Debata o středoškolské soustavě zahrnuje i jedno téma, které spolehlivě rozděluje rodiče a odborníky. Na víceletá gymnázia, kam přecházejí žáci už z pátých nebo sedmých tříd základních škol, je každý rok přetlak, odborníci to ale rádi nevidí. Podle nich nejde vždy o výběrové školy, rodiče je navíc využívají pro děti jako výtah do vítanějších školních kolektivů. Na mnoha místech Česka se třídy víceletých gymnázií začaly rušit a kapacity se převedly na gymnázia čtyřletá, kterých je nedostatek.
Zdroj: Deník.cz
2. 4. 2026
Ministerstvo
školství skončilo nedávno u soudu poté, co zakázalo soukromému gymnáziu
v městské části Praha – Satalice rozšířit vzdělávací nabídku
o šestileté a osmileté gymnázium. O sporu informoval web Česká justice. „Ačkoliv Praha by nebyla proti,
záměr narazil u ministerstva školství. To žádost satalického soukromého
1. IT gymnázia zamítlo s odkazem na Dlouhodobý záměr vzdělávání
a rozvoje vzdělávací soustavy pro léta 2023–2027. Podle dokumentu totiž
platí stop stav na všechna osmiletá gymnázia,“ přiblížil soudní případ
web.
Krok
ministerstva přitom udělal plány přes rozpočet soukromé škole, ale také Praze,
která bojuje s obrovským převisem uchazečů o gymnázia nízkou
kapacitou škol. A toto rozhodnutí jde podle České justice přímo proti
Dlouhodobému plánu rozvoje školství Prahy.
Jenže
víceletá gymnázia jsou dlouhodobě terčem kritiky ze strany odborníků na
školství. A sám ministr školství Robert Plaga k nim má
vlažný postoj. Sice pro Deník.cz potvrdil, že neusiluje o jejich plošné
rušení, ale je zastáncem regulace osmiletých gymnázií tam, kde neplní
funkci výběrové školy. „ Pokud někde stačí 33 bodů na přijetí, není to
výběrová škola. Tím pádem je mnohem lepší danou kapacitu změnit na čtyřletá
gymnázia a vytvořit efektivnější objem všeobecného vzdělávání v daném území.
Vždy jsem byl a budu na straně těch, kteří by chtěli víceletá gymnázia
s takovou výkonností vyměnit za čtyřleté všeobecně vzdělávací maturitní
obory. Ti budou mít mou podporu,“ řekl ministr pro Deník.cz
S tím,
že se úspěšně na víceletá gymnázia hlásí i průměrní žáci souhlasí analytik
centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký. „Česká školní inspekce má
opakovaná data a z nich vyplývá, že mnohé děti ze základních škol dosahují
lepších výsledků, než průměr, kterého dosahují žáci víceletých gymnázií. Není
to automatické. Navíc úspěšnost žáků u víceletých i čtyřletých
gymnázií se příliš neliší, pohybuje se v desetinách procent,“ vysvětlil.
Častý
argument odborníků také je, že na víceletá gymnázia se hlásí děti z „lepších
rodin“ a je to pro ně únikem z kolektivu, kde například převládá velká
část dětí z méně socioekonomicky podnětného prostředí. „Osmiletá gymnázia
jsou i zdrojem nerovností, protože žáci z rodin s nižším
socioekonomickým statusem se na ně hlásí méně, přestože mají dobré výsledky.
Kdybychom chtěli mít z osmiletých gymnázií síto pro nadané žáky, tak
bychom museli zajistit, že přijímací zkoušky skládá každý žák v republice
a následně je aktivně osloven, že má dobré výsledky a může být přijat na
osmileté gymnázium," shrnul pro Deník.cz výzkumník Jan Zeman z organizace PAQ Research.
Pohled
rodičů
Rodiče to
ale vidí jinak, o čemž svědčí i řada příspěvků, které čtenáři
Deníku.cz zasílají na toto téma do redakce. „Moje profese je učitelka na
základní škole a říkám nerušit. Jak jinak se můžeme věnovat nadaným žákům ve
třídách plných až po strop, kde je třetina problémová, třetina potřebuje
asistenta nebo pomoc a ti, kteří nic z toho nepotřebují tam tráví zbytečně
spoustu hodin, které jsou o ničem. Chodí tam moji vnuci, oba anglické
víceleté gymnázium a konečně se nenudí a dělají to, co je baví,“ řekla
například Zdeňka Válková.
Snahu
omezovat víceletá gymnázia, aby se vyrušily nerovnosti ve společnosti, nevnímá
jako krok dobrým směrem ani Bohuslav Cháb. „Kdo tvrdí, že víceletá gymnázia
prohlubují nerovnosti ve vzdělání, je tmář. To už tady jednou bylo – všichni
stejně, všichni rovni, vyčnívající je třeba srazit. Je naprostá pravda a je
třeba se s tím smířit, že víceletá gymnázia jsou cílem pro nadané děti,
což je jejich smysl. Přál bych všem bojovníkům proti nim sledovat, jak během
primy se stanou z ukřičených a pobíhajících dětí a zejména po shlédnutí
maturitních zkoušek studenti, kteří smysl pobytu na gymnáziu velmi chápou,“
shrnul pedagog.
Známý
učitel, psycholog a kritik nešvarů ve školství Robert Čapek ale upozornil, že
stát k selektování sám přispívá. A to kvůli systému přijímacích
zkoušek. „Selektivita prohlubuje nerovnosti, oslabuje to základní školy a výuka
na gymnáziích nemá požadovaný efekt. Ty děti by dosahovaly dobré výsledky
kdekoli, není důvod je selektovat. A navíc tak hloupě, jak to dělají
cermatovské přijímačky. Obchod se strachem z přijímaček, který
diskriminuje a pokřivení vzdělávacích cílů na pouhé "přijetí" jsou
další důsledky,“ shrnul pro Deník.cz
0 komentářů:
Okomentovat