Změny v hodnocení se dotkly i podzimního termínu maturity. Oproti jaru se jinak bodoval stejný typ úlohy a doplatil na to student. Podle Cermatu vše proběhlo zcela v pořádku.
Zdroj: Seznam.Zprávy.cz
22. 9. 2025
Lukáš
maturoval na jaře a neudělal státní test z matematiky o bod.
Uznává, že se nenaučil tak, jak bylo potřeba. Na druhou stranu do toho
vstoupila i chyba v testu.
Státní
organizace Cermat, která maturitní testy vytváří, totiž nepřipravila
bezchybně zadání a v poslední úloze proto dala body všem. Ať už maturanti
na otázku odpověděli správně, špatně, nebo ji úplně vynechali.
Tím se ale stalo, že na úpravu v hodnocení doplatili maturanti, kteří se úloze dlouze věnovali. Kdyby ji vynechali, dostali by za ni plný počet bodů a mohli se místo toho soustředit na další úlohy. To je i případ Lukáše.
K tomu ale Cermat mírněji než v loňských letech hodnotil úlohu 15. Ta se tradičně skládá ze tří otázek. Pokud žák odpoví správně na všechny, dostane tři body, jedna chyba znamená jeden bod, dvě – nula bodů. Na jaře byla ale jedna chyba za dva body a dvě znamenaly stále jeden bod.
Lukáš
tedy absolvoval na podzim opravný test a už se radoval, že tentokrát
o bod uspěl, když si počítal body podle neoficiálních výsledků. Jenže
nečekal, že se Cermat u úlohy 15 vrátí k bodování
z loňských let. O bod tak přišel a maturitu opět neudělal.
„To už je
prostě prasárna. Počítali jsme s tím, že má maturitu, už se byl
i zapsat na VOŠ a vše musel zrušit,“ řekla Seznam Zprávám jeho matka
Ivana.
To ale
neznamená, že by chybu viděla jen u státních institucí. Už po jarním
termínu říkala, že vyčítat to může syn jen sám sobě. Vadí jí ale, když podmínky
nejsou pro všechny stejně spravedlivé. Stěžovala si proto i u ministerstva
školství.
Jak upozornila Nezávislá odborná komise MŠMT, celkově se
maturitní test na jaře jevil těžší než v předchozích letech. Patrně kvůli
tomu se přidávaly body chybujícím i v úloze 15. Cermat dotaz Seznam
Zpráv k této otázce nicméně už dříve nechal bez odpovědi.
Z dat,
které Seznam Zprávy propočítaly, vychází, že kdyby k úpravám
v testech nedošlo, neudělalo by maturitu z matematiky dalších
765 žáků a celková neúspěšnost poprvé maturujících by nebyla
12,4 procenta, ale 17,5 procenta.
Vše
v pořádku, říká Cermat
Odpovědnost
za tvorbu testů má ale ministerstvu podřízená organizace Cermat. Seznam Zprávy
se proto ptaly, proč se u stejného typu otázky jinak bodovalo na jaře
a na podzim.
„V
testovém sešitě je u každé úlohy uveden vždy pouze maximální počet bodů
a dílčí bodování každé úlohy záleží na jejím charakteru. Bodování svazků
dichotomických úloh v didaktických testech je odvozováno od obtížnosti
a homogenity dílčích úloh. Použité bodování je určováno odborníky
a schvalováno vnitřní komisí CZVV (Cermat, pozn. red.) a nezávislými
kontrolními orgány MŠMT,“ uvedl mluvčí Cermatu Jakub Nachtigal.
A není
tedy nespravedlivé, když za podobnou otázku se rozdává jiný počet bodů ve
státní maturitě na jaře a na podzim?
„CZVV se
při tvorbě testů drží zejména meziroční srovnatelnosti. Rovněž test
z matematiky pro podzimní termín maturitní zkoušky v roce
2025 byl takto připravován a pilotován,“ popisuje Nachtigal.
„Úloha
15 v tomto testu je jednoduchou úlohou z oblasti finanční
gramotnosti a k jejímu vyřešení postačují základní dovednosti
v procentovém počtu (učivo 7. ročníku ZŠ). Úloha je zařazena mezi
úlohy základní obtížnosti. Např. v podúloze 15.3 není pro posouzení
nepravdivosti tvrzení potřeba žádný výpočet. Proto v podzimním testu
v úloze 15 musí žák pro získání jednoho bodu správně vyřešit alespoň
dvě podúlohy,“ dodává mluvčí Cermatu.
Politici
chtějí do maturity říznout
Kvůli
letošním problémům s maturitami zadalo ministerstvo školství audit,
z jehož závěrů vyplynulo, že velká část úloh se dopředu vůbec nezkouší,
a tak se může jednoduše stát, že se v nich objeví chyba. Podle
auditorů se navíc otázky mění „od stolu“, takže se následně v testech může
objevit jiná podoba i těch úloh, které se pilotovaly.
„Materiál
především dokládá, co už je dávno zřejmé: ministerstvo celé roky zanedbávalo
svou účast na přípravě a metodickém řízení průběhu společné části
maturitní zkoušky, ačkoli mu to ukládá školský zákon,“ komentoval před časem
pro Seznam Zprávy výsledky auditu matematik Oldřich Botlík, který přípravu
testů v českém vzdělávání dlouhodobě sleduje.
Ohledně
maturity jsou stále aktivní i studenti, kteří stáli za jarní peticí proti
státním testům. S organizátorkami se sešel také ministr školství Mikuláš
Bek (STAN), který jim slíbil, že do budoucna přicházejí změny
v maturitě v úvahu.
Tím to
ale neskončilo. Studenti se stále snaží na proměnu maturity tlačit. Byli by pro
to, aby se maturita vrátila plně do kompetence škol a státní část se
zrušila. Obrátili se proto i na Poslaneckou sněmovnu.
„Jak může
jeden test rozhodovat o naší inteligenci a budoucnosti? Na každé
škole se přitom učí něco jiného. Na gymnáziích se probírají témata detailně,
zatímco na odborných školách se některé části učiva probírají jen okrajově,
nebo vůbec. Společná zkouška tak není spravedlivá pro všechny,“ říká Karolína
Hapalová, jedna z organizátorek letošní petice.
A část
politiků na tohle slyší. Jak už Seznam Zprávy popisovaly, kandidáti stran do Sněmovny se vesměs
shodují na tom, že maturita potřebuje úpravy. Už ale nepanuje souhlas na tom,
jak radikálně do současného systému říznout.
Zatímco
hnutí ANO by upravovalo testy – i kvůli tomu, aby mohly být
rovněž vstupenkou na vysoké školy – Starostové by z maturity
udělali středoškolské minimum, které budou moct žáci skládat kdykoliv
v průběhu vzdělávání. Například Motoristé by pak zrušili rovnou celý
Cermat a maturitu by nechali na školách jako dříve.
0 komentářů:
Okomentovat