Josef Mačí: Chyba v maturitě zachránila stovky žáků. U správného testu by měly méně bodů

Proti příliš obtížné maturitě z matematiky letos vznikla petice. Kdyby se ale neupravovalo hodnocení, propadlo by ještě více žáků, zjistily Seznam Zprávy. I MŠMT už říká, že test mohl být pro část maturantů náročnější.

 

Zdroj: Seznam.Zprávy.cz 5. 6. 2025

 

Dalších 765 žáků by u maturitního testu z matematiky propadlo, kdyby nedošlo k úpravě hodnocení. Vychází to z kompletních dat, která státní organizace Cermat zveřejnila v tomto týdnu. Seznam Zprávy je propočítaly ve spolupráci s odborníky, kteří data z maturit dlouhodobě analyzují.

 

Ministerstvo školství a Cermat jako tvůrce testů totiž při prezentaci výsledků maturit uvedly, že neúspěšnost letošních maturantů z matematiky byla 12,4 procenta. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) šlo o odpovídající hodnotu.

 

 

Nejhorší výsledky za sedm let

 

„Byl bych nervózní z toho, kdybychom se vraceli na předcovidové hodnoty. Za mě ale 12 procent odpovídá minulým letům s výjimkou toho posledního roku, kdy prokazatelně byl test o něco lehčí a bylo to kritizováno celou řadou odborníků,“ vysvětlil při prezentaci výsledků Bek.

 

Jenže ministr školství ani ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková nezmínili, že se letos výrazně měnilo hodnocení testu. Přišly na to až Seznam Zprávy při kontrole všech veřejných dokumentů k maturitě. V zadání testu totiž byla chyba, a tak všichni žáci dostali za poslední otázku plný počet bodů. K tomu se mírněji hodnotila ještě úloha 15.

 

Kdyby k těmto úpravám nedošlo, neúspěšnost poprvé maturujících z matematiky by nebyla 12,4 procenta, ale 17,5 procenta. Byla by tedy výrazně vyšší než v letech po covidu a nejvyšší od roku 2018.

 

Otázka neúspěšnosti v testu je vždycky zásadní, letos byla ale o to aktuálnější, protože proti příliš vysoké obtížnosti matematiky protestovali maturanti a petici zasazující se za přehodnocení testu podepsalo přes 10 tisíc lidí.

 

 

Všechno v pořádku, tvrdí Cermat

 

Seznam Zprávy se na původní neúspěšnost u maturity z matematiky, tedy bez úpravy hodnocení ve dvou úlohách, ptaly už dříve jak Ministerstva školství, tak Cermatu. Odpověď jsme ale nedostali. Bylo tedy potřeba počkat na podrobná data a z nich původní neúspěšnost dopočítat.

 

Tím, že bez úprav by byl podíl propadlíků asi o pět procentních bodů vyšší, Seznam Zprávy znovu oslovily Cermat. A opět s dotazem, jestli tedy organizace na základě přepočítaných dat uznává, že test byl letos obtížnější.

 

„V rámci specifikace testu na základě pretestů a prevalidací byla obtížnost nastavována srovnatelně s předchozími lety. Současně je vždy posuzován soulad s Katalogem požadavků. Je důležité zdůraznit, že míra neúspěšnosti není mírou obtížnosti testu,“ říká ale mluvčí Cermatu Jakub Nachtigal.

 

Kdyby k těmto úpravám nedošlo, neúspěšnost poprvé maturujících z matematiky by nebyla 12,4 procenta, ale 17,5 procenta. Byla by tedy výrazně vyšší než v letech po covidu a nejvyšší od roku 2018.

 

Otázka neúspěšnosti v testu je vždycky zásadní, letos byla ale o to aktuálnější, protože proti příliš vysoké obtížnosti matematiky protestovali maturanti a petici zasazující se za přehodnocení testu podepsalo přes 10 tisíc lidí.

