Jitka Gobyová: Co můžeme ve školství očekávat po volbách?

středa 12. května 2010 ·

Organizátoři dubnového kulatého stolu SKAV pozvali zástupce vybraných politických stran, aby představili školské veřejnosti záměry svých stran v oblasti školství. Na základě jejich odpovědí na připravené otázky bylo možno porovnat názory stran na řešení aktuálních problémů ve školství a jejich budoucí školskou politiku.

Ve srovnání s předchozími kulatými stoly v tomto školním roce bylo účastníků velmi mnoho, zastoupeni byli především pracovníci odborných institucí, přítomni byli redaktoři některých médií, opět však téměř chyběli učitelé.

Jednání kulatého stolu se za jednotlivé politické strany zúčastnili:
- ČSSD – paní poslankyně Mgr. Vlasta Bohdalová
- KDU-ČSL – paní RNDr. Erika Krausová, pedagog SPŠS
- Strana zelených – pan Mgr. Ondřej Liška, předseda strany
- Věci veřejné – pan Mgr. Josef Dobeš, místopředseda

Z dalších pozvaných zástupců se nedostavili pan poslanec PhDr. Walter Bartoš z ODS a s omluvou pan Mgr. Jan Vitula, garant pro školství z TOP 09.

Představitelům politických stran byly položeny následující otázky:
– Jaké problémy v českém školství považujete za nejzávažnější? Který z nich pokládáte za absolutní prioritu, a musí se řešit? Jak?
– Máte reformu vzdělávání ve svém volebním program? Jak hodnotíte její dosavadní průběh? Jak ji chcete podpořit, příp. jinak zacílit?
– Má vaše strana zájem o řízení ministerstva školství? Jakou roli ve vzdělávacím systému by podle vás mělo hrát?
– Chce vaše strana systematicky podporovat učitele? Jak a v čem?

Setkání moderoval Tomáš Feřtek.


Jaké problémy v českém školství považujete za nejzávažnější? Který z nich pokládáte za absolutní prioritu a musí se řešit? Jak?
 

ČSSD
– Celkové podfinancování školství, které negativně ovlivňuje úroveň regionálního školství i vysokých škol.
– Odliv kvalifikovaných pedagogů, který souvisí s nedostatečným finančním ohodnocením jejich práce.
– Nedostatek míst v oblasti předškolního vzdělávání – řešením je nabídka širších možností předškolního vzdělávání.
– V oblasti středního školství je třeba prosazovat reformu v nejširším rozsahu – v současné době nastupují do středních škol mladí lidé narození po roce 1995, nabídka míst převyšuje poptávku, do škol se dostanou všichni, a tak klesá úroveň středoškolského vzdělání. Počet některých maturitních oborů je nadbytečný a naproti tomu je v regionech nedostatek oborů učebních (např. kominík).
– Nerealizování státní maturitní zkoušky – měla by proběhnout generálka, poté její vyhodnocení.


KDU-ČSL
– Nesystémový přístup.
– Nezájem společnosti o oblast školství (výsledky průzkumu společnosti Faktum Invenio ze začátku roku 2010 ukázaly, že pouze 5–6% respondentů je nespokojeno se vzdělávacím systémem a 53% respondentů nemá názor na úroveň školství).
– Střídání ministrů.
– Nerealizování státních maturitních zkoušek.
– Přerušení přípravy Národní zkoušky pro 5., 7. a 9. třídy ze strany MŠMT (nevíme, jak vzdělaní žáci vycházejí ze ZŠ).
– Finanční podhodnocení práce učitelů (je třeba zajistit přiměřené financování školství z veřejných i ostatních zdrojů, dosažení navýšení průměrných platů učitelů na úroveň 130 % průměrného výdělku v ČR a zvýšení podílu motivační části platu).

Prioritou je zlepšení práce učitelů – její kvalita je výslednicí tří aspektů – dobré přípravy pedagogů, jejich motivace a finančního ohodnocení.


