Markéta Vozková: Psycholožka Portešová – Vyšší IQ u dětí neznamená větší nadání. Indikátorem může být spíše zvídavost

středa 8. dubna 2026 ·

Podle České školní inspekce jsou zachyceny jen 0,3 procenta nadaných dětí ze 3 procent, které jsou v populaci. „Vytvořili jsme diagnostické hry. Dítě sedne k počítači, řeší zábavné úlohy, sbírá body a my jsme po necelé hodině schopni změřit jeho schopnosti,“ říká v Hovorech docentka katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a ředitelka Národního centra podpory nadání Invenio Šárka Portešová.

ZdrojiRozhlas.cz 6. 4. 2026

 

Portešová se o nadání dětí začala zajímat při studiích psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.


„Měli jsme si vybrat diplomové téma a já jsem běžela za panem profesorem Švancarou s tím, že chci zkoumat vztah matematického a hudebního nadání. A když jsem tam doběhla, bylo mi sděleno, že téma už je bohužel obsazeno, takže jsem musela zvolit jiné,“ vzpomíná Portešová.

 

„Každopádně mě to nepustilo, a když jsem pokračovala na doktorské studium a hledala své téma, tak už to bylo jasné. Hned jsem si zvolila téma dvojvýjimečnosti a perfekcionismu nadaných dětí,“ dodává.

 

V době, kdy se nadání dětí začínalo zkoumat, bylo většinou spojované s IQ. „Jakmile mělo dítě IQ 130, tak bylo nadané, a jakmile mělo 129, tak nadané nebylo. Dneska víme, že tento přístup prostě není správný. Dnes nás u dítěte mnohem víc zajímá, jaký je unikátní profil jeho schopností. To nám řekne mnohem víc o tom, jak ho dále optimálně vzdělávat,“ vysvětluje psycholožka.

 

„Neexistuje žádný seznam nějakých typických charakteristik, které bychom si mohli odškrtnout a na základě toho říct: ano, mám nadané dítě. Ale jednou charakteristikou je třeba zvídavost. Když se to dítě se ptá na otázky, které ostatní děti v jeho věku nenapadají. V ten moment si rodiče všímají, že to dítě je prostě jiné než ostatní děti a začnou si všímat další charakteristik,“ říká Portešová.

Mezi ty může patřit například časný rozvoj řeči, časný zájem o čísla a písmena, časné čtenářství a rozvoj abstraktního a vizuálně prostorového myšlení. 

 

Podle Šárky Portešové je v Česku množství nadaných dětí stejné jako kdekoli jinde na světě. Víme ale pouze o zlomku. „Obecně vycházíme z Gaussovy křivky, bavíme se zhruba o třech procentech populace a víme zhruba o 0,3 procenta. To znamená, že jsou tu tisíce nadaných dětí, které nejsou identifikovány. Což si myslím, že je opravdu velká škoda,“ míní psycholožka.

 

Tento problém se snaží změnit i vývojem nového nástroje identifikace nadaných dětí.

 

„Společně s kolegy Michalem Jabůrkem a Ondřejem Strakou jsme dali dohromady tým a začali jsme vymýšlet systém, který by byl rychlý, plošný a zábavný,“ říká Portešová.

 

„Začali jsme vymýšlet diagnostické hry. Funguje to tak, že dítě si sedne k počítači, je tam nějaký úvodní příběh, který ho vtáhne do děje, a v ten moment se spustí hra. Dítě řeší zábavné úlohy, které jsou do hry integrovány, sbírá body a my jsme po necelé hodině schopni jeho schopnosti dobře změřit. Informace o tom, jak na tom dítě je, potom můžeme poskytnout škole nebo rodičům,“ dodává.



Jaké byly začátky Národního centra podpory nadání Invenio? Lze nadané dítě identifikovat už v mateřské škole? A co ukazují nejnovější poznatky ohledně podpory nadaných dětí? Poslechněte si celý díl pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger