Uchazeči o studium na středních školách nebo víceletých gymnáziích si budou moct podat tři přihlášky. Na výsledky se bude čekat déle, ale žáci budou mít větší jistotu, že se na školu dostanou. Bude možnost podávat přihlášky elektronicky a jednotné přijímací testy z angličtiny budou až v roce 2025. Změnách při přijímacích zkouškách vysvětlil pro Radiožurnál Miroslav Krejčí, ředitel Cermatu.
Zdroj: www.irozhlas.cz
26. 10. 2023
Jak
bude v letošním školním roce vypadat podávání přihlášek na střední školy? Na co
se letošní deváťáci a uchazeči o studium na víceletých gymnáziích mají
připravit? Co bude jinak, než bylo před rokem?
Největší změna pro žáky je skutečnost, že budou moct
podat přihlášky ne pouze na dvě střední školy, ale na tři střední školy. To
znamená, že budou mít o jednu volbu více.
Nejdůležitější
změna z pohledu systému je ale zavedení prioritizace přihlášek – což v praxi
znamená, že se budou muset žáci a rodiče už v únoru rozhodnout, na jakou školu
chtějí jít nejvíce, na kterou o něco méně a která škola bude ta záchranná,
třetí v pořadí.
Kompletně
zmizí zápisové lístky. Velká změna potom bude ve druhém kole. Bude centrálně
řízené stejně jako první kolo. Žáci, kteří se v prvním kole nedostanou ani na
jednu ze škol, které si napíšou na přihlášku, budou podávat přihlášky do
druhého kola.
Reálně
to znamená, že my na začátku druhého kola dáme na internet seznam všech škol,
které vypisují ve druhém kole nějaká volná místa. Tam rodiče uvidí, kolik je
kde volných míst a budou moct následně podat opět tři přihlášky.
Doteď
byl neomezený počet. Uleví to jak rodičům, tak hlavně školám, aby se jim
nesešly tisíce přihlášek na pár volných míst. Zhruba v polovině června budou
vyhlášeny celkové výsledky druhého kola, opět se zohledněním na prioritizaci
mezi těmi třemi školami.
Bude
to zjednodušení pro všechny a počítáme, že do třetího kola zůstane maximálně
několik set žáků v celé republice. Třetí a případně další kola už pojedou bez
jakýchkoliv zákonných omezení, stejně jako to fungovalo v letošním roce.
Kdy
se uchazeči dozví, jak dopadli?
To je další podstatná změna, nebudeme vyhlašovat výsledky
mezi řádným a náhradním termínem. Náhradní termín se posouvá z poloviny května
na konec dubna. Jednotné přijímací zkoušky budou letos probíhat v termínu
Úmyslně
jsme mezi termíny vložili víkend, aby děti, které konají zkoušky daleko od
svého bydliště, měly rozumnou dobu na vzpamatování se. A následuje termín
Potom
bude necelých 14 dnů pauza a
Celkové
výsledky ze všech čtyř termínů budeme vyhlašovat až po tomto náhradním kole. To
má jednu velkou výhodu. Budeme rozdělovat veškerou kapacitu tříd a nebude se jako
doposud nechávat několik volných míst pro náhradní termín.
Velmi
často tak vznikala nespravedlnost, že byli přijímáni slabší žáci, a ti lepší se
nedostali, když tam těch míst bylo necháno málo. Takže nově se všechno srovná
na jeden termín a plnou kapacitu třídy obsadíme jedním rozdělením žáků na
jednotlivé školy nebo obory.
A za jak dlouho po napsání jednotné
přijímací zkoušky se tedy uchazeči dozví výsledky? Zrychlí se ten proces
umísťování?
Bude to pomalejší, právě kvůli přesunutí náhradních
termínů. Zmizí ty dva týdny nejistoty a čekání na odvolání, protože nebudou
žádná odvolání.
Takže
7.
května nám ředitelé vrátí výsledky, včetně školních částí. Po půlnoci 8. května
přepočítáme výsledky, rozdělíme žáky do škol a předáme výsledky ředitelům.
