Jan Němec: S Janem Mühlfeitem o školství

čtvrtek 10. prosince 2009 ·

„Když chcete inovovat nebo udělat jakýkoli pokrok, je možné jej dosáhnout jedině mimo zónu komfortu. Zóna komfortu je něco, co zvládáte, a vy ji musíte neustále zvětšovat a překračovat. Z této zóny se ale nedá vymanit prostřednictvím slabých stránek, ale jedině pomocí těch silných. Tímto směrem se musí změnit i školský model,“ říká Jan Mühlfeit v zajímavém rozhovoru pro týdeník Profit.

Zdroj: Část rozhovoru Jana Němce s Janem Mühlfeitem, chairmanem Europe firmy Microsoft, v týdeníku Profit, č. 49/2009 „Recese je příležitost k reformám“, str. 28–32


Zmiňoval jste se, že se zabýváte i oblastí školství a vzdělávání. V rozhovorech, které jsem četl, jste byl k tomu evropskému a potažmo českému dosti kritický. Co se podle vás dělá špatně?

Jsem přesvědčen, že co bude možné v nejbližších pěti až deseti letech automatizovat, to se zautomatizuje. Manuální lidská práce tím hodně ztratí na své hodnotě, a pokud lidé nebudou vybaveni novými dovednostmi a schopnostmi, nebudou konkurenceschopní. Školní model se právě proto musí daleko více posunout ke kreativitě a inovacím. V Evropě, když jdou děti do školy, 97 procent z nich by chtělo být podnikateli, inovátory, chtěly by samy vytvářet hodnoty. Když dokončí vysokou školu, je to už jenom 17 procent a pouhá 4 procenta tato předsevzetí uskuteční. Současné školství je založeno na logice a memorování, jenže před dětmi se dnes otevírá úplně nový svět. Doma mají počítače, ale škola je pořád o tabuli a křídě.

Školy tedy podle vás málo využívají počítače a informační technologie?

I školy, které počítače mají, je velmi málo využívají pro e-learning. Většinou učí děti na počítači psát, sčítat v Excelu křížem krážem, ale to zdaleka není všechno, co technologie umí. A tohle se musí diametrálně změnit, protože škola nyní vybavuje studenty dovednostmi, které pak v praxi neuplatní.

A jaké dovednosti by tedy školy měly učit?

Loni dělal časopis The Economist průzkum mezi firmami, v němž měly sestavit pořadí deseti důležitých oblastí, které budou jejich vedoucí pracovníci potřebovat v nejbližších pěti letech. Výsledkem bylo, že zhruba 80 procent toho se ve školách vůbec neučí. jsou to věci jako komunikační schopnosti, emocionální inteligence a podobně.

Takový model ale předpokládá daleko individuálnější přístup učitelů k žákům, a tím i více peněz…

Samozřejmě. Vtip je v tom, že když v raném věku dítěte odhadnete, na co má talent, tak z něj „dostanete“ to nejlepší. Asi 30 až 40 procent životopisu je stejných pro všechny, zbytek musí být individuálně uzpůsoben tomu, kde má ten jedinec talent a silné stránky. Stejně děláme rozvoj lidí v Microsoftu. Spolupracujeme s Gallupovým ústavem, který má nástroj, tak zvaný „strength finder“. Ten najde pět nejsilnějších stránek každého člověka. Na tom si pak postaví svůj plán osobního rozvoje. Když chcete inovovat nebo udělat jakýkoli pokrok, je možné jej dosáhnout jedině mimo zónu komfortu. Zóna komfortu je něco, co zvládáte, a vy ji musíte neustále zvětšovat a překračovat. Z této zóny se ale nedá vymanit prostřednictvím slabých stránek, ale jedině pomocí těch silných. Tímto směrem se musí změnit i školský model.

Myslíte si, že je dobré zjišťovat pět nejsilnějších vlastností člověka už při nástupu na základní školu? Není to omezující, nezavání to sociálním inženýrstvím?

