Zuzana Hronová, Michaela Endrštová: Bádat, podnikat a vynalézat. Příběh středoškoláků, kterým nezbývá než začít s kariérou na úkor školy

úterý 23. listopadu 2021 ·

„Kupte popcorn, promítneme místním lidem film!“ vykřikuje první ze studentů. „Aha, už ho nekupujte, už promítání neděláme,“ mávne za pár vteřin rukou druhý. Pětadvacet finalistů letošní soutěže Středoškolák roku dává v Jizerských horách dohromady akci pro veřejnost. Mají pět hodin na to ji vymyslet a uskutečnit. Na chatě v Bedřichově jsou na víkendovém soustředění, které jim má pomoci v dalším rozvoji, přípravě na vysokou školu, nebo dokonce v rozjezdu start-upů.


Zdroj: Aktuálně.cz, Chytré Česko


Loňský průzkum agentury Focus ukázal, že se svým životem není spokojena téměř polovina středoškoláků, studium nebaví dvě pětiny teenagerů. Nevidí smysl v tom, co se učí, nezdá se jim, že by znalosti ze školy mohli v životě použít. Mnozí přišli na to, že pokud chtějí prorazit, musí místo na školu spoléhat hlavně sami na sebe a svůj rozvoj pomocí mimoškolních aktivit.


„Co udělat nějakou protiakci na SPD? To by bylo dostatečně kontroverzní,“ navrhuje další ze studentů v Bedřichově. „Kontroverzní je i běhat po náměstí nahej!“ opáčí jeho kolega.


Soustředění pořádá každoročně nezisková organizace ProStředoškoláky. Letos zvolila září a Jizerské hory, jinak už sedm let propojuje, podporuje a oceňuje nejaktivnější studenty středních škol, kteří na sobě chtějí pracovat, případně nastartovat podnikatelské či jiné projekty. Za své úsilí se neziskovka letos dočkala ceny Gratias Tibi pro mladé dobrovolníky, kterou uděluje organizace Člověk v tísni.


V Bedřichově je během víkendu na programu spousta aktivit, které mají účastníky promíchat a seznámit. „Měli jsme třeba za 30 minut složit ve dvojici báseň a přednést ji ostatním,” vypráví jeden z účastníků Filip Trhlík, který v letošním finále Středoškoláka roku skončil druhý.


Na akci pro veřejnost pracovali všichni společně. Z mnoha nápadů nakonec zvítězil happening inspirovaný začátkem školního roku. Studenti v obci zastavovali rodiče s dětmi a dospělé zkoušeli, zda umí to, co se jejich potomci učí. „Mělo to úspěch. Účastníky až překvapivě bavily otázky a drobné odměny za správně odpovědi přilákaly dost kolemjdoucích,” říká Filip. Zároveň studenti získali zkušenost, jak se dělají věci narychlo.


Organizace ProStředoškoláky v každoroční soutěži oceňuje 65 nejaktivnějších studentů z celého Česka. Pro nejlepších 25 je připraveno víkendové setkání, pro všech 65 pak dvoudenní vzdělávací akademie s workshopy a semináři zaměřenými na osobnostní rozvoj, kariérní poradenství či aktuální společenská témata.


„Aktivní středoškoláci se často setkávají s nepochopením od kamarádů, školy nebo rodičů. Jejich aktivity okolí nezajímají, nemají se o nich s kým bavit,” líčí projektová manažerka neziskovky Monika Smiešková. Na akcích ale poznají podobně smýšlející vrstevníky a zjistí, že nejsou sami. „Ujistí se, že to, co dělají, je v pořádku, že i ostatní někdy zameškají kvůli práci školu a jejich okolí tomu nerozumí,” pokračuje Smiešková.


„Je neskutečně vzácné, aby se potkali na jednom místě vědkyně zkoumající lék na rakovinu, vývojář umělé inteligence a podnikatelka, která rozjíždí svůj start-up,” popisuje víkend Filip. Vytváří se tu provázaná komunita, teenageři se inspirují jeden od druhého. Zjišťují, co vše je možné dosáhnout a jak řešit problémy v cestě za ambiciózními cíli. Často zůstanou v kontaktu a navážou delší spolupráci. To je podle Smieškové největší přidaná hodnota.