 

Strana zelených

Opatření by měla tvořit komplex, jednotlivá opatření bez návaznosti nevedou k zamýšlenému cíli. Základní vizí je myšlenka, že vzdělávací systém každému umožní rozvoj jeho individuálního potenciálu bez ohledu na podmínky, které osoba nemůže ovlivnit.

– Zhoršující se výsledky našich žáků v mezinárodním srovnání.
– Zhoršující se postoje žáků k matematice a přírodovědným disciplínám.
– Vzdělanostní nerovnost (rozdíly mezi žáky i mezi školami se zvětšují).
– Nedostatečná podpora nadaných i handicapovaných žáků.
– Nekázeň žáků ve školách.
– Nedostatečná rychlost a efektivita zavádění reformních kroků.

Řešení uvedených nejzávažnějších problémů spočívá ve změnách v následujících okruzích:
– Zlepšení přípravy učitelů, které má tři aspekty:
   – zavedení profesního růstu a kariérního postupu a jejich promyšlené propojení se systémem přípravného a dalšího vzdělávání,   – přípravu standardu učitelské profese a jeho využití pro systém profesního růstu,   – zvýšení platů učitelů v závislosti na kvalitě jejich výkonu.

– Rozvoji inkluzivního vzdělávání, které je podmíněno:
   – zavedením finančních stimulů, tzn. podpora programů financujících jakoukoli dodatečnou podporu, kterou žáci potřebují,   – tím, že z něho bude učiněna politická priorita (je třeba informovat veřejnost o rizicích a následcích současného selektivního systému a smyslu a přínosech inkluze)

– Sledování a prosazování kvality spočívá v:
   – zavedení pravidelného monitoringu vzdělávacího systému na národní úrovni – kromě výsledků monitorování mezinárodních průzkumů PISA a TIMSS potřebujeme zdroje národních dat. Bez podrobných vstupních dat je těžké dělat důležitá rozhodnutí. Dřívější rozhodnutí byla často činěna bez znalosti a zpětné vazby,   – zavedení státní maturity,
   – zavedení standardu, který poskytne školám a učitelům nástroj srovnávání, přičemž by školy měly povinnost pomoci žákům, kteří standardu nedosáhnou,   – prosazení zvýšení investic do vzdělání (u nás 9,6 % HDP oproti 13% v zemích OECD), naše školství je ve srovnání s ostatnímu zeměmi EU znevýhodněno a je tak ohrožována naše konkurenceschopnost). Tyto prostředky nelze získat šetřením uvnitř resortu, jedinou cestou je přijetí návrhu zákona o rozpočtu, kde by alokované finanční prostředky na oblast školství činily 12% HDP.


Věci veřejné
– Chybějící kontinuální koncepce (nositelem pokračování přijaté koncepce by mohla být osoba státního sekretáře na MŠMT, která by zůstávala i při změně vládnoucích garnitur).
– Nedostatečné finanční ohodnocení pedagogických pracovníků (to vede mimo jiné k situaci, že absolventi pedagogických fakult do škol nenastupují).
– Klesající úroveň žáků – k nápravě by přispělo zavedení srovnávacích zkoušek na konci 5. a 9. ročníku a státní maturitní zkoušky a současné nastavení standardu (povinné minimum, které všichni žáci budou schopni splnit) a nadstandardu znalostí žáků (znamenalo by to srovnávání nejlepších žáků škol), za který by byly školy oceňovány.
– Nepřipravenost škol a učitelů na konfrontaci s novými jevy ve škole i společnosti, např. zvyšující se agresivita (učitelé by se měli celoživotně vzdělávat a ve školách by měli pracovat odborníci, kteří by zajišťovali podpůrný servis pro učitele (psychologové, sociální pedagogové, etopedové apod.).


Máte reformu vzdělávání ve svém volebním program? Jak hodnotíte její dosavadní průběh? Jak ji chcete podpořit, příp. jinak zacílit?  

ČSSD
 

ČSSD přinesla reformu novým školským zákonem, který platí pět let, je třeba jej vyhodnotit, obsahuje hodně chyb, došlo k mnoha neuváženým reformám tohoto zákona. Ve svém současném volebním programu má reformu školství, chce se zaměřit především na reformu základního a středního školství. Za chybu také považuje, že nebyla dokončena reforma VŠ zakotvená v Bílé knize.


KDU-ČSL


Má ve svém volebním programu reformy jednotlivých úrovní škol od škol mateřských až po školství vysoké (viz prezentace).
 


Strana zelených
 

Ve svém volebním programu má reformu školství. Podstata reformních kroků je správná. Skončila formální část reformy, nyní je potřeba ji uvést v život, aby se skutečně proměnila výuka ve školách. To se daří málo a pomalu. Reforma byla připravována „shora“, proto nedošlo ke sdílení jejích základních idejí učiteli. Je nutné posílit smysluplnost výuky, přesvědčit žáky, že znalosti a dovednosti získané ve škole mají nějaký smysl. To, co se ve školách učí, je třeba přizpůsobit vývoji ve společnosti. Žákům musí být poskytovány obecnější dovednosti, tzv. klíčové kompetence. Navíc podmínky ve školách pro jejich práci nejsou dobré a to účinnost reformy oslabuje.


Má vaše strana zájem o řízení ministerstva školství? Jakou roli ve vzdělávacím systému by podle vás mělo hrát?  


Kromě Strany zelených, kde její zástupce jasně deklaroval zájem o řízení MŠMT, představitelé ostatních stran neodpověděli zcela jednoznačně.


Chce vaše strana systematicky podporovat učitele? Jak a v čem?


ČSSD
 

Za klíčový bod podpory považuje zajištění nárůstu financí a podporu získávání kvalifikace pedagogů ZŠ a SŠ. Řešením by mohl být zákon o atestacích (obdobně jako na Slovensku), který by řešil další vzdělávání učitelů v návaznosti na výši jejich základního platu.


KDU-ČSL
 

Osobnost učitele je klíčovým bodem rozvoje školství, ke zlepšení podmínek jeho práce má směřovat převážná část opatření:
– přiměřené finanční ocenění jeho práce,
– vzdělání (umožnit zájemcům z praxe získat pedagogické vzdělání a učitelům základních škol doplnit si vzdělání na příslušné VŠ),
– usilovat o lepší ochranu osobnosti učitele před projevy agresivity.


Strana zelených
 

Učitel je klíčovým prvkem systému pro zlepšení kvality vzdělávání a školství. Péče o pedagogy by měl spočívat v:
– zavedení sytému kariérního postupu a jeho propojení se systémem přípravného a dalšího vzdělávání,
– přípravě standardu učitelské profese a jeho využití pro systém profesního růstu,
– zvýšení platů učitelů v závislosti na jejich odpovídající odborné průpravě a na kvalitě výkonu.


Věci veřejné
 

Zvýšit nástupní platy učitelů na 20 tisíc měsíčně (ušetřit 10 miliard z výdajů na armádu) a zajistit celoživotní vzdělávání učitelů.


Bezprostředně po vystoupení představitelů jednotlivých stran byly každému z nich položeny tři otázky.




Paní Vlasta Bohdalová

Kde chce ČSSD získat peníze do rozpočtu školství?

Na základě rozboru financí, přeskupit kapitoly rozpočtu, využít peněz z EU (zjednodušením grantů), v rámci státního rozpočtu ušetřit na stavbách v dopravě.

Je důvodem změny postoje ČSSD k zavedení státní maturity (její odmítání) obava, že by 60% žáků středních škol tuto zkoušku nesložilo?
 

Je to jeden z důvodů.

Jak chce ČSSD podporovat učební obory?

