O programu pravděpodobné příští vlády se zatím neví, zřejmě se ale shodne na kariérním řádu učitelů. Na návrhu se pracovalo už v minulosti, proti jeho schválení se ale postavila část učitelů. Podle sociologa Daniela Prokopa ale může řád generovat nové ředitele škol. A zdůrazňuje i podporu začínajících kantorů. „Ve výzkumech je vidět, že jsou kvůli malé podpoře vyhořelí, nedokážou si poradit s věcmi, na které narazí až v praxi,“ říká.
Zdroj: iRozhlas 29. 10. 2025
K zavedení kariérního řádu už bylo našlápnuto v roce
Postavila se proti tomu pedagogická komora, což je realisticky spíš zájmové sdružení několika učitelů. Nebyla to profesní komora, ale měla velkou sílu a dokázala tenkrát zablokovat reformu, kterou pan ministr Stanilav Štech prosazoval.
Kariérní řád je k tomu, aby učitelé měli
nějaký rozvoj, na který reaguje jejich plat. Takže s jejich dovzděláváním
a větší praxí by rostl plat. Ne jen na základě odpracovaných roků. Když budete
učit 30 let a nebudete se zlepšovat a přebírat důležitější role ve škole, tak
vám nemusí růst plat tolik jako člověku, který se snaží zlepšovat od začátku.
Může to pomoct k tomu, že se generují učitelé, kteří později můžou být dobří
ředitelé. Teď se k tomu chce vrátit Robert Plaga (za ANO), pokud bude ministr.
Má to samozřejmě svá úskalí. Může to nastolit
lepší systém personálního růstu, ale zase musí někdo hodnotit, v jaké
kategorii. Já si osobně myslím, že podmínkou pro to, aby to fungovalo, jsou
data o tom školství. Třeba jaké výsledky mají třídy, které on učí konkrétní
učitel. Nemůžou to hodnotit jenom nějaké komise nebo ředitel, který určuje tu
pozici, mělo by tam být nějaké výsledky za ty ředitel.
V Česku máme hodně zřizovatelů škol,
takže by se mohlo stát, že by bylo hodně kariérních řádů…
Ne, to doufám, že by byl jeden. Já mám
pocit, že české školství extrémně sází na volnost. Třeba se teď chystají
rámcové programy neboli obsahy vzdělávání. Budou jich tři druhy a vy si máte
jeden vybrat a upravit ho pro svou školu.
To je
dost netradiční. V řadě zemí, kde vzdělání funguje, to mají trochu víc dané a
navázané na učebnice. U nás to může mít výhody třeba pro 20 procent škol, které
s tím umí pracovat dobře, ale pro zbylých 80 procent to je docela náročné.
Takže rozhodně ne. Kariérní řád musí být jeden.
V Česku chybí data
Pro příklad do zahraničí nemusíme chodit.
Tuším, že na Slovensku kariérní řád už mají nějaký pátek.
Tam upřímně nevím, jestli funguje
dobře.
Ale má nějakou strukturu a asi se podle něj
dá žít.
Ale oni mají mnohem víc věcí, já už
jsem zmínil ta data. Oni mají jednotný identifikátor žáka a vidí, jak ze
základních škol míří na různé střední školy, jak jsou úspěšné základní školy a
podobně.
Takže mají i více dat než v my Česku.
V datech jsme zaostali extrémně. U nás nejde říct, která škola je dobrá vůči
tomu, jaké má složení žáků a podobně. Co by podle vás mělo být pro kariérní řád
klíčové? Je to podpora začínajících učitelů, mentorování nebo je to všechno
provázané?
Jedna věc je, aby měli podporu
začínající učitelé. Ve výzkumech je vidět, že jsou kvůli malé podpoře vyhořelí,
nedokážou si poradit s věcmi, na které narazí až v praxi. Škola vás
moc nenaučí, jak si udělat pořádek ve třídě.
Na datech je hodně vidět, že toho se
začínající učitelé hodně bojí. Z toho potom pramení občas vyhoření. Když je tam
takzvaný uvádějící učitel, který pomáhá začínajícímu třeba první dva roky, tak
to může hodně pomoct.
Takže podporovat začínající učitele a pak
motivovat ty starší a zkušenější právě proto, aby nevyhořeli a chtěli se
průběžně vzdělávat.
Jedno velké riziko je, že to teď má
platit obec, která může říct, že žádné vzdělávání učitelů platit nebude, což mi
přijde docela rizikové. Vzdělávání má obrovskou nabídku spousty komerčních
kurzů, který mají nejasnou kvalitu.
Takže si taky často koupíte špatný a potom jsou
učitelé demotivovaní, že to nemělo smysl. Často to vzdělávání nesměřuje ke
klíčovým problémům ve školství, což je modernizace obsahu a práce se
znevýhodněnými dětmi. Ve výzkumech čeští učitelé hodnotí docela dobře podmínky
práce. Nevypadá to, že by inkluze zničila podmínky práce, aspoň podle výzkumů.
V tom jsme se zlepšili za posledních 10 let.
Ale třeba si nevěří v motivaci dětí, které
nemají motivaci z domova.
Vzdělávání, pokud má fungovat, musí
vytipovat třeba tři základní problémy učitelů, kteří se na to nemohli připravit
před 30 lety, a zaměřit se na tyhle základní věci. A musí být také víc řízeno a
jeho priority by měly být dány státem.
0 komentářů:
Okomentovat