvě až tři hodiny denně. Víc než pětina školáků je na síti pak pět a víc hodin denně. Zatímco třetina dětí ročně přečte víc než čtyři knihy, desetina si neotevře žádnou. Ukázalo to Minisčítání, do něhož se zapojilo 18.833 žáků a žaček od devíti do 15 let.
Lucie Kocurová: Někdy doma, někdy ve škole. Chystá se ověřování kombinovaného vzdělávání
Buď úplně doma, nebo úplně ve škole. Z událostí posledních měsíců se zdá, že české školství je nastaveno v podstatě jen na tyto dva módy. Stejně to ještě nedávno vypadalo i v mnoha firmách a nyní se mluví o tom, že částečný home office bude novou normou i po covidu. Ministerstvo školství plánuje, že podobný režim by do budoucna mohly zavést i školy. Pilotní projekt kombinovaného vzdělávání startuje v únoru.
Bohuslav Bohuněk: Skoro 4000 žáků zhodnotilo distanční výuku
Tisíce středoškoláků hodnotily distanční výuku, problémy přetrvávají
Česká středoškolská unie (ČSU) upozorňuje na nedostatky distanční výuky, které vyplynuly z provedeného dotazníkového šetření. ČSU přichází s vlastními řešeními těchto problémů a zároveň apeluje na ministerstvo školství i učitele. Unie na problémy tak nejen poukazuje, zároveň je připravena diskutovat možná řešení.
Online workshopy na školách učí rozpoznat formy násilí
Else Miller: Pod nohama cítíš stébla trávy
Eduzměnu podpořilo memorandem ministerstvo i zřizovatelé
Nadační fond Eduzměna, jehož cílem je podpořit změny vzdělávacího systému v České republice, získal důležitou podporu. Ředitel Zdeněk Slejška včera podepsal memorandum o spolupráci s ministrem školství Robertem Plagou, hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou, starostou Kutné Hory Josefem Viktorou a manažerem MAS Lípa pro venkov Radkem Tvrdíkem.
Josef Valenta: Strašidlo formativního hodnocení obchází Českou republikou
Risknul jsem tenhle titulek, byť může být přijat obojace. Kdo považuje formativní hodnocení (FH) za „zase nějakou zbytečnou novinku“ se sice může zatvářit spokojeně, jenže já to tak nemyslím. A vyznavač naopak může znachovět hněvem nad mou zpátečnickou proklamací. Jenže to taky tak nemyslím ‒ tedy, že „obchází“, to ano, ale ne s tím „strašidlem“. Tak jak to myslím? Nu, je to takový vtípek…
Hodnotit na vysvědčení slovně, nebo známkami? Zkušenost s distanční výukou znovu otevřela diskusi o školním hodnocení
Když po vánočních prázdninách ministerstvo školství zveřejnilo netrpělivě očekávané doporučení, jak by měly školy po dalším „covidovém“ pololetí hodnotit své žáky na vysvědčení, rozpoutalo to živou diskusi. Velké pozornosti se dostalo zejména doporučení, aby učitelé dali na vysvědčení (pokud jim to školní řád dovoluje) přednost hodnocení slovnímu nebo kombinaci slovního hodnocení a známek.
Pro pololetní vysvědčení dáváme učitelům příklady slovní zpětné vazby
Vzhledem k nestandardnímu průběhu školního roku vyzvalo ministerstvo školství učitele, aby první pololetí ukončili místo známek slovní zpětnou vazbou. Učitelská platforma proto pro inspiraci zveřejnila přehled různých druhů slovních hodnocení, které lze kombinovat s tradičním známkováním. Tyto příklady zveřejnilo na svém portálu i ministerstvo školství a rozeslalo je do škol.
„Vyzkoušejte slovní hodnocení místo známek,” vybízí Ondřej Šteffl, zakladatel ScioŠkol
Koronavirová krize přiměla české školství k velkým změnám během krátké doby. Nutnost zavřít školy rozhýbala distanční výuku a vyvolala plno otázek na to, jak bude vzdělávání vypadat po skončení výjimečného stavu. Po zavedení online formy učení vylétá další vlaštovka – možnost škol využít k hodnocení dětí místo známek slovní zpětnou vazbu.
Robert Čapek: Cesta je cílem
Klára Koubská ze ZŠ Smart: Digitální gramotnost patří mezi naše priority
Tajný učitel: Dějepis jinak
V říjnu, během asi tří dnů, na mě z několika rohů internetu, ale i od reálných lidí, vyskočilo jedno téma – můžeme dějepis učit jinak? A může to „jinak“ znamenat učit dějiny „obráceně“, od moderních dějin k pravěku? A tak jsem si našel pár textů, zamyslel jsem se a nechal vše uložit na pozdější finální zamyšlení a přečtení všeho, co jsem vložil do záložek.
Stanislav Štěpáník: Výuka češtiny mezi tradicí a inovací
Zuzana Hronová: Češtinu učíme dvě stě let stejně, je čas z toho vybřednout, říká autor nové příručky
Učebnice jsou plné umělých vět, nesmyslných příkladů, hloupých úloh. Žáci nepotřebují být jazykovědci, ale porozumět textu, umět komunikovat, odhalit manipulaci, vyplnit formulář, říká didaktik Stanislav Štěpáník. "Odtrháváme jazyk od jeho užití, i když jsou to spojené nádoby," varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Robert Čapek: Edukační sextant
Aktuální pohled dětí na školu
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (189)
- inovativní vzdělávání (151)
- názory (23)
- NÚV (1)
- odborná literatura (642)
- pedagogické asociace (109)
- pozvánky (2)
- PR článek (1)
- profese učitele (392)
- projekty (22)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (185)
- školství v regionech (108)
- školství v zahraničí (68)
- výchova (220)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (337)
- výzkum a hodnocení (572)
- vzdělávací politika (864)
- zajímavé tipy (670)
- zaujalo nás (848)
Archiv
- ▼ 2025 (209)
- ► 2024 (303)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
- ► 2016 (322)
- ► 2015 (303)
- ► 2014 (306)
- ► 2013 (310)
- ► 2012 (266)
- ► 2011 (255)
- ► 2010 (254)
Česká škola
Šéfredaktorka
Akce
Výtvarné umění
