O víkendu 11.–13. 12. jsme s dětmi z oddílu i široké veřejnosti vyrazili na již tradiční víkendovku do hor, bez které by prostě Vánoce nemohly přijít. Vydali jsme se až do dalekých Vítkovic v Krkonoších, na chalupu na samotě, kde jsme mohli vesele řádit. Kromě her a dovádění na sněhu (jojo, jsme tak šikovní, zařídili jsme i opravdu zimní počasí) jsme vytvářeli drobnosti na památku, pekli cukroví, a užívali pravou vánoční atmosféru u dětmi „uhňácaných“ bramborových salátů.
V pátek jsme se sešli na náchodském nádraží a ve tři hodiny odpoledne jsme nasedli na první vlak. Byla to zajímavá cesta – 20 dětí, 4 vedoucí, všichni s plnými batohy na zádech, na polovině batohů připevněné lopaty na sníh, oblečení jako na Sibiř. Byli jsme prostě zajímavá atrakce pro spoustu cestujících, které jsme v 5 vlacích a autobusu potkali.
Po nekonečné cestě dopravními prostředky jsme vystoupili z autobusu a dali se do poslední, a asi nejhorší, části cesty – stoupání na chalupu. Za vydatného a velmi příjemného sněžení jsme se asi po 45 minutách vydrápali na chalupu! Útulná, zachumelená a vymrzlá! Super! Nelenili jsme, zatopili jsme v kamnech a dali se do vaření polévky, děti se mezitím ubytovaly. Večer jsme ještě stihli zahrát seznamky – jednu čertovskou a jednu vánoční – a uspořádali jsme turnaj v ping-pongu.
Hned ráno jsme s dětmi vyběhli ven a pořádně jsme se vyřádili ve sněhu – na igelitech, lopatách, saních i kluzkách to skvěle jezdilo. Před obědem jsme mimo dovádění ve sněhu stihli zahrát hru. Po obědě a opravdu pidikrátkém poledním klidu si děti v týmech přichystaly bramborové saláty na večer – vše podle jejich chuti. Nutno přiznat, že i když to bylo čistě podle jejich chuti, vznikly opravdu bramborové saláty. I ten kečupový byl vlastně dobrý.
No a pak jsme šli s dětmi zase ven – byla by přece škoda nebýt venku, když tam bylo tak krásně. Zahráli jsme si pár drobniček, zahráli si supersněhové tanky. Po svačině jsme potřebovali usušit všechno naše mokré oblečení, a tak jsme se dali do našich vánočních dílniček – děti tvořily svíčky, vykrajovaly perníčky, vytvářely sněhuláky z ponožek a vánoční zápichy do květináče. Poté se děti vydaly ještě jednou ven, na noční balónkovou hru.
Mezitím ostatní vedoucí připravili vánoční večeři, přichystali stromek a pod něj dárečky, které s sebou děti přivezly. Sešli jsme se hezky u jednoho stolu, a za doprovodu koled jsme se dali do jídla – měli jsme řízek s bramborovým salátem, připili jsme si dětským šampaňským a zajedli to kompotem. Potom jsme se přesunuli ke stromečku a předali jsme si dárečky. Nakonec jsme ještě naposledy vyšli ven a zapálili si prskavky a vystřelili pár rachejtlí. A potom už do hajan.
V neděli nás nečekalo nic hezkého – jen balení a úklid. Náladě nám nepřidalo ani deštivé počasí. V poledne jsme nasedli na autobus, naposledy zamávali horám a doufali, že nebudeme mít žádné zpoždění, aby nám žádný z těch pěti vlaků neujel. Naštěstí vše vyšlo tak, jak mělo. Unavené, ale šťastné děti jsme předali rodičům. A budeme se teda těšit na ty Vánoce, které mohou po naší víkendovce v klidu přijít.
Zdroj.
Vánoce v Krkonoších
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (73)
- dětská literatura (21)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (34)
- informační technologie (181)
- inovativní vzdělávání (140)
- názory (16)
- NÚV (1)
- odborná literatura (625)
- pedagogické asociace (87)
- pozvánky (1)
- PR článek (1)
- profese učitele (363)
- projekty (20)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (141)
- školství v regionech (76)
- školství v zahraničí (64)
- výchova (200)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (313)
- výzkum a hodnocení (473)
- vzdělávací politika (651)
- zajímavé tipy (647)
- zaujalo nás (798)
Archiv
- ► 2023 (243)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
0 komentářů:
Okomentovat