„Zní to blbě, když to říkám já, ale myslím, že systém je nastavený špatně,“ připouští ministr školství Mikuláš Bek (Nezávislí) v rozhovoru s Terezou Engelovou. Mluví o přetíženém systému přijímaček, kritizovaných maturitách i tom, proč změny ve školství trvají roky. A také o tom, jaké důsledky má nedostatek míst na školách pro budoucnost celé společnosti.
Zdroj: Aktuálně.cz
23. 5. 2025
Co je podle ministra školství Mikuláše Beka nastavené špatně? Je to podle něj celý koncept maturit, přijímaček i středních škol. Připomíná, že střední školy se stále opírají o model, který vznikl v jiných společenských a ekonomických podmínkách a jeho udržování už dnes přináší řadu problémů.
Podle ministra se právě teď otevírá prostor pro změnu. Nejen proto, že končí volební období a bude se bilancovat, ale také proto, že se reálně začíná pracovat na nové struktuře oborů a vzdělávacích programech. "Máme v Česku 281 oborů, to je evropský unikát. Směřujeme ke zhruba stovce – to je správná chvíle k revizi přijímaček i maturit," tvrdí.
Přijímací
zkoušky: těžké, nepředvídatelné a stresující
Stížnosti
na obtížnost a chaotický průběh letošních přijímacích zkoušek nejsou podle Beka
výjimečné. "Každý rok probíhá debata o náročnosti těch testů. My ale
potřebujeme hlubší debatu o tom, jak mají být přijímačky vlastně
organizované," upozorňuje. Podle něj není problém jen v obsahu testů, ale
především v tom, že systém je byrokraticky těžkopádný a pro děti zbytečně
stresující.
Bek už
delší dobu prosazuje myšlenku, že by se přijímačky měly skládat přímo na
základních školách a ještě před podáním přihlášek. Jenže to by si podle něj
vyžádalo změnu zákona, logistické přípravy i vyškolení tisíců pedagogických
pracovníků . "To je změna, se kterou z roku na rok moc neuděláme,"
připouští.
Zároveň
však upozorňuje, že technicky je to proveditelné a že jako první krok už
ministerstvo zavedlo například elektronické podávání přihlášek. "To, co se
dá udělat hned, děláme. Ale systémová změna potřebuje politickou shodu a
čas."
Cermat
pod palbou
Jedním z
nejčastěji kritizovaných prvků přijímacího řízení je centrální testování pod
hlavičkou Cermatu. Někteří odborníci – včetně Roberta Čapka – tvrdí, že stát
zbytečně utrácí stovky milionů za testy, které navíc často nekorespondují s
tím, co se děti učí ve škole.
Ale Bek
roli Cermatu hájí. "Příprava kvalitních testů je profesionální činnost.
Nejde to dělat na koleně," argumentuje. Připouští sice, že Cermat není
bezchybný a kolísající náročnost testů je problém, zároveň však varuje před
návratem k praxi, kdy si školy připravovaly testy samy. Podle něj je důležité
zachovat jednotnou laťku, ale zároveň otevřít prostor pro širší škálu testů.
"Je
potřeba vyzdvihnout důležitost testu všeobecných studijních předpokladů a
oborových dovedností… Musíme také rozšířit paletu testovacích nástrojů.
Technicky zaměřené školy by měly mít možnost testovat předpoklady odpovídající
jejich profilu," navrhuje Bek.
Maturita
jako strašák? Neúspěšnost skáče sem a tam
Letos
propadlo u maturity přes 12 procent studentů, dvojnásobek oproti loňsku. Toto
kolísání úspěšnosti je podle Beka přímý důsledek špatně nastaveného systému a
patrně i nedostatečného pilotování testů. "Když se meziročně mění
náročnost, studentům to bere jistotu. Bojí se zvolit matematiku a radši se jí
vyhnou," vysvětluje.
Jako
řešení vidí důkladnější pilotování a analýzu testů, které by měly probíhat
dlouho před samotnou maturitou. Cílem podle něj není, aby maturitu zvládli
všichni, ale aby studenti věděli, co je čeká – a mohli se na to s důvěrou
připravit.
Proč
chybí učitelé a kdo za to může?
Dalším
chronickým problémem je nedostatek učitelů na školách. Podle Beka stát zaspal v
době, kdy bylo možné navýšit počty studentů pedagogiky. "Produkce nových
učitelů dnes pokrývá jen třetinu potřeb škol. Zaspali jsme. Teď to doháníme,"
říká.
Ministerstvo
už podle něj začalo motivovat univerzity, aby navyšovaly kapacity. "Letos
jsme umožnili pětiprocentní nárůst. V dalších letech chceme vytvořit
desetiletou trajektorii, podobně jako to udělali u lékařů," informuje Bek.
Platy učitelů:
problém regionální rovnosti
Rozdíly v
platech mezi začínajícími a zkušenými učiteli jsou podle ministra příliš
vysoké. Některá čísla ukazují, že nástupní plat učitele se v současnosti
pohybuje okolo 32 tisíc korun, průměrný plat je pak něco málo přes 50 tisíc.
"V
hlavním městě s tak vysokými náklady na život to není dostačující,"
přiznává Bek. Nicméně je podle něj potřeba brát v potaz, že
ministerstvo měnilo od letošního ledna tarifní platy učitelů, jež vzrostly
o sedm procent, což je podle ministra nejvíc ve veřejné sféře.
Novela
zákona má také konečně otevřít cestu k regionální diferenciaci financování
škol. Školy s větším podílem žáků ze znevýhodněného prostředí nebo cizinců
budou moct dostat víc peněz. Do budoucna by se měla také zohlednit regionální
platová zátěž pro učitele.
Proč
nestačí kapacita škol? A kdo za to může?
V
některých regionech, zejména v Praze, se letos až pětina dětí nedostala v
prvním kole na žádnou školu. Bek tento stav spojuje s dlouhodobou nečinností
zřizovatelů. "Stát už 20 let nezřizuje školy, to dělají kraje a města. A
Praha tu situaci roky podceňovala," konstatuje.
Podle něj
dnes Praha sice navyšuje kapacity, ale pomalu. A často se přehlíží, jak se
nakládá s budovami, které město získalo před dvaceti lety. Ministr tvrdí, že se
ptal města na jejich stav a co v nich je, ale odpověď nedostal.
Systémová
změna potrvá roky
Příští
rok podle ministra nenastane žádná revoluce. Ale měla by přijít větší
předvídatelnost. "Uděláme důkladnou analýzu testů, posílíme pilotování. Chci,
aby kolísání v náročnosti skončilo," říká. Zároveň ale přiznává, že
zásadní změny se projeví až za několik let.
"Změníme-li
strukturu oborů, podobu přijímaček a maturit, musíme také přepracovat
vzdělávací programy. To nejde udělat ze dne na den," uzavírá Mikuláš Bek.
0 komentářů:
Okomentovat