Z přerovského gymplu na University College London


Před dvěma lety se Filip dostal mezi 65 nejlepších v soutěži Středoškolák roku, seznámil se s inspirativními vrstevníky a to ho táhlo nahoru. Před rokem už byl ve finálové pětadvacítce, poprvé se účastnil bedřichovského soustředění a seznámil se zde s Matyášem a Michalem. Stejně jako jeho zajímala oba umělá inteligence a programování a štvala je vlna dezinformací ve veřejném prostoru. Teď mají start-up Verifee a pod záštitou O2 vyvíjejí nástroj pro rozpoznávání fake news. Letos skončil Filip ve finále druhý. „Bez této soutěže bych určitě nebyl tam, kde jsem. Potkal jsem díky ní množství lidi, kteří mě posunuli dál a ukázali, co vše se dá při škole dělat,” říká.


V roce 2019 se na ČVUT zúčastnil kurzu programování od kalifornské Stanford University. Na něm se seznámil s několika stanfordskými studenty i lektory. Pak přišla koronavirová pandemie a Stanford chtěl otevřít on-line kurz širšímu okruhu zájemců, potřeboval ale lidi, kteří kurzy povedou. Filip ve výběru uspěl a dva měsíce učil skupinu lidí z celého světa a na dálku se účastnil schůzek s lektory a profesory z centra digitálních technologií Silicon Valley.


Z gymnázia v Přerově se letos na podzim přesunul do Londýna, kde začal studovat obor umělá inteligence na University College London. V tomto oboru patří škola ke světové špičce. K Filipovým profesorům patří například Mark Handley, autor technologie, díky které fungují videohovory jako Zoom či Skype. „Užívám si prostředí, spolužáky z celého světa i naprostou akademickou excelenci,” pochvaluje si mladík.


Každoroční soustředění finalistů dává dohromady mladé lidi, kteří nechtějí prosedět svá teenagerovská léta jen v lavicích. Těm mimořádně nadaným nemá střední škola často co nabídnout. Loňský průzkum agentury Focus a organizace Jeden svět na školách ukazuje, že k nespokojenosti se školou vede studenty přesvědčení o malé využitelnosti učiva v životě. Dále pak to, že učitelé podle nich nepodávají látku zábavně nebo ke studentům přistupují arogantně. Více než čtvrtina studentů hodnotí školu negativně proto, že je nebaví učit se, konstatuje průzkum.


Finalisté Středoškoláka roku si stěžují i na to, že mají ve škole problém kvůli zvýšené absenci, způsobené například společenskými či vědeckými projekty. Nepomůže ani, když si dotyční poctivě doplňují látku. Organizace ProStředoškoláky proto pomáhá studentům žádat o individuální studijní plán, který jim ale leckdy školy odmítnout uznat. Filip si je vědom i limitů této organizace. Zmiňuje, že podchytí hlavně aktivní studenty, hůře ale dokáže zachytit ty pasivní a podnítit jejich zájem.



Z Bělkovic – Lašťan do Londýna


Lepší než Filip Trhlík byl letos jen jediný student, tedy studentka. Karolína Letochová žila ještě nedávno ve vesnici Bělkovice – Lašťany u Olomouce a navštěvovala gymnázium ve Šternberku. Několik let se při tom věnovala výzkumu v pražském Ústavu fotoniky a elektroniky, v centru Biocev a na katedře biofyziky Univerzity Palackého v Olomouci. V 16 letech odešla do Prahy, na gymnáziu měla individuální studijní plán. Za širší vedení České středoškolské unie vystupovala v médiích, přednášela ve vyloučených lokalitách o sexuální výchově či organizovala fyzikální semináře pro základní školy.


Středoškolská unie se snaží o posílení studentského hlasu na veřejnosti a o změnu českého středního školství zdola. Také tento spolek se stal laureátem ceny pro mladé dobrovolníky Gratias Tibi. V roce 2017 zaujal porotu svou kampaní Revoluce na střední, která žádala větší hlas studentů, inovativní výuku, důraz na žáka, méně lidí ve třídě, kvalitnější učitele či více volitelných předmětů.


Unie sdružuje středoškolské samosprávy a slaďuje jejich kroky, aby mohli studenti účinněji hájit své zájmy. Karolína se například podílela na protestu proti povinné maturitě z matematiky, i když ji sama zvládala skvěle. Chápala ale obavy kolegů, kteří směřovali k humanitnímu či uměleckému studiu a báli se, že povinná zkouška z obávaného předmětu by pro ně znamenala konečnou.


„Za devět let své existence unie lobbovala v zásadních tématech školství, scházeli jsme se s politiky a dalšími organizacemi. Novináři chtěli slyšet náš názor. Při diskusi o vzdělávání jsme se stávali stále platnějším hráčem,” shrnuje Karolína. Zároveň chápe, že unie nemá žádné pravomoce a zastupuje jen školy, které mají samosprávu. „To jsou většinou gymnázia, často ve velkých městech. Dlouhodobě se nedaří reprezentovat názory studentů odborných škol a učilišť,” říká.


