Jan Křovák: „Lživá informace o školství“ ovlivnila jednání. Chybí v něm desítky miliard, ukázala analýza

Informace o tom, že ministerstvo financí navrhuje resortu školství na příští rok nižší rozpočet než letos, je lživá. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že se neplánuje ani snižování ani stagnace. Jen v souvislosti s platy učitelů se podle něj rozpočet bude muset navýšit. S původní informací přitom pracovala agentura PAQ Research, která uvedla, že ve školství bude chybět 92 miliard korun.

 

Zdroj: Echo24.cz 24. 8. 2024

 

Ministr Stanjura uvedl, že není v plánu resortu školství snižovat, jak uváděl Deník N. Ministr Mikuláš Bek (STAN) přitom požaduje desítky miliard navíc i proto, že se chce držet slibu vlády v programovém prohlášení, že Česko bude na školství vydávat prostředky na úrovni průměru zemí OECD.

 

„Jednu poznámku si neodpustím k lživé informaci, která se objevila v médiích. To, že jsme údajně snížili rozpočet na školství, není pravda. Jestli je to metoda, jak nás dostat pod tlak, tak takhle to nefunguje,“ uvedl Stanjura s tím, že MŠMT jej informovalo, že od nich číslo neuniklo, a komentář, který se za Bekův resort v médiích objevil, je fiktivní. „Nikdo snížení nebo stagnaci v rozpočtu MŠMT nenavrhoval,“ uvedl Stanjura s tím, že jen kvůli platům učitelů bude muset následovat zvýšení.

 

S číslem, které se objevilo v médiích – tedy 267 miliard korun (reálné číslo v tuto chvíli není známo – pozn. red.) – nicméně pracovala agentura PAQ Research, která zpracovala velkou analýzu k tomu, kolik prostředků ve školství chybí. „Českému vzdělávání chybí k dosažení průměru OECD 92 miliard korun. Veřejné peníze z toho dělají 82 miliard. Navrhovaný rozpočet MŠMT neobstojí ani ve srovnání s rokem 2020 – vzhledem k podílu HDP chybí 53 miliard,“ uvádí autoři analýzy.

 

Částka podle nich zdaleka nenaplňuje závazky, které si vláda Petra Fialy (ODS) stanovila ve zmíněném programovém prohlášení. V naposledy dostupném srovnání v roce 2020 činil průměr výdajů zemí OECD do školství 4,6 % HDP, Česko však dávalo na vzdělávání jen 4,1 % HDP. Pro státní rozpočet nicméně může být přesnější pracovat pouze s podílem veřejných výdajů (Česko 3,96 % HDP, OECD 4,33 % HDP). Z veřejných výdajů proto při použití těchto podílů výdajů pro rok 2025 chybí 82 miliard, zbytek do 92 miliard chybí z neveřejných zdrojů.

 

Největším podfinancováním podle PAQ Research trpí předškolní vzdělávání a vysoké školy. „Do předškolního vzdělávání investujeme přibližně o čtvrtinu méně, než je průměr OECD. Investice do předškolního vzdělávání přitom patří vůbec mezi ty nejefektivnější a mají vysokou návratnost pro stát. O třetinu nižší máme také výdaje na vysoké školství. Na první stupeň základních škol dáváme o pětinu méně,“ uvádí výzkumníci.

 

Nižší výdaje na školství v Česku nejsou dány tím, že bychom měli méně učitelů. To je pravda pouze u prvního stupně ZŠ, kde máme 17 žáků na jednoho učitele, průměr OECD je 13. U ostatních stupňů máme počty srovnatelné. Existuje řada tedy vzdělávacích oblastí, na které Česko dává málo peněz.

 

Ministr Bek nicméně čelí kritice kvůli svým požadavkům. Velmi ostře se na jeho adresu vyjadřovala například šéfka koaliční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, podle níž chce Bek stále více peněz, ale neříká, jak by je efektivně využil. Bek argumentuje tím, že se zmíněným závazkem výdajů na školství počítá a uvádí, že pokud nedostane odpovídající rozpočet, vládní návrh nepodpoří.

 

Investovat do vzdělávání podle PAQ Research nemusí znamenat jen potřebu víc peněz ze státního rozpočtu. „Můžeme hledat i vnitřní úspory. Nepatří sem však nepromyšlené škrtání počtu míst pedagogických a nepedagogických pracovníků nebo snižování platů. Potřebujeme reformy, které zvýší kvalitu vzdělávání a sníží nerovností v přístupu,“ uvádí autoři.

 

Ušetřit lze zamezením odkladů školní docházky, které v Česku dosahují 24 % procent. Tato úspora by podle nich přinesla dvě až pět miliard (podle dosud nezveřejněné vlastní analýzy PAQ). Dále hovoří o posilování kapacit předškolních zařízení s tím, že Česko by potřebovalo desítky tisíc míst ve školkách navíc. Mezi dalšími opatřeními je například slučování menších škol, sdílení agend, ale také třeba omezení neúspěšnosti na vysokých školách a posílení profesních bakalářských oborů. Celkově PAQ Research vypočítal, že by školství mohlo takto ušetřit průměrně 20 až 30 miliard korun.

Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) sdělil, že měl u expertů delší dobu obavy z přehánění. „Už delší dobu jsem se obával, že diskuse o rozpočtu školství bude experty – roztleskávači vyhajpována do takových cifer, že i kdyby se podařilo zcela prosadit návrhy MŠMT, bude se to jevit jako málo. A už je to tady. 92 miliard! Bavme se reálně, pak je šance něčeho dosáhnout,“ uvedl na síti X. Rozpočtová jednání ve vztahu ke školství budou letos podle něj náročná, protože ministerstvo žádá o navýšení o částky, které přesahují roční rozpočet řady jiných ministerstev, uvedl.

 

Proti jeho postoji se vyjádřil bývalý ministr školství a současný šéf Národního akreditačního úřadu Robert Plaga. „Nálepkovat materiál PAQ Research jako hajp expertů – roztleskávačů mi přijde hodně nefér. Jestli jsem správně četl, tak pouze konstatují fakt, že oproti závazku z aktualizovaného vládního prohlášení v rozpočtu MŠMT chybí 92 miliard, přičemž hned v druhé větě uvádí, že ‚na potřebné‘ reformy stačí přidat přes 50 miliard‘,“ uvedl Plaga s tím, že to zároveň není jen „knížecí rada”, ale jsou tam uvedené i návrhy vnitřních úspor, respektive kroků.

 

Analýzu PAQ Research si můžete přečíst ZDE.