Zpracovat rozbor, které obory v různých regionech jsou potřebné, probudit zájem u žáků ZŠ prostřednictvím prezentace řemesel a zavedením pracovní výchovy, pro participující firmy zavést daňové úlevy.


Paní Erika Prausová

Jaká konkrétní opatření chcete zavést k ochraně učitelů?

Finanční úhradou motivovat rodiče k působení na děti (v případě zásahu záchranné služby u žáků, kteří jeví známky požití drog).

Jak chápete zjednodušení přijímacího řízení na SŠ, když na většinu těchto škol jsou žáci přijímáni na základě vysvědčení?
Zjednodušení souvisí s výstupními zkouškami v 5. a 9. ročníku ZŠ, které by mohly nahrazovat přijímací řízení.

Proč má být etická výchova zavedena jako samostatný předmět a jak toho docílíte?
Vzdělání není jen výuka, etický rozměr výchovného působení nabývá v posledních letech v souvislosti s řadou negativních jevů ve společnosti na důležitosti.


Pan Ondřej Liška

Jak chcete zamezit odlivu žáků ze ZŠ na víceletá gymnázia?

Způsob, jakým byl nastaven rozvoj víceletých gymnázií, měl katastrofální důsledky pro běžné ZŠ. Řešení spočívá v kombinaci dvou kroků – ve výrazné podpoře ZŠ ke zkvalitnění vzdělávání, aby odliv na víceletá gymnázia nepostupoval dál, a v systematickém snižování míst na víceletých gymnáziích zásahem shora.

Jak bude vypadat evaluační nástroj, který bude respektovat rozvoj individuality žáků?

Smyslem vzdělávání je rozvoj každého dítěte na maximum jeho vzdělávacího potenciálu. Tomu do určité míry brání vysoké počty žáků ve třídách. Je třeba najít nástroje, jak tento rozpor řešit (např. systematická mimofinanční a metodická podpora školám, možnost zapojení asistentů pedagoga, zavedení bakalářského vzdělání pedagogů, zavedení map vzdělávacího pokroku apod.).

Evaluační nástroje jsou nejslabším místem našeho školství. Důležitou roli by zde měla sehrát školní inspekce, která se musí proměnit, její cíle by měly být ambicióznější, měla by provádět koučování pedagogů. Pro formulování vzdělávací politiky není dostatek empirických dat o našem vzdělávacím systému. Jejich získávání a analýza by mohla být úkolem pro přímo řízené organizace MŠMT.

Většina kroků (asi 80 %), které MŠMT dělá, vyplývá ze setrvačnosti. MŠMT nevyužívá podněty z praxe, nenavazuje a nerozvíjí dialog s učitelskou veřejností, formulace praktických kroků nevychází z interpretace empirických dat. Zanikly pracovní skupiny, které byly vytvořeny k podpoře strategických kroků (tým pro monitoring kurikulární reformy, skupina zabývající se přípravou standardu učitelské profese).

Jak přimět českou veřejnost ke změně hodnocení školství a tím i nastavení vyšších požadavků? (Otázka vycházela ze zjištění některých průzkumů, že česká veřejnost je se školstvím spokojená.)
Společnost si neuvědomuje rizika spojená se současným trendem ve školství, která nás budou ohrožovat již v blízké budoucnosti. V politice je obtížně prosaditelné cokoliv, co není spojené s nějakým alarmem, s nějakým pocitem urgence a školství je z principu oblast, která má vysokou setrvačnost a nic se zde neprojeví z roku na rok. Neplatí ale, že změnu je možné prosadit pouze tehdy, jestliže bude mít širokou podporu veřejnosti. Ministr školství by měl mít vysoký kredit, měl by být vicepremiérem vlády a součástí porady ekonomických ministrů.


Pan Josef Dobeš

Co to je standard a nadstandard?

Standard je základ povinný pro každého žáka, jakési vzdělanostní minimum, kterého by měli dosáhnout všichni žáci ZŠ a který by měl být měřítkem porovnávání škol. V případě, že bude mít žák s dosažením standardu problémy, škola je povinna mu pomoci. Naproti tomu nadstandard znamená rozšířenou nabídku vzdělávacího obsahu a může se stát cestou ke zkvalitnění úrovně ZŠ a zamezení odlivu žáků na víceletá gymnázia.

Jak využívat výsledků porovnávání škol, znamená to publikovat žebříčky škol?
Již dnes některé školy zveřejňují evaluační výsledky, žebříčky by mohly být jednou z cest.

Jestliže peníze pro učitele a pro školy budou vázány na výsledky srovnávacích zkoušek žáků, nezakládá to, již vzhledem k různé vstupní úrovni žáků, nespravedlnost?
Porovnávat by se neměly školy navzájem. Školy, které budou přijímat žáky s horšími výsledky a dovedou je ke splnění standardu, budou oceňovány systémem bonusů.



Více informací:
Program ČSSD: http://www.skav.cz/cz/novinky?id_clanek=293,
materiály paní Prausové (Prezentace, Výsledky průzkumu): http://www.skav.cz/cz/novinky?id_clanek=294


Další diskuse se týkala především těchto otázek:
– vyzkoušení a zavedení státních maturitních zkoušek,
– problematiky speciálního školství,
– selektivnosti našeho školského systému.


Vyzkoušení a zavedení státních maturitních zkoušek

Maturitu se nepodařilo v průběhu 14 let zavést, což může souviset s vysokými očekáváními ve vztahu k ní. Řada diskutujících se shodla na tom, že je potřeba systém státních maturit vyzkoušet, bez toho je nelze hodnotit. Musí být zřejmé, v čem maturita studentům pomůže a zda je možné propojit výsledky státní maturity s přijímacím řízením na vysoké školy. Maturita je část systému ověřování výsledků, které je vázáno na cíle vzdělávání, a těmi jsou dnes kompetence pro 21. století. Pro učitele maturita představuje zpětnou vazbu. Mezi odbornou veřejností se objevují obavy, aby se maturita nestala jakýmsi skrytým kurikulem, tzn. že učitelé budou více zaměřovat svoji výuku na rozvoj znalostí a dovedností žáků testovaných v maturitní zkoušce, namísto toho, aby ji zaměřovali na komplexní rozvoj klíčových kompetencí žáků, jejichž některé části nebudou v maturitní zkoušce testovány. Systém maturitních zkoušek bude propojen na celoživotní vzdělávání, bude existovat možnost kdykoliv složit vyšší úroveň maturitní zkoušky.


Problematika speciálního školství

Je třeba citlivé nastavení kritérií, podle kterých se posuzuje, zda handicapované dítě dostane šanci vzdělávat se v hlavním vzdělávacím proudu, nebo bude zařazeno do speciální školy. V současné době není hranice mezi speciálním a hlavním proudem školského systému zcela prostupná. Je třeba posunout hranici selekce, aby se co nejvíce dětí vzdělávalo v rámci hlavního vzdělávacího proudu. Problém spočívá v diagnostice, na jejímž základě jsou děti zařazovány do speciálních škol, která dnes není dostatečně moderní a dostatečně férová.

 

Selektivnost našeho školského systému

Strana Věci veřejné uvažuje o zavádění srovnávání kvality ZŠ.
Strana zelených je zásadně proti tomu z obav, aby se ještě nezvýšila selektivnost našeho školství. Z podstaty věci zavedení srovnání vytváří atmosféru soutěžení. Pokud by měly být zkoušky na výstupu ZŠ, tak pouze proto, abychom získali data, ne abychom srovnávali. Odmítá také časnou specializaci ZŠ, měla by se zvýšit prostupnost vzdělávacího systému, posunout hranice selekce. To není řešitelné bez finančního zabezpečení.


Příští kulatý stůl se uskuteční 20. 5. 2010.

0 komentářů: