Nezletilí a mladiství se radikalizují do té míry, že někteří v násilí vidí nejpříhodnější možnost sebevyjádření. Jako nový trend popisuje tento jev zpráva ministerstva vnitra o extremismu za rok 2024, kterou ve středu projedná vláda Petra Fialy (ODS). Server iRozhlas.cz má dokument k dispozici.
Zdroj: www.irozhlas.cz
28. 5. 2025
„Po
zadržení v přípravném řízení vypověděla obžalovaná, že je dobře, že ji
policisté zadrželi, protože právě chtěla spáchat vraždu tří žákyň,“ sdělil
tehdy mluvčí soudu Stanislav Cik. Dívka nejdříve neúspěšně sháněla střelnou
zbraň, později si k uskutečnění plánu opatřila nůž.
Jde o
jeden z nejvýraznějších případů, jenž zapadá do resortem ministra Víta Rakušana
(STAN) nově popsaného trendu. Ministerstvo mluví o individuální radikalizaci
nezletilých a mladistvých bez vazby na konkrétní ideologii, živnou půdou je pro
ni podle vnitra online prostředí.
Radikální
online komunity
„Bezpečnostní
výzvou zůstávají zejména radikální online komunity, které působí
decentralizovaně na různých platformách a často sdružují uživatele na globální
úrovni. Jejich sdíleným prvkem je představa násilí jako jediného prostředku k
dosažení individuálních i kolektivních cílů,“ píše vnitro.
Zmíněné
komunity a exhibici násilí ve veřejném prostoru vnitro spojuje s rostoucími
počty výhrůžek útoku ve školách. Jen během jednoho lednového týdne tohoto roku
policie prověřovala deset takových incidentů, například jeden žák základní školy
v Rudolfově na Českobudějovicku ohrožoval učitelku střelnou zbraní.
„Velmi
často u těchto případů absentuje vazba na konkrétní ideologii, jakékoliv
dlouhodobější ukotvení, a naopak se velmi výrazně objevuje fascinace násilím,“
stojí ve zprávě vnitra. Úředníci popisují, že „podstatný podíl na vzrůstu počtu
oznámení na potenciálně nebezpečná jednání má nepochybně i střelba na
filozofické fakultě“.
Zásadní
nárůst vražd dětmi
Popisovaný
trend potvrzuje pro iRozhlas.cz i nejvyšší žalobkyně Lenka Bradáčová, která
předchozích dvanáct let řídila Vrchní státní zastupitelství v Praze. Odkazuje
na dlouhodobé statistiky, podle nichž u mládeže zřetelně roste počet případů
nejzávažnějších typů kriminality.
„U
nezletilých i mladistvých se počet vražd dostal z čísla jedna na číslo deset.
Takže součet dvacet z celkového počtu zhruba 150 vražd ročně je zásadní
nárůst,“ popisuje. Také ona mluví o opakovaných výjezdech policie do škol a
připomíná i incident z Rudolfova. „Děti nosí zbraně do školy s konkrétním
cílem, a to vymezit se, ukázat na sebe a řešit konflikty, ale naprosto
neadekvátním způsobem.“
Mladší 15
let nelze trestně postihnout. Nicméně když spáchají trestný čin, státní
zastupitelství koná. U civilních soudů žalobci za účasti rodičů dětí
navrhují výchovná a další opatření, aby se do budoucna podobných skutků
vyvarovaly. A Bradáčová bude chtít vědět, jak jsou tato řízení efektivní.
„Bude mě
zajímat, jestli tato výchovná opatření selhávají, nebo se naopak pozitivně
propisují do dalšího života nezletilých. A pokud selhávají, budu chtít vědět,
jaká kriminální kariéra u mladistvého nebo později dospělého pachatele
následuje,“ vysvětluje. Zadá si proto analýzu, u níž je ve hře i spolupráce s
pražskou právnickou fakultou.
Frustrace
a malá odolnost
Absolventka
Policejní akademie, docentka Barbora Vegrichtová, pracovala ve sboru 18 let, je
členkou České kriminologické společnosti a sociálně patologickým jevům u dětí
a mládeže se věnuje dlouhodobě. S touto problematikou také pravidelně
pořádá besedy a přednášky právě na základních školách.
„Násilí
se pro tuto skupinu může jevit jako řešení pocitu frustrace, méněcennosti nebo
neschopnosti navázat sociální vazby. Obecně se tu bavíme o malé odolnosti vůči
zátěži, což je také důsledek postcovidového syndromu způsobeného dlouhodobou
izolací,“ vysvětluje pro iRozhlas.cz akademička.
Typickou
věkovou skupinou stiženou výše uvedeným jsou děti a mládež od 12 do 18
let. Podle Vegrichtové projevují agresi právě tam, kde dnes a denně zažívají ty
nejtěžší pocity: ve škole. Což je typickým motivem u masové střelby jako té na
filozofické fakultě. Právě tato tragédie z jejího pohledu mnohé děti
inspirovala, jak se svým hněvem naložit.
„Není
důvod k panice, ale má to jednoznačně vzrůstající trend. Je to výzva pro
meziresortní spolupráci, protože to není věc jen bezpečnostního charakteru, ale
také sociálního, pedagogického a zdravotního. Řešení spočívá v kooperaci a
vzájemné informovanosti,“ říká. Stát podle ní v tuto chvíli nemá reprezentativní
čísla o tom, kolik dětí je radikalizací ohroženo.
0 komentářů:
Okomentovat