V
pondělí 9. května ředitelé výsledky zkontrolují, jestli všechno proběhlo, jak
mělo, a nikde nenastala žádná chyba. Následně musí zůstat několik dnů na
seznámení se spisem ve správním řízení a výsledky budou celostátně vyhlášené
14. května.
Takže
uchazeči se to, na jakou školu se dostali, případně, že neuspěli vůbec, dozvědí
až měsíc po tom, co složí přijímačky?
Je to tak, ale velká výhoda tohoto systému je skutečnost,
že se už nebudou podávat odvolání z důvodu nedostatečné kapacity na škole.
Zmizí zápisové lístky, zmizí nejistota, že se někdo někam nedostal a neví,
jestli se na odvolání někam dostane.
Letos
byl ohromný chaos v tom, že polovina dětí se nedostala na žádnou školu a potom
žily 14 dní v šílené nejistotě, že nevěděly, jestli se na odvolání dostanou,
nebo ne. Posílala se odvolání, zároveň se do toho dávaly přihlášky do druhého
kola.
Výsledky
se sice dozvědí s mírným zpožděním, ale výměnou za to získají tu jistotu, že už
budou vědět, jak na tom jsou, a nevznikne žádná nejistota.
Prostě
všichni budou vědět, že se dostali na tuto školu. Případně budou vědět, že se
ani na jednou školu nedostali a že je čeká druhé kolo podle pravidel prvního
kola. Ale už nebudou muset nikde nic hledat a nebudou muset psát odvolání.
Ještě
řeknu, že doposud platilo pravidlo, že žák, který se přihlásil na jeden
maturitní obor a jeden nematuritní obor, konal jednotné přijímací zkoušky pouze
jednou a byl tak znevýhodněn před těmi, kteří šli na dva maturitní obory a měli
tedy dva pokusy zvládnout testy, protože se počítal vždycky ten lepší výsledek.
Nově
i žák, který se hlásí pouze na jeden maturitní obor a klidně dva nematuritní,
bude mít právo jít na dvě přijímací zkoušky, aby se mu počítal lepší výsledek a
všichni žáci na tom byli srovnatelně.
Taky
se máme konečně dočkat digitalizace systému přiřazování uchazečů do škol. Jak
to bude fungovat? A je jisté, že to stihnete připravit?
Já slibuji, že se to stihne a všechno proběhne v pořádku.
Rodiče budou moci od 1. února podávat elektronickou formou přihlášky. Termín
podání přihlášek nebude do konce února, jak jsme byli zvyklí, ale lze je
podávat pouze do 20. února.
Přihlášky
bude možno podat dvěma, respektive třemi různými způsoby. Ten preferovaný z
pohledu našeho i škol je, že rodiče podají přihlášku plně elektronicky, což
bude novinka od příštího roku.
Samozřejmě
zůstává možnost podat přihlášku papírově pro rodiče, kteří ji nedokážou
elektronicky podat. A pak je tu ještě přechodné řešení, když rodič nebude mít
elektronicky ověřenou identitu, tak si bude muset vytisknout zjednodušenou
přihlášku, kterou podepíše, a tento jeden papír doručí na ty tři školy, kam
jsou podávány přihlášky.
Nebude
už muset posílat všechny přílohy, ty bude možné nahrát do systému. Rodiče
udělají jejich fotky nebo skeny. Zjednoduší se tím administrace i ředitelům,
protože se jim objeví ta elektronická přihláška se všemi údaji a oni je nebudou
muset nikam z papíru přepisovat.
Nově budou tři přihlášky, ale zůstávají
dvě jednotné přijímací zkoušky. Na kterých školách je tedy žáci vlastně budou
skládat?
Místo, kde budou žáci konat přijímací zkoušky, není
algoritmicky svázané s pořadím na přihlášce. Až po tom, co se podají přihlášky,
tak Cermat určí místa konání jednotlivým žákům v jednotlivé dny a určí
ředitelům, které žáky si mají na který termín pozvat.
