V Česku se dlouho mluvilo o tom, že by neměla vznikat žádná nová gymnázia, že je potřeba děti hlavně na učilištích a že některé střední školy by se měly zrušit. Kraje nevarovalo, že se jim mimořádně silný populační ročník nevešel v roce 2012 do školek. Nepřichystaly se na jeho nástup na střední školy. Výsledkem je letošní velký převis u přijímacích zkoušek a také velký rozchod poptávky dětí a rodičů s nabídkou středoškolského studia. Málokdo se dostal na školu, na níž opravdu chtěl. Podle vzdělávacího experta Tomáše Feřteka bude kvůli tomu řada studentů demotivovaná.
Zdroj: Deník.cz 17. 5. 2023
Rodiče se letos
při výběru středních škol pro
své děti řídili hlavně podle toho, kam by mohla být větší šance se dostat.
A když jejich děti neuspěly navzdory vysokému počtu bodů ani na lehčích
školách, zkoušejí je ve druhém kole umístit úplně kamkoliv. Zoufale obíhají
i učiliště a shánějí jakékoliv místo. Druhé kolo i kvůli dlouhodobému
ignorování navyšování kapacit gymnázií kvůli babyboomu provází značný chaos.
„Významná část letošních
středoškoláků proto bude na škole, na níž vůbec nechtěla být, a tudíž bude
velmi demotivovaná. Gymnazista půjde na automechanika, automechanik na
prodavače. Je to úplně absurdní,“ popisuje expert na vzdělávání a odborný
konzultant společnosti Eduin Tomáš Feřtek.
Jde také
o autora petice, která žádá
zdigitalizovat přijímací řízení, zlepšit přístup dětí a rodičů
k informacím o kapacitách středních škol a také zrušit povinnost
jednotné přijímací zkoušky a její minimálně šedesátiprocentní váhu na výsledky
přijetí.
Proč podle vás většina
krajů včas nezareagovala na populační křivku, která dlouhá léta jasně říkala,
že ročníky 2008,
Myslím,
že jde o komunikační setrvačnost. Tak dlouho jsme mluvili o tom, že
máme poloprázdné střední školy a že potřebujeme děti hlavně na učilištích, až
jsme to začali brát jako fakt. Spíše se řešilo, kde se jaká škola zruší. Žádný
kraj v roce 2012 nezareagoval, aby si řekl: Když teď máme přeplněné
mateřské školy, kam ty děti půjdou, až budou dělat přijímačky na střední školu? Na vině je i tehdejší
politická reprezentace, která šla na ruku průmyslu a stavěla to tak, že
potřebujeme vyučené a nechceme všeobecně vzdělávací obory. Tehdy si stát
i kraje do svých dlouhodobých záměrů napsaly, že nebudou povolovat žádné
nové všeobecné vzdělávací školy, leda nějakou odbornou.
Koho máte přesně na
mysli?
Mluvím
hlavně o ministrech školství Josefu Dobešovi (Věci veřejné) a později
Marcelu Chládkovi (ČSSD). Ti ostatní byli o něco příčetnější. Vzdělávací
systém zabetonovali natolik, že se začala rozcházet poptávka studentů a rodičů s nabídkou středních škol.
Poptávka
s nabídkou se teď rozešly úplně, dohnalo nás nerozvíjení kapacit
všeobecných škol. Co se dá nyní dělat s tisíci dětí, které by se jindy
dostaly i na prestižní gymnázium, ale letos s vysokým počtem bodů
neuspěly, ani když zvolily o něco lehčí školu? Druhé kolo nabízejí
hlavně střední
odborná učiliště, což pro zájemce o všeobecné
vzdělání na gymnáziu není zrovna ideální.
Přijímací
zkoušky sleduji každý rok a vnímal jsem, že postupně přibývá rodičů a dětí,
kteří se ocitli v této situaci. Ale ani já jsem netipoval, že to letos
skončí takto katastrofálně. Pražský magistrát si nechal před dvěma lety
zpracovat studii, která se zabývala počtem míst na gymnáziích. Zjistili, že
uchazečů o pražské střední školy bude přibývat, a to nejen kvůli populačně
silným ročníkům, ale třeba i kvůli zlepšení dopravy do Středočeského
kraje. Snažili se s tím proto v posledních dvou letech něco udělat.