Velký pokrok zaznamenala i sama Karolína. Prosadila se v zahraničí, stala se například hlavním řečníkem na konferenci prestižního britského think tanku Bentham Brooks Intitute, věnované vzdělávání. Hovořila právě o svých zkušenostech z České středoškolské unie. A studovat začala na University College London, stejně jako Filip Trhlík. Přestali se vídat na setkáních aktivních středoškoláků v Česku, zato spolu už pár týdnů chodí v Londýně na pivo.


Obory mají ale odlišné. Karolína svou vášeň pro fyziku vyměnila za vzdělávací studia, tedy sociologii a filozofii vzdělávání a školství. „Učila jsem fyziku v zájmových kroužcích a zajímala se o to, proč to baví mě i děti, na rozdíl od školy, kde mi přišlo, že to mě ani učitele nebaví,” vysvětluje změnu. Důvod, proč si vybrala právě londýnskou školu, byl stejný jako u Filipa – také v jejím oboru je univerzita špičková. Po studiích se chce Karolína vrátit do Česka a přispět k pozvednutí vzdělávání, založenému na tvrdých datech a analýzách, ne na hrách a marketingu. „Ráda bych se podílela na určování toho, kam bude český vzdělávací systém směřovat, proto považuji za svou odpovědnost nějakou dobu učit. Ale mám pocit, že do toho musím ještě hodně dospět,” dodává.


Na organizaci ProStředoškoláky nedá Karolína dopustit. „Poznala jsem tu spoustu vrstevníků, se kterými bych se v unii nesetkala. A myslím, že na seberozvoji je čas pracovat vždy,” říká.



Najít si svého amiga


Víkend pro finalisty Středoškoláka roku i slavnostní vyhlašování výsledků soutěže má i další roli – uznání, co studenti dělají mimo školu. „Často je to poprvé, co jejich snahu a úspěchy vůbec někdo ocení,” upozorňuje Monika Smiešková. Finalisté získávají i mediální pozornost, mnohdy tak poprvé zvýrazní sebe a svoji práci. K ocenění navíc mohou přihlížet i zahraniční školy při přijímacích pohovorech. Ceny a diplomy předávají studentům osobnosti z řad podnikatelů, vědců či novinářů, což pro ně znamená další cenné kontakty. „Aktivních středoškoláků přibývá, letos jsme měli rekordní počet přihlášených,” uvádí Smiešková.


Skrze soutěž Středoškolák roku se propojilo už více než 1700 studentů. Další 4000 fanoušků organizace ProStředoškoláky na svých sociálních sítích pravidelně informuje o stovkách mimoškolních aktivit. Právě prací na databázi všechno v roce 2014 vzniklo. Bratři Robin a Filip Iblovi se skamarádili s Tomášem Zahradníkem a řešili, že pokud chtějí odejít na prestižní zahraniční univerzitu, vše výjimečné, čím by se mohli prezentovat na přijímačkách, získali mimo školu. Zjistili, že neexistuje žádný portál pro aktivní studenty, kteří se nechtějí spoléhat jen na školu. Databáze je dnes na webu organizace a čítá přes 350 aktivit od vzdělávacích kurzů a soutěží přes stáže až po dobrovolnictví.


Neziskovka ProStředoškoláky vytvořila několik dalších projektů. Několikrát do roka pořádá konferenci Free Spirit, jíž se může účastnit jakýkoliv student střední školy a vyslechnout si příběhy aktivních vrstevníků či jiných inspirativních osobností. S nimi si pak může osobně promluvit.


Ambiciózní studenti mohou získat také svého mentora. Od ledna 2020 organizace spustila program Amigo. Studenti si průvodce vybírají na základě společných zájmů. Pokud se chce někdo stát úspěšným klavíristou, požádá o člověka, který se věnuje hudbě. Mentoři pak se studenty osobně či on-line řeší, jak si lépe rozvrhnout čas, jak zvládnout pohovor nebo jak rozjet podnikání. Někdy si se ale třeba jen povídají o věcech, které je zajímají. Mentorům se říká amigo, tedy španělsky přítel. Jedná se nejčastěji o bývalé finalisty soutěže Středoškolák roku nebo o členy týmu ProStředoškoláky, většinou o studenty vysokých škol nebo maturanty.