Testy Gallupova ústavu si může každý za 25 dolarů udělat na internetu. Ty testy nejsou škatulkování, výsledkem jsou dost obecné vlastnosti. Já vám řeknu například svoje. První je vize a futurologie, druhá je strategie, třetí komunikace, čtvrtá je maximalizace a pátá je aktivátor. Silné stránky jsou tedy definovány dostatečně široce. Když to funguje u dospělých, funguje to i u dětí.

Jak se díváte na reformu školství v Česku?

Je sice hezké, že v Česku chceme dělat reformu vysokého školství, ale podle mě je třeba začít už na základních školách. Pakliže začnete stavět kolem jedince mantinely už na základní škole, nese si je s sebou už celý život.

Moderní přístup ke školství podle vás vyžaduje úplně jiné a dražší metody. Dá se nějak obecně určit, kolik peněz, například procentem z rozpočtu, by mělo jít na vědu a školství?

Nemám žádné procento. Samozřejmě, můžeme si namalovat cíle jako v lisabonské agendě, která stanovuje tři procenta na vědu a výzkum. Jenže nikdo kromě Finska, Dánska a Švédska je stejně neplní. Lepší je proto říct si: dobře, snížíme mandatorní výdaje a navýšíme je tam, kde to podpoří dlouhodobé cíle – kvalitu školství, zdravotnictví, inovační schopnost. Nelze asi říct nějaké ideální procento, ale je potřeba vytvořit ve státním rozpočtu prostor pro výdaje na školství a vědu.

Jakou roli ve školství mají hrát soukromé firmy? Mají být sponzory, nebo dokonce zakládat vlastní školy, aby děti připravily na to, co skutečně budou v praxi potřebovat?

Soukromé firmy mohou hrát velkou roli. Jsem třeba ve správní radě organizace Junior Achievement v Evropě, kterou založila Baťova rodina a která podporuje podnikatelského ducha v mnoha zemích včetně Česka. Princip spočívá v tom, že lidé z byznysu chodí přednášet do škol, žáci si vytvářejí školní firmy a podnikatelé žáky učí, jak sestavit podnikatelský plán, jak naplánovat marketing nebo jak komunikovat. To je role byznysu.

3 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
10. prosince 2009 8:30  

Hm, v podobném duchu žvanil pan Mühlfeit, před několika dny v televizi.

Manuální lidská práce nebude potřeba, všechno se vyrobí, postaví a opraví samo a ten kdo nebude vybaven nejnovějším OS od naší firmy, nebude konkurenceschopný.

Školy budou vychovávat pouze vedoucí pracovníky, kteří budou pomocí tohoto operačního systému řídit výrobu a ve volném čase budou vyplňovat dotazníky pro The Economist...

Komunikační schopnosti a emocionální inteligence nám zajistí trvalý blahobyt.

Přední podnikatelé Krejčíř, Pitr a další budou přednášet ve školách a budou žáky učit, jak sestavit podnikatelský plán, jak naplánovat marketing nebo jak komunikovat. Role byznysu konečně bude naplněna.

V neposlední řadě bude vyřešen problém kontroverzních testů SCIO, které dnes zamořují české školství, testy budou nahrazeny univerzálním on-line testem Gallupova ústavu, který absolvuje každý žák za zvýhodněnou školní cenu 24 dolarů.

Úspěšné splnění testu nahradí i státní maturitu.

Anonymní řekl(a)...
10. prosince 2009 8:58  

Cituji: "…před dětmi se dnes otevírá úplně nový svět. Doma mají počítače, ale škola je pořád o tabuli a křídě."
… a koho je to chyba, soudruzi kapitalisté?

BoBr řekl(a)...
10. prosince 2009 13:53  

Je to paradox, když vysoký představitel známé korporace veřejně předkládá návrhy, které jsou z velké míry správné, a pak když ta samá firma jedná na ministerské úrovni, jejím cílem je něco výrazně odlišného. Je načase, aby se fakt, že nedokonalé školství ohrožuje, kromě jiného, i jejich budoucí zisky, projevil i ve skutečných činech, ne jen ve slovech!