Školní rok začíná za pět dní a ředitelé musí naplánovat rozpočet. Stále přitom nevědí, kolik peněz dostanou na platy nepedagogických pracovníků, jako jsou kuchařky, uklízečky či školníci, na poslední čtvrtletí tohoto roku. Podle schválené novely školského zákona od ledna nebudou peníze na tyto pozice dostávat od ministerstva školství, ale financování přechází na zřizovatele škol – kraje a obce.
Zdroj: Hospodářské
noviny 27. 8. 2025
„Školy a
zřizovatelé zatím nemají dostatek informací, jakým způsobem změna proběhne, což
negativně ovlivňuje mimo jiné i přípravu rozpočtů škol a obcí na příští rok,“
varuje Asociace ředitelů základních škol. Ministerstvo školství v úterý
zveřejnilo metodiku, která má školám se změnou pomoci, a na podzim chystá
konference a kulaté stoly, kde chce vyjasňovat nejčastější otázky. Údaje o
financích ale stále chybí.
„Prostředky
na platy nepedagogických zaměstnanců na měsíce září až prosinec 2025, budou
prostřednictvím krajských úřadů a Magistrátu hl. m. Prahy poskytnuty ve
standardních termínech,“ uvedlo k tomu ministerstvo.
Ministr
školství Mikuláš Bek (STAN) si od převodu slibuje větší efektivitu ve správě
škol. Kraje a obce na to mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů. Příjmy
by se jim měly zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun v příštím
roce. Plánovaná částka je podle kritiků nedostatečná. „Mluvil jsem s několika
starosty a spíš říkali, že jim propočty vychází tak, že budou muset na školy
doplácet. Uvidíme, kdo bude ochoten a kdo ne. O řadě věcí bude muset rozhodovat
zastupitelstvo,“ řekl HN prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš
Zajíc.
Na
zřizovatele však přechází nejen financování nepedagogů, ale také pomůcek,
učebnic či dalšího vzdělávání pedagogů – tedy takzvané ostatní neinvestiční
výdaje. Asociace ředitelů základních škol se už dříve postavila ostře proti. Je
pro ně nepřijatelné, aby zřizovatelé takto zasahovali do věcí, které se přímo
týkají výuky.
„Stát tím
ztrácí jednu z posledních možností, jak ovlivnit kvalitu vzdělávání. Zároveň je
ohrožen rovný přístup ke vzdělávání,“ upozorňuje Zajíc. Jak to bude
fungovat a zda budou zřizovatelé ochotní za toto platit, podle něj ukáže
až praxe. Nejvíce se obávají, že narazí s žádostmi o další vzdělávání pedagogů.
Proti se
postavily také další organizace zastupující učitele, ale i další experti na
vzdělávání. „Nevím, proč by měli zřizovatelé rozhodovat o tom, jestli se do
mateřské školy nakoupí Montessori hračky, nebo ne,“ uvedl analytik výzkumné
organizace PAQ Research Karel Gargulák.
Podle
programového ředitele vzdělávací organizace EDUin Miroslava Hřebeckého se tím
porušuje princip, že stát má garantovat veřejnou službu. „Není to úklid budovy,
která je obce. Přímo se to týká výuky. Vysvětlovat některým zřizovatelům, kteří
školství vůbec nerozumí, že je potřeba koupit nové učebnice, může být složité,“
upozorňuje Hřebecký. A právě učebnice bude třeba v nejbližších letech nakoupit
nové kvůli novým rámcovým vzdělávacím programům, podle nichž budou muset školy
změnit výuku.
Ministerstvo
školství naopak nevěří, že by zřizovatelé na škole chtěli šetřit, protože je to
pro ně často důležitá „výkladní skříň“ obce.
Ředitelé
se obávají, že problémy nastanou v případě slučování základních a
mateřských škol. „Ano, v mnoha případech to už funguje, ale tam, kde k tomu
dosud nepřistoupili, by to mohlo být legislativně náročné, školy se obávají, že
jim přibude administrativa,“ říká Zajíc. A problém vidí i ve specializovaných
základních nebo mateřských školách. „Zůstane při sloučení zachována třeba
Montessori specializace? To zatím nevíme,“ popisuje.
0 komentářů:
Okomentovat