Na věku nezáleží

pátek 17. listopadu 2017 ·

Americký zpravodajský server The Atlantic přináší reportáž z věkově smíšených tříd na amerických středních školách.

Zdroj: Scio

Všechno tu vypadá na první pohled standardně – studenti sedí kolem stolků po třech a čtyřech a poslouchají výklad o průměru, módu a mediánu. Sedí tu ale zároveň studenti devátého i desátého ročníku a občas se k nim přidá ambiciózní osmák nebo někdo z jedenáctého ročníku, kdo si látku ještě potřebuje zopakovat.

Věkově smíšené vzdělávání není návratem k jednotřídkám, kde se studenti z různých tříd učí různé věci na stejném místě. Studenti (většinou ze dvou po sobě jdoucích ročníků) se tu učí společně a zastánci modelu rozdělující sedmý až dvanáctý ročník jen na tři bloky věří, že jde o prostředí, které podněcuje spolupráci a učení a zároveň dává prostor slabším žákům učivo zvládnout.

Společné vzdělávání různě starých dětí se po vzoru Montessori škol začalo do progresivních amerických základních škol dostávat v devadesátých letech, v novém miléniu se ale vzhledem k posílení povinných standardizovaných testů pro každý ročník spíš zastavilo. Dnes jsou takové školy spíše výjimkou a výzkumů na jejich dopad zatím existuje málo (a žádný na jejich existenci na druhém stupni nebo na středních školách).

Zastánci věkově smíšeného vzdělávání poukazují, že rozdělovat děti přesně podle data narození je nelogické. Mimo školu se děti účastní sportů nebo kroužků s různě starými kamarády a i např. fotbalová liga je více věkově flexibilní a děti se mohou posouvat nahoru nebo dolů podle schopností. Věkový mix je umožněn tam, kde se víc dbá na celkový rozvoj dětí, ale už ne ve vyšších ročnících, kde je důraz na studijní výsledky. Podle zastánců jsou střední školy vytvořené tak, aby vyhovovaly dospělým, ne dětem.

Mladším žákům pomáhají smíšené třídy pochopit látku a starší se zas učí, jak látku vysvětlovat a jak s mladšími žáky spolupracovat. Samy děti si to v reportáži pochvalují a jejich učitelé říkají, že zvlášť přínosný je takový přístup v chudších oblastech, kde mají často žáci mezery, které potřebují dohnat, ale tradiční systém jim to neumožňuje.

Jiný systém rozdělení dětí je pro učitele výzva, osnovy se musí přizpůsobit a po dvou letech měnit, aby jedni žáci ve dvoutřídce neslyšeli druhý rok to samé. Musí být prostor pro to, aby byly úkoly zvládnutelné pro slabší, ale i dostatečnou výzvou pro ty silnější.

I když učitelé jsou přesvědčeni o prospěšnosti věkového mixu ve třídách, varují, že to není všelék a musí být součástí dalšího nastavení školy se zaměřením na studenty. Progresivní školy, které smíšené třídy mají nebo zvažují, se často soustředí na personalizovanou výuku, hlubší poznání žáků a projektovou a zvídavou výuku založenou na diskuzi.


Původní zdroj.

0 komentářů: