Jan Křovák: MŠMT chystá revoluci v řízení vysokých škol. Rektor má vzejít z mezinárodního výběrového řízení

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje zásadní reformu řízení vysokých škol. Pracovní dokument ministerstva, který má redakce k dispozici, vznikl jako podklad pro fokusní skupinu k věcnému záměru nového vysokoškolského zákona a popisuje rozsáhlé změny v tom, jak jsou české univerzity spravovány a kdo rozhoduje o jejich vedení. Klíčovým aspektem by měl být vznik tzv. univerzitní rady, která by mimo jiné měla řídit volbu rektora v otevřeném mezinárodním výběrovém řízení, role akademického senátu by byla výrazně omezena. Následovat nyní budou jednání s reprezentacemi vysokých škol, tedy Českou konferencí rektorů a Radou vysokých škol, jejichž komentáře redakce shání.

 

Zdroj: Echo24 15. 5. 2026

 

Deník Echo24 již informoval o tom, že MŠMT a ministr Robert Plaga (za ANO) podobné změny chystá. Ústřední změnou celého návrhu, který má Echo24 k dispozici, je vznik takzvané univerzitní rady, která by nahradila dosavadní správní rady a stala se klíčovým orgánem každé vysoké školy. Tato rada by měla mít strategické, konstitutivní i rozpočtové pravomoci – schvalovala by statut školy, její strategii, rozpočet i zřizování nebo rušení součástí univerzity. Především by ale řídila výběr rektora a mohla by ho i odvolat. Rada by byla složena z devíti členů a obsazování rady by probíhalo ve třech třetinách: akademický senát by volil tři interní členy, komise jmenovaná ministrem školství by vybírala tři externí odborníky a tři členy by si volila sama rada ve výběrovém řízení. Formálně by všechny členy potvrzoval ministr školství.

 

Zásadně se má změnit také způsob výběru rektora. Dnes rektory volí akademické senáty, nově by je měla vybírat právě univerzitní rada v otevřeném výběrovém řízení, které má být inzerováno i mezinárodně. Cílem je podle ministerstva odklonit se od „politické volby kandidátů“ uspokojujících dílčí zájmy akademické politiky a přejít k profesionálnímu výběru na základě zkušeností, schopností a vize. Akademický senát by si zachoval právo navrženého kandidáta odmítnout kvalifikovanou většinou, ale pouze v případě, že by představoval ohrožení pro misi školy nebo nesplňoval požadavky na morální a akademickou integritu. Rektor by měl pracovat na plný úvazek.

 

Podobně se změní i volba děkanů. Ti by byli vybíráni rektorem v otevřeném výběrovém řízení. Akademický senát a univerzitní rada by si ponechaly právo navrženého kandidáta dvoutřetinovou většinou odmítnout, případně iniciovat jeho odvolání. Rektor by děkana mohl odvolat se souhlasem rady.

 

 

Problém je podle MŠMT ve fragmentaci i vlivu studentů na řízení univerzit

 

MŠMT v dokumentu popisuje několik hlavních slabin současného systému. Zaprvé jde o přílišnou fragmentaci, kdy vysoké školy fungují jako „volné konfederace fakult“ bez jednotného strategického řízení. Zadruhé jde o kolektivní nezodpovědnost, kdy složité rozhodovací procesy umožňují mnoha aktérům změny blokovat, ale nikdo ve výsledku nenese reálnou odpovědnost za kvalitu. Zatřetí ministerstvo kritizuje, že studenti sice mají v senátech velký vliv, avšak ten se soustřeďuje na jiné oblasti než na modernizaci výuky. Dalšími slabinami jsou nedostatečná diverzifikace institucí, uzavřenost do sebe na úkor potřeb společnosti a nedostatečná profesionalita vedení trpícího akademickým „inbreedingem“.

 

Akademický senát zůstane zachován jako vrcholný orgán vnitřní samosprávy, jeho role se ovšem přesunem klíčových pravomocí na radu zúží. Senát by měl zejména dbát na dodržování akademických hodnot, být platformou pro participaci akademické obce a sloužit jako pojistka proti zneužití moci ze strany rektora nebo rady. Schvalovací pravomoci by senátu zůstaly například u pravidel pro průběh studia, stipendií nebo disciplinárního řádu.

 

Vědecká rada, umělecká rada a rada pro vnitřní hodnocení by se sloučily do jednoho orgánu s převážně poradní funkcí. Nově se počítá také se zřízením rad studijních programů jako klíčových orgánů pro zajišťování kvality výuky, přičemž by zahrnovaly jak interní akademiky a zástupce studentů, tak externích odborníky z praxe.

 

Ministerstvo v dokumentu zdůrazňuje, že reforma řízení je sice nezbytnou podmínkou modernizace českého vysokého školství, sama o sobě ale nestačí. Souběžně hodlá řešit financování prostřednictvím víceletých výkonových kontraktů, podmínky akademických kariér včetně systému docentur a profesur, institucionální akreditace i větší flexibilitu studijních drah. Přechod na nový systém má být postupný, s přechodnými ustanoveními, která umožní koexistenci starého a nového modelu po dobu nezbytně nutnou. Ministerstvo se hlásí k hodnotám Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a zdůrazňuje, že model vychází z analýzy zahraničních systémů a výsledků mezinárodních auditů českých univerzit prováděných Evropskou univerzitní asociací.