Podle toho, kolik mají žáků ve školách, dostanou obce a kraje peníze navíc. Z nich by už od letošního září mohly hradit výplaty pro školní kuchařky, uklízečky nebo školníky, které doposud platil přímo stát. Tak si ministr školství Mikuláš Bek (STAN) představuje nový systém, v rámci něhož zodpovědnost za takzvanou nepedagogickou práci převede na zřizovatele škol. Samosprávy i sami pomocní pracovníci ve školství ale proti změně protestují s tím, že vyhrazené peníze budou stačit jen ve větších městech. Obávají se zároveň, že se zruší některé školy a školky v nejmenších obcích.
Zdroj: Hospodářské
noviny 27. 1. 2025
Podle
Beka, který chce změnu v následujících týdnech předložit na půdě Poslanecké
sněmovny, bude podle těchto pravidel pro obce a kraje jednodušší si plánovat
rozpočet. A přímo zohlednit náročnost provozu jednotlivých škol. „Navrhované
změny přinášejí spravedlivější rozdělování peněžních prostředků, posilují
pravomoci zřizovatelů a zajišťují dlouhodobější stabilitu finančního systému
školství,“ uvedl k pozměňovacímu návrhu školského zákona.
V případě jeho
schválení by pak stát už od letošního září díky navýšení rozpočtového
určení daní (RUD) vyplácel obcím průměrně o šest procent více
peněz než doposud, krajům pak o 10 procent. Vždy podle toho, kolik
mají dětí v různých typech škol a školských zařízení, například
mateřských, základních a středních školách, základních uměleckých školách
či dětských domovech.
Celková
částka na tyto platy přitom na období od září do prosince činí 11
miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přiblížil, že to odpovídá
třetině ročních nákladů. „V roce 2026 to pak bude celkem 32,4 miliardy
korun, což je částka, která obsahuje také dohodnuté meziroční navýšení objemu
těchto prostředků o tři procenta,“ uvedl Stanjura v tiskové zprávě. Objem peněz, které budou kraje a obce na
platy nepedagogických pracovníků dostávat, se pak bude každý rok
valorizovat.
Jak ale
namítají zástupci krajů a obcí, peníze nebudou v některých místech stačit.
Velká část škol byla totiž doposud zvyklá pokrývat část nákladů
na platy pro školníky či uklízečky z peněz, které měly na platy
učitelů. Odměny pro nepedagogické pracovníky vláda předloni v
rámci úspor seškrtala – přesněji zrušila některá neobsazená pracovní
místa.
Školy
nyní tímto způsobem dorovnávají výplaty, které by jinak byly příliš nízké a
práci by nikdo nechtěl dělat. Svaz městských samospráv (SMS) odhaduje, že
tímto způsobem běžně postupují až tři čtvrtiny českých škol. V novém
systému, kde budou náklady na výplaty učitelů oddělené, to už nebude možné.
Podle místopředsedkyně SMS a zároveň poslankyně hnutí STAN Elišky Olšákové
proto hrozí, že budou některé školy nucené uklízečkám či školníkům snížit
platy. A ti pak odejdou.
Nejvíce
ohrožená jsou přitom podle ní malá města. A ta, jak HN
doplnila místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová, zasáhne
ještě jeden důsledek nových pravidel. Podle ministra Beka budou díky
nim obce motivované, aby ty nejmenší školy slučovaly do jedné – a mohly tak
například platit jen jednoho školníka.
„Musíme
si ale uvědomit, že se to týká i mateřských škol. To nevidím úplně pozitivně.
Ke slučování už docházelo dříve a nebylo to úplně ku prospěchu, ušetříte v
podstatě jen na platu pro ředitele,“ popisuje odborářka Seidlová, která s
kolegy proti návrhu sepsala petici.
Vytvářením
takzvaných svazkových škol, kdy se více menších sloučí do jedné, jen podle ní
obce omezí celkovou dostupnost školek i škol, do kterých budou některé děti
muset složitěji dojíždět. „Tohle nejde dělat od stolu. Musíte se podívat i na
dopravní obslužnost. Mají být děti celé odpoledne v družině jen proto, že se
dříve nedostanou domů?“
Například podle
analýzy výzkumné organizace PAQ Research nebývají ale tyto nejmenší
školy zcela obsazené a žáci, kteří je navštěvují, statisticky dosahují
horších studijních výsledků.
Naopak
dobře na tom i s novými pravidly budou podle poslankyně Olšákové větší
města. To potvrzuje například radní pro školství z Roztok u Prahy Jaromír
Beran, podle něhož město pošle náklady na nepedagogické pracovníky místní
základní škole, třem školkám a jedné základní umělecké škole ve stejné
výši, jako tomu bylo doposud.
Zástupci
samospráv i odboráři žádají Beka, aby návrh stáhl. Shodují se, že vznikl příliš
rychle a je třeba lépe zvážit možné následky. „Samosprávné, ale i školské
rozpočty jsou na rok 2025 již měsíc schváleny. Neprojednaný převod financování
nepedagogických pracovníků bez jasných podrobností vystavuje obce a kraje, ale
i samotné nepedagogické pracovníky zásadní nejistotě,“ dodává odborník SMS na
školství Petr Halada.
0 komentářů:
Okomentovat