Markéta Hronová: Česko a školství – výsledky žáků jsou často na světové špičce, financování navzdory. Vzdělávací systém má mezery jinde

Výsledky českých žáků nejsou v porovnání s jinými evropskými zeměmi vůbec špatné. V matematické či čtenářské gramotnosti patří tuzemští školáci k těm nadprůměrným. V digitální gramotnosti jsou dokonce nejlepší v Evropě. Podle hodnocení projektu Index prosperity Česka jsme si v oblasti vzdělávání a výzkumu meziročně polepšili ze 14. na 12. příčku v Evropské unii. A to navzdory tomu, že výdaje na vzdělávání se v porovnání s průměrem Evropské unie opět snížily. Hůře je na tom Česko, pokud jde o takzvané měkké dovednosti, duševní zdraví žáků či to, jak se vlastně ve školách cítí.

Zdroj: Hospodářské noviny (zde i s grafy) 23. 9. 2025

Matematické, čtenářské a přírodovědné znalosti a dovednosti patnáctiletých žáků ve světě při posledním mezinárodním testování PISA v roce 2022 dramaticky poklesly, výjimkou je několik asijských států v čele se Singapurem, Japonskem a Koreou. Výrazný propad zaznamenalo například Německo, ale i Finsko, které si Česká republika v oblasti vzdělávání často bere za vzor.

Zhoršili se i čeští žáci, jejich výsledek byl v matematické gramotnosti, na kterou se testy tentokrát zaměřovaly, nejhorší od roku 2003. Přesto se jim podařilo zůstat v matematické, čtenářské, přírodovědné i finanční gramotnosti nad průměrem. Propad navíc podle odborníků není tak velký.

„Je to skvělý výsledek, když uvážíme, že až do roku 2019 bylo české školství dvě dekády extrémně podfinancované a relativní učitelské platy vůči platům v ekonomice patřily k nejnižším v rámci zemí OECD,“ říká ekonom Daniel Münich z institutu CERGE-EI, který se vzděláváním dlouhodobě zabývá. Poměr výdajů na vzdělávání k HDP podle Eurostatu klesl oproti roku 2021 ze 4,7 procenta – což je mimochodem nynější průměr Evropské unie – na 4,5 procenta.

 

Dobrá zpráva je, že čeští osmáci umí s počítačem a internetem pracovat nejlépe z evropských zemí, celosvětově je předběhli pouze Korejci. Ukázalo to Mezinárodní šetření počítačové a informační gramotnosti (ICILS) z roku 2023. Důvodem úspěchu je však podle odborníků hlavně to, že na mobilu tráví více času než jejich spolužáci z jiných evropských zemí. Testy například ověřovaly, jak se žáci orientují v e-mailové schránce, jak zvládají upravovat obrázky, prezentace nebo správně vyhledávat na internetu. 

 

Testy PISA měřily nejen gramotnosti, ale také sociálně-emoční schopnosti dětí. Jde například o trpělivost a vytrvalost, zvídavost, cílevědomost, ovládání emocí, odolnost vůči stresu, schopnost spolupráce, asertivitu či altruismus. A v nich čeští žáci skončili pod průměrem zemí OECD. To je podle Münicha varovné, protože právě tyto schopnosti výrazně spoluurčují úspěšnost ve studiu a životě.

 

Co se týče šikany, poslední srovnatelná relevantní data pocházejí z testování PISA z roku 2018, každý třetí žák ve výzkumném vzorku v České republice uvedl, že je vystaven nevhodnému chování ze strany spolužáků alespoň několikrát za měsíc, průměr v zemích OECD je přitom 23 procent. Šikana je nyní ve školách čím dál větším tématem, podle českých statistik jí stejně jako násilí neustále přibývá. I když odborníci upozorňují, že může jít jen o větší počet nahlášených případů, zatímco dříve bývala šikana skrytější. 

 

S rozvojem sociálních sítí se stále častěji řeší také kyberšikana. S některou z jejích forem se v posledním roce setkalo 85 procent mladých Čechů ve věku 11 až 21 let a dvě třetiny z nich se dokonce staly samy obětí kyberšikany. Ukazuje to průzkum agentury Ipsos ve spolupráci s T-Mobilem a organizací In Iustitia.

 

S tím souvisí i to, jak se mladí lidé cítí. A v tom jsme na tom skoro nejhůře v Evropě. Například podle výzkumu Agentury Evropské unie pro drogy z roku 2024 se cítí v pohodě jen 46 procent českých adolescentů, což je druhý nejnižší podíl v Evropě. Horšího výsledku dosáhla už jen Ukrajina čelící ruské agresi. Ještě závažnější výsledky přináší první celonárodní monitoring psychického zdraví žáků devátých tříd, který v roce 2024 provedl Národní ústav duševního zdraví. V něm uvedlo psychické problémy 66 procent dívek a 41 procent chlapců.

 

 

Stále máme málo vysokoškoláků

 

V oblasti terciárního vzdělávání patří Česko stále k zemím s nejmenším podílem vysokoškoláků. Mezi mladými lidmi ve věku 25 až 34 let měla v roce 2024 podle dat Eurostatu vystudovanou vysokou školu pouze třetina. Tuzemské vysoké školy pak v mezinárodních žebříčcích nedokážou držet krok se školami v zahraničí a pravidelně se umisťují až za třetí stovkou. 

 

„Těch důvodů je více. Jednak máme stále nízký podíl zahraničních studentů a ještě nižší zahraničních vyučujících, hodnocení v žebříčcích se také často opírá o skutečně excelentní vědecké výsledky a publikaci v excelentních časopisech, čímž se Česko pochlubit nemůže,“ vysvětluje Münich. České univerzity bojují hlavně s angličtinou – například Nizozemsko nabízí většinu magisterských programů v angličtině, což k nim přivedlo vyučující i studenty ze zahraničí.

 

I přes meziročně nižší podíl prostředků na vývoj a výzkum meziročně přibylo udělených patentů v přepočtu na milion obyvatel. Zatímco v předešlém ročníku indexu na milion Čechů připadlo 103 patentů, v letošním se dle databáze Světové organizace duševního vlastnictví počet zvýšil na 126. Česko si tak polepšilo o dvě místa a skončilo na 15. příčce v EU. Nejlepší jsou Lucemburčané.