Je
to ze dvou hlavních důvodů. Jeden důvod je, že se budeme snažit minimalizovat
dojíždění těch žáků na vzdálené školy a budeme se je snažit poslat na ty dvě
nejbližší školy, vždy ale pouze z těch škol, na které byly podány přihlášky.
To
znamená, že žáci půjdou dělat zkoušky na nějakou ze škol na přihlášce, ale v
době podání přihlášky ještě nevědí, na kterou.
A
druhý důvod, proč to budeme rozdělovat až po podání přihlášek, je ten, že se
budeme snažit pomoci těm školám, které mají nejvíce přihlášek, aby se
neopakovala letošní situace, kdy se uchazeči nevešli, a škola si musela
pronajímat nějaké prostory.
Kolik
rodičů toho elektronického přihlášení podle vás využije?
Je to samozřejmě velká neznámá, máme jednoznačné číslo, že
již tři miliony dospělých lidí použily bankovní identitu, která bude
pravděpodobně nejčastějším způsobem přihlašování do nového systému.
Doufáme,
že někde mezi 50 až 75 procenty rodičů žáků devátých tříd, případně páťáků,
sedmáků, bude mít bankovní identitu a podá tu přihlášku s jejím využitím.
Základní
výhodou elektronického podání pro rodiče je to, že nebudou muset chodit na
poštu pro doporučené dopisy. Veškerá další komunikace, která případně proběhne
mezi školou a rodičem, proběhne elektronickou formou s využitím nového
informačního systému.
I
přihláška bude poslána tímto systémem. Nepůjde papírovou cestou. V případě, že
ředitel najde nějakou nesrovnalost a bude chtít něco doplnit nebo upřesnit, tak
nebude posílat doporučené dopisy, ale napíše zprávu tímto systémem.
Rodičům
přijde informace, že v tomto systému mají od ředitele zprávu, a rodiče se
přihlásí do systému a na tu zprávu odpoví, jak bude potřeba.
Zároveň
v tomto systému budou dostupné kompletní výsledky. Budeme se snažit, i když to
je časově hodně na hraně, aby v tomto systému rodiče viděli i opravené
záznamové archy svých dětí, aby nebylo nutné se chodit na školu, v případě, že
se chtějí podívat, jaké chyby tam děti udělaly.
Vznikne
webový portál, do kterého se na základě bankovní identity budou rodiče hlásit a
všechno budou mít na jednom místě.
Bude
se ten nový web nějak jmenovat?
Ještě to nemáme schváleno a není zaregistrována doména,
takže zatím to nebudu zveřejňovat. Příští týden už by to mohlo být jasné.
Kdo
vám s tím pomáhá? Kdo jsou ti lidé, kteří ten nový IT systém vytváří? Vím, že
výběrové řízení jste nakonec zrušili, takže si to děláte takzvaně ‚in house‘?
Přesně tak, protože muselo být výběrové řízení na přelomu
září a října zrušeno, tak nám padla možnost nechat si ten systém vytvořit
dodavatelsky.
Vydali
jsme se cestou záložního plánu B, který byl od května připraven, a sehnali jsme
seniorní programátory, které najímáme na dohodu. Tito lidé naprogramují celý
systém tak, aby všechno a včas řádně fungovalo.
Kdy
ten web sloužící pro podávání přihlášek začne fungovat?
Pro rodiče to bude fungovat od 1. února. Už mezi
A zároveň vedle počtu přijímaných bude i informace, kolik přihlášek bylo
na daný obor v posledních sedmi letech posláno. To aby si rodiče mohli
udělat přehled, jak moc velký zájem o daný obor na dané škole v minulosti
byl.
Tři
školy na přihlášce v tomto školním roce. Je to o jednu více než loni, ale
proč jich nemůže být víc? Je tam nějaký limit?
Z pohledu systému limit není. Pokud by se rozhodlo, že
přihlášek bude 40, tak si s tím systém poradí. Zásadní problém nastane ve
školních přijímacích zkouškách. Když navýšíme počet přihlášek ze dvou na deset,
tak se zvedne na každé škole v průměru počet přihlášených žáků pětkrát.
