Vysokoškoláci teprve zjišťují, co chtějí

úterý 25. října 2016 ·

Desetina vysokoškoláků mladších 21 let mění obor již během bakalářského studia. U studentů nad 24 let se jedná téměř o třetinu. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK ve spolupráci s Vysokou školou obchodní v Praze a Vysokou školou podnikání a práva.

Mladí Češi neskrývají ambice. Každý desátý vysokoškolák dnes studuje několik oborů současně. Pokud se jim ve škole něco nelíbí, nebojí se ale rozhodnutí přehodnotit a změnit zaměření studia. A to i za cenu, že budou muset začít studovat znovu od začátku. Potvrzují to výsledky průzkumu agentury STEM/MARK, podle kterého v minulosti každý pátý vysokoškolák změnil zaměření nebo dokonce vysokou školu. Obory mění nejčastěji studenti starší 24 let nebo vysokoškoláci, kteří pocházejí z větších měst.


Nejdůležitější jsou vědomosti a uplatnění po škole

Při výběru vysoké školy hraje hlavní roli uplatnění po studiu a dobré jméno školy. Až na dalších místech zajímá vysokoškoláky kvalita výuky a vyučujících nebo výdaje na školné. Podle průzkumu ale současní vysokoškoláci touží po vysokých manažerských postech nebo vlastním podnikání méně než jejich kolegové ze středních škol. Více je láká práce ve školství, věda a výzkum nebo práce s lidmi.

Mezi oblíbené patří také informatické obory. „Uvědomujeme si, že se bez kvalitních IT nástrojů dnes neobejde ani ta nejmenší firma. Proto uchazečům nabízíme mimo jiné i studium aplikované informatiky. Absolvent nalezne uplatnění jako softwarový architekt nebo programátor,“ říká Jaromír Veber, rektor Vysoké školy podnikání a práva.

Od vysoké školy studenti v první řadě očekávají získání vědomostí a uplatnění na trhu práce. S tím souvisí zajištění dostatečného příjmu, které od vysokoškolského vzdělání očekává 65 % dotázaných. „Studenti očekávají, že po studiu bude jejich příjem zhruba 37 500 korun měsíčně. To je zhruba o dva tisíce méně, než si představují současní středoškoláci. Jen 3 % dotázaných by si přála ročně vydělávat přes milion korun,“ uvádí rektor Vysoké školy obchodní v Praze, Jindřich Ploch.


Chybí kvalitní výuka jazyků a individuální přístup

Až 82 % studentů se domnívá, že jim české vysoké školy pomáhají k dosažení vytouženého zaměstnání. Přesto mezi nimi najdeme bezmála pětinu, která má opačný názor. Největší skeptici se objevují mezi dotázanými nad 24 let. Co vysokoškoláci nejčastěji postrádají? Nejvíce kriticky hodnotí výuku cizích jazyků a nedostatečné zaměření výuky na praxi.

„Uplatnitelnost absolventů v praxi je pro nás zásadním měřítkem úspěchu a plně si uvědomujeme, že praktické zkušenosti načerpané již během studia jsou pro ni klíčové. Kromě pravidelných přednášek pořádáme také kulaté stoly s potenciálními zaměstnavateli našich absolventů, studenti připravují projekty pro regionální památky a absolvují povinnou praxi,“ popisuje Jindřich Ploch.

Vysokoškoláci by také ocenili individuálnější přístup ze strany pedagogů. Přes veškeré výtky je však 92 % studentů spokojených se školou, na které momentálně studují.

V současné době na veřejných vysokých školách studuje 91 % všech studentů, ale pouze 64 % je hodnotí jako kvalitnější v porovnání se soukromými. U 7 % dotázaných v kvalitě vítězí soukromé vysoké školy. „Od soukromých vysokých škol studenti očekávají především kvalitní výuku cizích jazyků a individuální přístup pedagogů. U veřejných škol si cení více historie školy a finanční dostupnosti,“ dodává rektor VŠPP Jaromír Veber.


_________________

O průzkumu

Průzkum realizovala v první polovině roku agentura STEM/MARK ve spolupráci s Vysokou školou podnikání a práva a Vysokou školou obchodní v Praze. Účastnilo se ho 335 žáků středních škol, 331 studentů vysokých škol a 342 občanů patřících do nestudující ekonomicky aktivní populace ve věku od 20 do 55 let. Odpovědělo celkem 1008 respondentů.

0 komentářů: