Jitka Vlková: Plné střední školy vyhánějí děti na „pracák“. Úřad eviduje rekordní počet mladistvých

Silné ročníky dětí, které se nedostaly na střední školu, se začínají propisovat také do rostoucího počtu mladistvých v evidenci Úřadu práce ČR. Letos jich je téměř o šestinu víc než loni v květnu, celkem úřady evidují 5141 mladistvých ve věku 15 až 18 let.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 1. 7. 2024

 

Pokud uchazeči o střední školy neuspějí ani v aktuálním třetím kole, budou mít čas se na úřad přihlásit do konce prázdnin. Právě do té doby totiž za ně bude stát platit zdravotní pojištění. Pokud by se ale nepřihlásili ani nenastoupili do práce, od září si pojištění začnou platit sami. Minimální platba je 2552 korun měsíčně, jinak hrozí naskakování dluhů a penále. 

 

Podle krajské ředitelky úřadu práce v Brně Lucie Kolářové, která je zároveň celorepublikově garantkou poradenství, nárůst uchazečů z řad mladistvých nepřekvapuje: „Odpovídá to vývojové křivce populace, na střední školy se teď hlásí silnější ročníky oproti rokům 2018 a 2019. Také proto máme o 900 absolventů nebo mladistvých víc,“ vysvětluje.

Na „pracáku“ na ně čeká buď rekvalifikační kurz, nebo nabídky nekvalifikovaných pozic. Určitě je ale poradci nenechají flákat. „Pořád jsme úřad práce a jedním z našich základních poslání je hledat zaměstnání. I mladiství mohou očekávat nějaké nabídky práce po konzultaci s poradcem. Pokud nemají žádnou kvalifikaci, jedná se o pomocné a nekvalifikované pozice,“ říká Kolářová.

Na první schůzce poradce od mladistvého většinou zjišťuje, jestli se bude chtít do školy vrátit, udělat si rekvalifikační kurz, aby měl alespoň nějaké dovednosti, případně jít rovnou někam pracovat. „Zájem je o rekvalifikace v oblasti služeb, například gastronomie, kadeřnice či kosmetičky, z kurzů digitálního vzdělávání pak o počítačovou grafiku nebo kurzy umělé inteligence,“ popisuje Kolářová.

 

Ne všechny úřadem nabízené rekvalifikace jsou ale dostupné už od patnácti let. Na podporu v nezaměstnanosti mladiství nemají nárok, pro ten je potřeba platit v průběhu dvou let alespoň dvanáct měsíců důchodové pojištění.

 

Na střední školy se ani po druhém kole nedostalo 701 deváťáků a zhruba 1500 dětí, které vyšly základku už dřív a zkoušely se na vybranou školu přihlásit znovu. Podle programového ředitele Informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslava Hřebeckého je úřad práce lepší varianta, než aby rodiče nechali nezletilce doma, živili je a nechali koukat na televizi nebo do počítače.

 

„Měli by si zachovat denní režim a plnit si nějaké povinnosti. Je ale lepší nechat děti ve vzdělávacím procesu, ať raději dělají méně žádanou střední školu, než aby někde doplňovaly regály nebo se na inzerát pustily do dělnické profese,“ dodává. 

 

Seznam volných kapacit v aktuálním třetím kole přijímaček je na webu DIPSy – k dispozici je aktuálně 1045 různých oborů, na každém z nich jsou pak jednotky až nízké desítky volných míst.

 

V řadě případů jde o řemeslné obory a dvouletá učiliště bez maturity, další volná místa jsou zase na soukromých školách, které chtějí školné. Například vyučit se za dva roky pokrývačem stojí na střední škole Bean v pražských Vysočanech třicet tisíc ročně, na druhé straně až 213 tisíc korun ročně zaplatí zájemci o studium na gymnáziu Dino High School v pražských Petrovicích.

 

Určitou pastí může být roční studium na jazykové škole, děti na nich totiž nemají status studenta. I v takovém případě by bylo záhodno se na úřad přihlásit, ten to ale vnímá problematicky. „Pro nás je to překážkou – takový zájemce nesplňuje základní podmínku uchazeče o zaměstnání, protože by se práci nemohl věnovat, když je každý den ve škole,“ vysvětluje Kolářová. 

 

Přitom například jazyková škola Elvis na svém webu frekventantům ročního denního studia po základní škole radí se na úřadě přihlásit. „Překvapuje mě, že stát nezohledňuje, že se naši studenti připravují na školu a rodiče to platí. To, že dítě někde má každodenní kurzy, nemusí úřad ani zajímat, je to každého soukromá věc,“ míní Martin Hofman, koordinátor jazykových kurzů Elvisu.

 

Děti, které se objevují na úřadech práce, ale nejsou jen ty, které se nedostaly na střední. Podle Karla Garguláka z výzkumné organizace PAQ Research každoročně tři až čtyři tisíce dětí nedodělají základní školu a zhruba deset tisíc dětí nedostuduje střední školu. „Jeden nedostudovaný středoškolák vyjde veřejné rozpočty zhruba o 2,1 až 2,8 milionu dráž než dostudovaný, náklady jsou zejména v oblasti sociálního a zdravotnického systému. Prevence se proto vyplatí,“ uvedl na červnovém Fóru rodinné politiky pořádaném ministerstvem práce.

 

Aktuálně ministerstvo školství v této souvislosti připravuje prodloužení povinné školní docházky – vedle základní školy by se rozšířilo i na alespoň dvouletou střední školu. „Jde o to, aby měli žáci výbavu a mohli nastoupit do pracovního procesu s nějakou kvalifikací. Tím, že děti odcházejí ještě ze základní školy nebo hned po ní, se roztáčí kolo nezaměstnanosti a dávek,“ říká Renata Zajíčková, poslankyně ODS, která návrh prosazuje.