 

 „Je samozřejmě pravda, že neúspěšnost není totéž co obtížnost testu, ale oba tyto parametry Cermat má, či spíše měl by mít, pod kontrolou,“ argumentuje odborník na testování David Souček ze společnosti Kalibro.

 

Pokud Cermat skutečně nastavil obtížnost srovnatelně s předchozími lety, měl by podle Součka zveřejnit, jak se mu tedy tuto úroveň podařilo udržet.

 

„Testy se tvoří podle jednotného klíče a pracují s předpokládanou obtížností jednotlivých úloh ve vztahu ke kurikulu. Nikde v legislativě ani v interních pravidlech není stanoveno, kolik procent žáků má v testu uspět, či neuspět. Neúspěšnost je každoročně závislá také na kohortě maturantů, kteří si daný test zvolí jako druhou povinnou zkoušku,“ dodává mluvčí Cermatu.

 

Jenže kohorta maturantů, tedy skupina, která si matematiku vybírá, je v posledních letech poměrně stálá, připomíná Souček. A to jak z pohledu volby matematiky, protože žáci si mohou alternativně vybrat maturitu z cizího jazyka, tak struktury žáků podle škol – posledních pět let je podíl gymnazistů asi 56 procent. Ti mají z matematiky průměrně nejlepší výsledky.

 

„Katalog požadavků, z něhož Cermat vychází, se také nemění, stejně jako kurikulum a matematické schopnosti žáků. Proč se tedy z roku na rok mění obtížnost testů a neúspěšnost maturantů? To by měl Cermat věrohodně vysvětlit. Koneckonců, i ministr školství zjevně považuje neúspěšnost za parametr, který by měl být stabilní,“ dodává Souček.

 

 

A proč se upravovala i další úloha?

 

Nadále také nevíme, proč se měnilo hodnocení u otázky s číslem 15. Ta měla tři podúlohy. Letos ale Cermat uděloval v případě jedné nebo dvou chyb o bod víc než u typově stejné úlohy v letech 2024, 2023 a 2022.

 

„Hodnocení této úlohy je v naprostém pořádku a odpovídá odborným standardům. Zvolené bodové rozložení (3–2–1–0) reflektuje metody běžné například u dichotomických úloh v testech z cizích jazyků. Zohledňuje i částečně správná řešení, čímž se test stává citlivějším k reálným znalostem žáků,“ nechal mluvčí Cermatu Jakub Nachtigal bez odpovědi otázku, proč se letos měnilo hodnocení úlohy 15.

 

 

Ministerstvo: Možná to bylo těžší

 

Ani státní instituce se ale na obtížnosti maturity z matematiky neshodnou. Zatímco Cermat tvrdí, že bylo všechno v pořádku, jeho nadřízené Ministerstvo školství v odpovědi pro Seznam Zprávy opatrně přiznává, že testy letos těžší být mohly.

 

„Předběžné poznatky naznačují, že letošní test z matematiky mohl být pro část maturantů náročnější než v předchozích letech. Právě proto věnujeme mimořádnou pozornost důkladné revizi všech úloh i způsobu jejich hodnocení. V případě potřeby budou zjištění využita při přípravě testů pro příští rok – s důrazem na srovnatelnost, spravedlnost a metodickou návaznost,“ dodává mluvčí Ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.

 

Ministerstvo školství pak ale ještě ve shodě s vyjádřením Cermatu dodává, že „míra neúspěšnosti není přímým ukazatelem obtížnosti testu“. Veškeré okolnosti letošních maturit ale hodlá podrobně prošetřit a transparentně o nich informovat veřejnost.

 

Důvěra ve státní maturitu je totiž naprosto zásadní. A to nejen z pohledu matematiky. Logicky budou žáci v příštích letech zvažovat, jestli si tento předmět vybrat, když se kolem testu objevuje tolik otazníků.

 

Pokud má navíc být složení státních testů nadále podmínkou pro zakončení středního vzdělání s maturitní zkouškou, musí být bezezbytku jasné, že je takové testování nejen bezchybné, ale také mezi roky srovnatelné, tudíž spravedlivé. Jinak nedává smysl.