Vyzvali například střední průmyslové školy, aby otevřely i gymnaziální
třídy. Náraz ale nakonec byl mnohem větší, než se předpokládalo.
Výsledkem
jsou děti s předpoklady pro gymnázium, které nyní nastoupí na učiliště.
Nejen to. Tito adepti na gymnázium, kteří teď půjdou dejme
tomu na obor automechanik, vytlačí někoho, kdo reálně toho automechanika chtěl
dělat. Za rok sice odejdou a půjdou to zkusit jinam, ale zájemce
o automechanika má letos smůlu, protože na jeho místě sedí někdo jiný.
A kam má jít on? Na prodavače? Významná část letošních středoškoláků tak
bude na škole, na níž vůbec nechtěla být, a tudíž bude velmi demotivovaná.
Gymnazista půjde na automechanika, automechanik na prodavače. Je to
úplně absurdní.
Jak to celé dopadne?
Víme,
jaký je počet podaných přihlášek a víme, jaké jsou kapacity středních škol
v regionech. Ale
nevíme, kde přesně je ten nejvyšší převis, a kam ti, co zatím neuspěli, směřují
a jestli mají šanci najít místo na škole, kam zvládnou i dojíždět. Těch
neumístěných dětí po prvním kole jsou dejme tomu tisíce. Ono se to nakonec
zřejmě nějak poskládá. Ale jelikož nemáme žádný digitalizovaný registr škol a
jejich volných míst a digitalizovaný registr uchazečů a jejich výsledků,
nevíme, jak to dopadlo, kdo se kam dostal a kolik bude nakonec těch, kteří
žádné pro ně akceptovatelné místo nenašli.
Takže rodiče teď
zoufale obíhají školy se zápisovými lístky metodou pokus – omyl, většinou před
budovou čekají desítky dalších rodičů a bojuje se o jednotky míst. Co tedy
mají dělat, když při tomto mimořádném převisu chybí základní
informace?
Na to
nemám žádnou rozumnou odpověď. Mně volají desítky rodičů a mají stejnou otázku.
Odpovědí je, že jsme si ten systém středních škol neměli před deseti lety tak
zabetonovat. Je na tom vidět, jak je vzdělávací politika zrádná. V roce
2012 uděláte chybu, její výsledky sklidíte v roce 2023, ale v tu
chvíli už s tím neuděláte nic.
Vy jste sepsal petici,
kde mimo jiné žádáte právě digitalizaci přijímacího
řízení. Co by mělo být výsledkem?
Nevyřeší
to strukturu a kapacitu středních škol, ale výrazně by to snížilo míru stresu
dětí a rodičů. Měli by potřebné informace včas, nemuseli by běhat po různých
školách. Dneska rodiče podávají ve druhém kole třeba deset přihlášek, aby aspoň
něco vyšlo. Takže se jdete zeptat na volné místo a oni vám ve škole řeknou, že
mají pět set zájemců a jinde třeba i tisíc. Ale nikdo neví, kolik dětí
reálně na tu školu bude chtít jít. Ještě loni, když jste přišli do takové
fronty před druhým kolem, těch rodičů tam postávalo deset. Dnes jich je tam
několik stovek.
Čeho všeho by se digitalizace přijímacího řízení podle vás měla týkat?
Záleží na tom, jak ten systém nastavíme. Ale v každém případě by se přihláška podávala elektronicky. Online bych se mohl na jednom místě podívat, kolik která střední škola nabízí míst a jaký je tam převis. Kdyby se to spustilo třeba v listopadu, měl bych čas sledovat, jak velký převis se na vybrané střední škole tvoří a zda nemám svůj zájem přesunout někam jinam. Přihlášek by se mohlo podávat pět a systém by umožňoval označit, v jakém pořadí vybrané školy preferuji. Ve druhém kole by se vše zrychlilo, protože by bylo vidět, kde je kolik místa, nemuselo by se zkusmo pobíhat mezi školami a čekat čtrnáct dní, než se vše uzavře. Šlo by pak lépe využít regionální kapacity škol. Ministerstvo školství o podobném modelu uvažuje, uvidíme, jak přesně to dopadne.
Vaše petice je rovněž
zaměřena proti jednotným přijímacím zkouškám od Cermatu. Uvažuje se ale
i o modelu, kdy by centrální elektronický systém rovnou
žákovi na základě výsledků jednotné zkoušky přiřadil školu, která by stála
nejvýše v jeho žebříčku vybraných škol. Tento model by ale bez jednotných
přijímaček padl.
V petici
jsem to formuloval tak, že bych zrušil povinnost používat jednotné přijímací
zkoušky, ale zachoval bych ty testy, ať po nich mohou sáhnout školy, které je
chtějí. Podle mě by je sedmdesát až devadesát procent škol stejně používalo.
A pak tu jsou školy, které by chtěly například přijímací testy
z jiných předmětů, třeba z angličtiny nebo z němčiny. Dalším školám jednotné
přijímací testy dělají nepořádek v přijatých uchazečích. Potřebovaly by si
je vybrat v pohovorech, kde by zjistily, jakou má dítě pro studium
motivaci a co ho zajímá. Pohovory dělají už dnes, ale kazí jim je povinná
minimálně šedesátiprocentní váha jednotných testů.
Některé školy se děsí,
že by zvýšení počtu přihlášek ze dvou na pět až deset neúměrně zatížilo jejich
administrativu. Šlo by to také vyřešit digitalizací?
Zvýšení
poštu přihlášek je možné jedině při zavedení digitalizace. Je také potřeba
přijímací řízení úředně zjednodušit, což ostatně ministerstvo školství také
projednává. Pokud bychom měli digitální registr žáků, každý žák by měl své
okénko, kde by se po přihlášení zobrazily výsledek i vyrozumění školy.
Vy v petici také kritizujete, že dnes je pro žáky základních škol klíčová schopnost správně vyplnit testy Cermatu. To podle vás vede v osmé a deváté třídě k přehnanému soustředění na nácvik vyplňování testů a k masivnímu rozvoji doučovacího a trénovacího průmyslu. Vy byste tedy jednotné testy od Cermatu nejraději zrušil úplně?
Ano, ale chápu, že k tomu asi dnes není politická vůle, ani vůle veřejnosti. Nutnost ovládat tuto disciplínu skutečně hodně pokřivuje podobu posledních dvou roků základní školy a zabraňuje větší modernizaci výuky. A kromě toho tento systém zcela odvrhává žáky, kteří nepokračují na maturitní obor. Už se s nimi nepočítá, protože všichni začínají být hysteričtí a vyplňují všechny cermatí testy, které se dají vytisknout. Přitom ti, kteří míří na učiliště, by velmi potřebovali rozvíjet svou matematickou, čtenářskou nebo třeba také finanční a informační gramotnost.
Jaké jsou podle vás tedy nejnutnější kroky, které by české školství mělo v nejbližší době učinit?
Nutně
potřebujeme změnit strukturu středních škol, zvýšit kapacitu všeobecného
vzdělávání a také digitalizovat přijímací řízení a zlepšit přístup dětí a
rodičů k včasným informacím. A velmi bych doporučoval zrušit
povinnost jednotné přijímací zkoušky a její váhu. Takové testy by pak mohly
sloužit třeba jako síto, aby školám vybraly z pěti set dětí devadesát,
které si vezmou na pohovor a z něj si vezmou těch třicet nebo šedesát,
které potřebují.
Co všechno se dá stihnout do přijímaček
v roce 2024, aby se neopakoval letošní kolaps?
Určitě
by se kromě zvládnutí digitalizace dalo přidat do existujících škol několik
všeobecně vzdělávacích tříd. Kraje by o to měly usilovat. V Praze by
se měla otevřít otázka, zda třídy osmiletých gymnázií nemáme převádět na třídy
čtyřletých gymnázií, protože by se tím výrazně řešily kapacitní problémy. Ale
zřejmě by to způsobilo velkou nevoli. Určitě nepůjde vystavět nové školy, za
rok pomalu ani neseženete stavební povolení.
0 komentářů:
Okomentovat