To je i případ jednadvacetiletého Jiřího Štěpánka, který se účastnil soutěže v roce 2019 a skončil v první desítce. Rok studoval střední školu v USA a složil americkou maturitu. Po návratu se začal věnovat produkování a propagování podcastů ve vlastní firmě PalmMedia. „Amigo je takový kamarád, který radí studentům. Mě zajímá on-line prostředí, programování, tak se mi ozvali lidé, které zajímalo podobné téma. Někoho zajímaly konkrétní věci, ptali se třeba, jak nastavit e-shop, jak rozjet start-up. Jiný člověk potřeboval dodat kuráž, aby si řekl o vyšší plat,” vypráví.


Obecně šlo podle Štěpánka o teenagery, kteří se chtějí naučit něco víc, postoupit v kariéře i v životě. „Je dobré, že si o tom mohou popovídat s někým, kdo řeší podobné problémy nebo kdo byl na stejném místě jako oni před pár lety,” říká Štěpánek. Na starosti měl tři studenty, s každým absolvoval kolem sedmi hodinových rozhovorů jednou za týden nebo za dva. Pokaždé probrali pokrok, který student udělal od minulé schůzky, a stanovili si cíle, kterých by měl dosáhnout do příště.


Mentoroval například Janu, která pracovala v marketingu a přemýšlela, jestli jít po střední škole na vysokou nebo pracovat naplno. Za práci dostávala málo peněz a styděla se říct si o víc. „Věděl jsem, že její práce má mnohem větší hodnotu, jenže jí to nikdo neřekl a ona to neměla s čím porovnat, protože do té doby měla jen brigádu. Dodal jsem jí odvahu a probral s ní výhody a nevýhody toho, kdyby šla na školu nebo začala dělat na plný úvazek,“ vypráví Štěpánek. „Dopadlo to tak, že dostala přidáno a rozhodla se na vysokou nastoupit až za rok a zatím pracovat a sbírat kontakty,” říká. Jana mu teď pomáhá s marketingem v jeho start-upu Goodbye, který digitalizuje pohřebnictví. Místo složitého vyjednávání s pohřebními službami si klienti mohou vše naklikat na jejich stránkách.


Na svém blogu zveřejňuje organizace ProStředoškoláky rozhovory s finalisty, kteří mohou inspirovat. A spolupracuje s nimi i po soutěži, sleduje a předává dál jejich úspěchy. Neziskovka je dobrovolnická, členy každoročně nabírá z řad středoškoláků. Ti si v ní vyzkouší práci na projektech, vedení, obchod, marketing, grafický design, tvůrčí psaní nebo pořádání akcí. Jádro týmu má zhruba deset lidí. „Všechno děláme ve volném čase bez honoráře. Odměnou nám je zkušenost,” říká Monika Smiešková. „Rozhodně to stojí za stovky hodin času, které jsem v organizaci strávila,” uvádí.


Připomíná, že význam nové generace aktivních středoškoláků na pracovním trhu roste. Teenageři mají své firmy, někteří při škole pracují na plný úvazek nebo absolvují stáže na vědeckých pracovištích. „Zaměstnavatelé by si této skupiny lidí měli být vědomi a nebát se je zaměstnávat, protože jde o motivované nadšence, kteří si jdou za svým a umí skloubit práci a aktivity dohromady,” upozorňuje Smiešková.


Jeden ze tří zakladatelů, Filip Ibl, si navíc pochvaluje, že se organizaci ProStředoškoláky v poslední době daří oslovovat nejen nadané, aktivní studenty, ale i ty méně aktivní, které propojuje s těmi, kdo už něco dokázali. „Student, který ještě neví, čemu by se chtěl v životě věnovat, se může například díky mentoringovému programu inspirovat některým z finalistů Středoškoláka roku,“ uvádí. O samotné organizaci říká, že už vybudovala stabilní jádro týmu, umí pro své projekty sehnat peníze a může se dále rozvíjet.


Podle Středoškolačky roku 2021 Karolíny Letochové je právě doba středoškolských studií ideální k tomu, objevit svůj talent a vydat se na budoucí cestu. „Už ani nevím, kolikrát jsem slyšela, jak maturanti litují, že o některých projektech pro středoškoláky nevěděli a střední tak trochu promarnili,” vypráví. „Do mnoha věcí se člověk musí zapojit na úkor školy,” říká z vlastní zkušenosti. Společně s Monikou Smieškovou chválí aktivní zástupce nové generace i rostoucí povědomí o tom, jak aktivně lze středoškolská léta prožít. I díky jejich organizacím.


0 komentářů: