Jana Hrubá: DOKUMENTY 182. Podporujte svého šerifa!

pondělí 15. ledna 2018 ·

Ředitel školy je dnes jako před dvaceti lety klíčovou postavou, která vytváří podmínky nejen pro žáky a rodiče, ale také pro své kolegy – učitele. Takhle jsme to tehdy viděli: „Není toho málo, co nesou na svých ramenou ředitelé škol. Proto by měli mít stejné právo očekávat motivaci, podporu a pomoc od svých nadřízených a od státních orgánů. Nesmírně důležitý je jejich výběr a jejich vzdělávání.“ Obávám se, že se jim dodnes mnoho dluží.

Nedávno jsme v pracovním týmu uvažovali nad tím, jaké jsou vlastně podmínky pro výkon profesionální práce učitele. Spustili jsme „bouři svých mozků" – brainstorming – a vyjmenovali těchto podmínek na šest desítek. Když jsme je pak roztřídili podle toho, kdo je vytváří a na kom záležejí, objevily se nám v podstatě čtyři skupiny garantů: učitel sám, ředitel školy, instituce vzdělávající učitele a stát. Rozdělení podmínek do skupin však nebylo aritmetickým průměrem jejich počtu. Mnohde se vlivy na podmínky zdvojovaly i ztrojovaly.

Systém přípravy učitelů byl počtem podmínek nejmenší a vytvářel jakési věno – důležitý vklad, který může, ale také nemusí být zúročen v učitelově profesionalitě. Kvality učitelovy osobnosti a obecné podmínky vytvářené státními institucemi byly v přibližné početní rovnováze. Největší balík podmínek se objevil na ramenou ředitelů škol.

Ředitel školy má v rukou mnohé – hodně povinností, dnes poměrně i dost pravomocí, ale také nesmírnou odpovědnost.

Na něm nejvíce záleží, jaké se mu podaří vybudovat ve škole pracovní prostředí, jaké je vybavení pro práci učitelů, zda na jeho modernizaci sežene prostředky, zda umí svým lidem zajišťovat servis.

Ředitel je ústřední postavou při vytváření příznivého (nebo také nepříznivého) vnitřního klimatu školy, vztahů mezi učiteli, mezi učiteli a žáky i mezi školou a rodiči. K tomu potřebuje nejen osobnostní předpoklady, ale i znalost psychologie a určité dovednosti v řízení dospělých. (Ne každý dobrý učitel se automaticky stane dobrým ředitelem.)

Také vnější vztahy s představiteli obce, se zřizovatelem a dalšími partnery školy jsou stříbrnými nitkami, vedoucími k pochopení, podpoře a spolupráci, které dovedně (nebo méně dovedně) spřádá ředitel školy. Důležitým nástrojem, který by měl ovládat, je „public relations" – práce s veřejností, prezentace dobré práce školy, jejích záměrů a metod výuky.

Ředitel by měl mít schopnost nadhledu a zobecnění a umět zpracovat koncepci školy – projekt či školní kurikulum, kterým se bude škola profilovat podle svých podmínek. Nesmí zanedbat ani vytváření zpětné vazby – systému sebehodnocení školy.

K tomu ovšem potřebuje dovednost pracovat v týmu, ovládat prostředky komunikace a kooperace. On sám nedokáže nic, nezainteresuje-li a nevtáhne do svých plánů každého pracovníka školy.

Klíčem k úspěchu, který má ředitel v rukou, je motivace. On je tím, kdo by měl motivovat učitele k vyšší kvalitě práce, jasně vyslovit podporu těm učitelům, kteří se o ni snaží, vést každého člena sboru k sebereflexi. Měl by dávat pedagogům svobodu volby metod a prostředků, ale vyžadovat od nich profesionální rozhodování a odpovědnost. Je tím, kdo může dávat svým lidem pocit určité životní i sociální jistoty, pokud přispívají k dobré úrovni školy.

Ředitel by měl mít schopnost kriticky pracovat s novými impulsy a informacemi a vést k tomu i své učitele. Inovativnost by měla být na jeho škole rostlinou pečlivě pěstovanou a dobře zalévanou. Člověk, který brání za pevně zavřenými dveřmi a okenicemi pronikání světla nového poznání a čerstvého vzduchu nápadů do své školy, by zřejmě ředitelem být neměl. Nehybná atmosféra nemá s kvalitou nic společného.

Velmi důležitou podmínkou pro osobnostní i profesní rozvoj učitele je možnost celoživotního vzdělávání a kariérního růstu. I když základní předpoklady vytváří stát, ředitel se pak svou podporou výrazně podílí na realizaci této možnosti. Každý dobrý ředitel si je vědom, že poroste-li kvalita jednotlivých učitelů, poroste kvalita celé školy.

Ředitel může dobrou organizací, pořádkem a pohodou ve škole výrazně přispívat k harmonizaci práce, vzdělávání a osobního života učitele. Neměl by nechat své lidi „vyhořet", zbytečně je nepřetěžovat nepodstatnými věcmi, ale ani by je neměl nechat ustrnout.
Není toho málo, co nesou na svých ramenou ředitelé škol. Proto by měli mít stejné právo očekávat motivaci, podporu a pomoc od svých nadřízených a od státních orgánů. Nesmírně důležitý je jejich výběr a jejich vzdělávání. Jsou svorníkem a zároveň táhlem naší transformace. Je-li svorník slabý a nekvalitní, rozpadne se celá konstrukce. Pak se nikdy nemůžeme dočkat jako pedagogové společenského uznání.

Zdroj: Hrubá Jana: Podporujte svého šerifa! Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 6, 1998/1999, prosinec 1998, č. 4, str. 1. ISSN 1210-6313


Jaký by měl být ředitel školy?

Nad touto a dalšími otázkami debatovalo, přemýšlelo a radilo se 60 účastníků 22. setkání PAU z Olomoucka a okolí na ZŠ v Olomouci – Droždíně.

Vážně i nevážně odpověděli takto:
– Homo sapiens!
– Homo erectus!
– Velký vzlet, nadhled, rozhled, přehled – vzhled atraktivní.
– Průbojný manager.
– Přiměřeně tolerantní.
– Smysl pro humor – NUTNOST!
– Silná osobnost.
– Organizační schopnosti.
– Nadšenec a pracant.
– Velkorysý, s porozuměním, uznalý.
– Má mít vystupování.
– Stát za učitelem před veřejností.
– Z praxe zkušený.
– Neměnit často názory.
– Nevnucovat své záliby ostatním.
– Zajistit přístup k informacím.
– Být v kontaktu s podřízenými, s žáky.
– Spravedlivý.
– Náročný k sobě i ostatním.
– Umět motivovat pedagogický sbor.
– Finančně ohodnotit práci navíc.
– Nevyzvedávat zápory, hledat klady.
– Optimista.
– Nepodporovat zbytečné papírování.
– Nezneužívat postavení ředitele (harašení).
– Naslouchat názorům jiných, přiznat své chyby.
– Upevňovat dobré vztahy v kolektivu.

Dílnu připravila a zaznamenala Hana Vaverková

Zdroj: Vaverková Hana: Jaký by měl být ředitel školy? Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 6, 1998/1999, prosinec 1998, č. 4, str. 11. ISSN 1210-6313


Další díly seriálu najdete ZDE.

0 komentářů: