Od 1. září 2025 přechází na zřizovatele regionálních škol financování nepedagogických zaměstnanců škol. Ministerstva financí a školství se zapřísahají, že do obecních a krajských pokladen dorazí částka ve stejné výši, jakou nyní posílají do mzdových rozpočtů škol samotných.
Zdroj: Učitelská
platforma, 27. 1. 2024
Bohužel
už nezmiňují, že tento balíček v loňském roce mnoha školám radikálně omezili
snížením počtu hrazených nepedagogů a že ředitelé byli i předtím nuceni léta
dotovat chudý mzdový rozpočet nepedagogických tarifů často pod úrovní minimální
mzdy z nadtarifů rozpočtovaných na pedagogy. To již nyní nebude možné a je
otázkou, zda zřizovatelé najdou prostředky na skutečné mzdové náklady všech
potřebných nepedagogů včetně těchto navýšení. Bude ve školách někdo ochotný pracovat
za minimální mzdu bez vyhlídky na odměnu či proplacení mimořádných zátěžových
situací?
Současně
s převodem financování nepedagogů přichází bohužel ale ještě změna, proti které
se učitelé a ředitelé sdružení ve spolku Učitelská
platforma důrazně vymezují: zřizovatelé budou nově hradit školám také
náklady na pomůcky, povinné kurzy pro žáky (plavání) a vzdělávání pro učitele.
Dosud tyto ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) dostávaly školy napočtené v
ročním rozpočtu od ministerstva. Nyní mají i o těchto penězích rozhodovat
zřizovatelé. Školám tak hrozí, že budou muset s úřady licitovat o finance na
zajištění samotné kvality výuky – nové učební materiály, vzdělávací programy
pro učitele nebo cestovné na akce mimo školu. „Nezapomínejme ale ani na
mateřské školy,” připomíná Lenka Iserová, ředitelka MŠ Žitenice, „u nás jsou za
učební pomůcky považovány i hračky, stavebnice atd.– dovedu si představit
situaci, kdy zřizovatel v rámci úspor a z neznalosti použije názor „hraček máte
dost“.
„Obávám
se, že zejména u malých venkovských zřizovatelů s velmi napjatým rozpočtem
budou ředitelé narážet na nepochopení u některých odborně oprávněných výdajů.
To jim ještě více zkomplikuje jejich práci a ohrozí vztahy s představiteli
obce, které jsou pro jejich práci klíčové,” říká Jana Servusová z výkonného
výboru Učitelské platformy a ředitelka ZŠ Bystřice. „V situaci, kdy se mnoho
konkurzů na ředitele potýká s nedostatkem zájemců, není rozhodně v zájmu
ministerstva práci ředitelů ještě více znesnadňovat,” dodává.
„Za mě je
převod ONIV na zřizovatele větší průšvih než převod nepedagogů. Tento krok
totiž opravdu posune rozhodování o kvalitě výuky (prostřednictvím pomůcek a
dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, DVPP) do často laických rukou
zřizovatele. Příští týden se účastním za UP veřejného slyšení v Senátu na toto
téma. To tam budu hodně zdůrazňovat. DVPP je totiž časovaná bomba. Dosud byly
tyto programy placeny často z jiných zdrojů – z tzv. šablon OP JAK, což skončí.
A jak přijme každý zřizovatel, že bude dávat do rozpočtu statisíce na další
vzdělávání pedagogů? Bude tomu rozumět?” ptá se Jan Kuzebauch, ředitel ZŠ
Kraslice a člen výkonného výboru Učitelské platformy.
Ivana
Mraček Megová, učitelka na pražské Českoslovanské obchodní akademii, upozorňuje
také na nebezpečí neshod názorového rázu: „O tématech školení nemá co
rozhodovat zřizovatel. Když zřizovatel usoudí, že si mám něco nastudovat doma
sama z knih nebo bude mít jiný názor, např. na společenskovědní témata (a tam
je potenciál mnoha třaskavých témat), tak peníze nedá?” „Převod peněz na
vzdělávání pedagogů pod zřizovatele je v přímém rozporu se zákonem o ped.
pracovnících § 24, kde je mimo jiné dána povinnost dalšího vzdělávání,”
připomíná Gabriela Hrušková, ředitelka ZŠ T. G. M. ve Štětí.
Zatímco
převod financování nepedagogů má při dostatečném navýšení prostředků obcím a
krajům potenciál smysluplné změny, z převodu ONIV na zřizovatele je pedagogická
veřejnost zděšena. Nově bude rozvoj školy a odborný růst pedagogických
kompetencí záviset na rozhodnutí a možnostech každého jednotlivého zřizovatele,
kterých jsou v republice více než dva tisíce. Ministerstvo školství touto
změnou přináší do fungování škol nestabilitu a nejistotu a vzdává se možnosti
pozitivně ovlivňovat kvalitu českého školství. „V době, kdy jsou mezi školami
už tak obrovské nežádoucí rozdíly v kvalitě a přístupu a kdy se musíme
připravovat na úplně nový rámcový vzdělávací program (mj. právě pomocí
sebevzdělávání), je převod ONIV na zřizovatele nejen nepochopitelný, ale také
zcela v rozporu se zájmy českých dětí,” varuje Petra Mazancová, předsedkyně
Učitelské platformy a ředitelka budoucí základní školy Pod Beckovem.
0 komentářů:
Okomentovat