Markéta Hronová: Rozdíl mezi žáky ze Sokolova a Prahy – východ je několik tříd. V jakých okresech mají lepší výsledky, než by se dalo čekat?

Výsledky testů České školní inspekce znovu potvrdily velké rozdíly ve výsledcích žáků v regionech s vysokou nezaměstnaností a nižší vzdělaností a těmi, kde je ekonomická situace obyvatel lepší. „Tyto rozdíly se navíc stále prohlubují,“ upozornil vrchní školní inspektor Tomáš Zatloukal. Nová analýza České školství v mapách však odhalila zároveň i regiony, které by vzhledem k socioekonomické situaci měly mít spíše horší výsledky, ale není tomu tak, a kde jsou naopak lepší, než by odpovídalo zázemí žáků.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 20. 8. 2025 – včetně map!

 

„Rozdíl ve vzdělávacích výsledcích žáků z Prahy – východ a Sokolova je několik školních let. Je to, jako bychom srovnávali výsledky různých států, a to ještě možná z různých kontinentů. A to přesto, že jsme v jednom vzdělávacím systému,“ řekl Zatloukal. Šetření vychází z testování České školní inspekce z roku 2022. Jedním z důvodů, proč je vliv zázemí v Česku tak vysoký – což opakovaně vychází ze všech průzkumů a Česko za to kritizuje i Evropská unie – je podle něj i to, že školy pořád moc spoléhají na zapojení rodiny. 

 

Pomoci by ve školách mohli psychologové a sociální pedagogové, kteří usnadňují zejména spolupráci s rodinou. Důležité je také vytvoření systému zájmového vzdělávání, družin a školních klubů. Na to jsou ale potřeba finance. Podle nedávno schválené novely školského zákona by proto mělo právě do škol, které se potýkají se vzděláváním většího množství žáků ze sociálně slabých rodin nebo cizinců, mířit více peněz.

 

Mapy ale ukázaly také okresy, kterým se i s takovými žáky daří dosahovat výrazně lepších výsledků, než by odpovídalo nezaměstnanosti a míře zadlužení v kraji a také kvalifikovanosti učitelů v regionu. To se stalo v Jeseníku, Prachaticích a v Mělníku. Praha je na tom jen mírně lépe, než by se očekávalo. O něco horší výsledky, než na které ukazují podmínky žáků, mají však třeba v Brně nebo Ostravě.

 

Výrazně horší výsledky nehledě na dobré zázemí žáků mají na Semilsku, přitom sousední Jablonec nad Nisou a Trutnov mají výsledky spíše nad očekávání. Podle inspekce je třeba se na dané regiony podívat podrobněji a zanalyzovat, co dělají jinak, že se jim daří závislost na socioekonomických vlivech ve výsledcích žáků smazávat. 

 

Zajímavé je, že i v regionech, kde dosahují lepších výsledků, než by se očekávalo, jsou vzdělávací ambice žáků nízké. Jinými slovy, i když žáci mají výsledky na to, aby se mohli přihlásit na maturitní obor, nedělají to. Proč? „Nikdo je nemotivuje. Zásadní rozhodnutí v budoucím směřování ve vzdělávání dělají rodiče, a pokud je v regionu nižší vzdělanost, nemají informace,“ míní Zatloukal.

 

Z šetření také vyplynulo, že na severozápadě Čech, v bývalých Sudetech, dává až 45 procent žáků všechny tři přihlášky do učebních oborů, tedy ani jednou se nezkusí dostat na obor s maturitou. „Překvapilo nás to, protože zároveň jde o regiony, kde si zaměstnavatelé stěžují, že jim v těchto oborech chybí zaměstnanci,“ upozorňuje Zatloukal. Důvodů může být podle něj víc, například mohou odcházet pracovat do zahraničí, ale může to být také ne úplně optimální nabídkou středoškolských oborů či kvalitou výuky. „Možná už pak nejsou motivovaní se oboru dál věnovat, vzdělávání jim nic moc nedalo, nebavilo je. To je třeba zanalyzovat,“ říká Zatloukal.

 

K proměně nabídky oborů ve většině krajů moc nedochází, kraje nabídku tolik měnit nechtějí, ačkoli je k tomu ministerstvo školství vyzvalo.

 

Analýza se podrobněji věnuje také žákům hlásícím se na osmiletá a čtyřletá gymnázia. Obecně lepší výsledky v jednotných přijímacích zkouškách z češtiny a matematiky mají žáci z velkých měst a horších výsledků naopak dosahují v pohraničí, v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Čím méně žáků se na osmiletá gymnázia hlásí, tím horších výsledků v přijímacích zkouškách v roce 2024 dosáhli. A naopak, čím větší konkurence, tím lepších výsledků dosahují.

 

Měli bychom v okresech, kde je na gymnáziích větší převis, otevřít víc tříd? „Z našeho pohledu by stálo za to otevřít víc čtyřletých gymnázií na úkor osmiletých, protože z hlediska vzdělávacích výsledků rozdíl není statisticky významný. Čili efektivnější by bylo mít jen čtyřleté vzdělávání,“ uvedl Zatloukal.

 

Inspekce se ve školách také ptala učitelů, žáků i ředitelů na to, jak vnímají problémy s chováním – poměrně špatně z toho vyšla například Praha nebo Ostrava. Někdy situaci vidí žáci z jedné školy jinak než učitelé a učitelé jinak než ředitel. „Pokud najdeme při inspekcích nesoulad v hodnocení, zaměříme se na to, protože se většinou ukáže, že tyto rozpory mají nepříznivý dopad i na vzdělávání,“ popisuje Zatloukal.

 

Mapy také potvrdily, že čím lépe se žáci ve škole cítí, tím lepší mají i výsledky. „Což nám ukazuje, že má velký smysl se o takzvaný wellbeing snažit a pracovat na něm,“ doplňuje Zatloukal.

 

Z pohledu krajů ve všech statistikách vychází velmi dobře Zlínský kraj, má dobré výsledky žáků, dostatek učitelů i nižší míru rizikového chování.