A
školy nejsou v tuto chvíli připraveny na to, aby dokázaly realizovat své
vlastní přijímací zkoušky pro takovéto množství dětí. To znamená, číslo tři je
kompromis mezi tím, že je potřeba navyšovat, a tím, co jsou školy schopny
zvládnout.
Většina
ředitelů řekla, že když bude možnost podat čtyři nebo více přihlášek, tak budou
muset rezignovat na školní část přijímacích zkoušek a budou muset být závislí
pouze na jednotných přijímacích zkouškách, což není věc, kterou by někdo
podporoval.
Chci
se zeptat, zda máte nějakou vizi už do budoucna? Bude to takhle vypadat i příští
rok? Anebo už Cermat plánuje další změny? Například think-tank IDEA
CERGE-EI ve své nedávné analýze doporučil, aby se přihlášky podávaly až po tom,
co děti napíšou přijímací testy. Aby se zkrátka hlásili na střední školu až po
tom, co znají svůj bodový zisk a lépe odhadnou svoje šance.
Konkrétně myšlenka, aby žáci skládali jednotné přijímací
zkoušky dřív, než podají přihlášky, je můj sen od okamžiku, kdy jsem nastoupil
na Cermat.
Mluvili
jsme o tom mnohokrát na podzim na ministerstvu. Je to tak velká legislativní
změna, že se nedá stihnout za jednotky týdnů nebo jeden, dva, tři měsíce.
Pokud
ministerstvo bude schopno najít mezi politickou garniturou schodu, aby
Poslanecká sněmovna schválila takto rozsáhlé změny školského zákona, tak my se
tomu samozřejmě přizpůsobíme a uděláme, co je potřeba.
V tuhle chvíli nebylo možné takhle velkou změnu realizovat tak rychle.
Zároveň tam jsou velké dopady na základní školy, které se na tyto změny budou
muset připravit.
Jedna
z nevýhod je to, že žáci budou muset ty přijímačky psát dřív než teď, aby potom
byl čas na přihlášky a na školní části. Zároveň se střední školy dozvědí
později, kolik dětí k nim vlastně nastoupí, což je pro ně klíčové. Podle
počtu přijatých dětí budou muset školy sehnat do 1. září učitele
s určitou kvalifikací.
Už
máte takové zadání od ministerstva školství do příštího roku? Bude to přijímací
řízení v roce 2025 vypadat ještě jinak než teď na jaře?
Já si myslím, že pro jaro 2024 se připravilo maximum možných změn, co v tom
čase šlo. Ušetříme spoustu byrokracie a papírování jak rodičům, tak ředitelům
škol.
Například
se nebudou muset na konci přijímacího řízení posílat rozhodnutí o nepřijetí
doporučeně, tak jako teď většina škol posílala stovky a tisíce doporučených
dopisů.
A
jestli se pro jaro 2025 budou připravovat nějaké další změny a případně jaké
změny to budou, tak to asi primárně vyjde ze zkušeností z jara 2024. Jak vše
proběhne a jaké budou zkušenosti s novým systémem.
Pokud
bude potřeba něco optimalizovat, upravit, aby fungovalo lépe, tak se to
samozřejmě pro následující rok připraví, ale zatím se neplánuje, že by jaro
2025 mělo proběhnout nijak výrazně jinak než jaro 2024.
Myslím
si, že velké téma bude počet škol na přihlášce, ale to je z našeho pohledu
vlastně jenom kosmetický atribut celého toho procesu.
Sliboval
jsem jednotné přijímací testy z angličtiny, které nakonec o rok odsouváme.
Budou až v roce
Mluvíme o bloku humanitních předmětů, technických předmětů,
přírodovědných předmětů a tedy té angličtině. A pokud všechno klapne, tak by si
školy mohly sáhnout po libovolném z těchto rozšiřujících testů a nahradit tím
tak svoje školní části.
Ještě
je tady jedna věc, jedna výhrada, a to nastavení párovacího mechanismu,
algoritmu, podle kterého se budou uchazeči rozřazovat do střeních škol. Experti
z think-tanku IDEA CERGE-EI zveřejnili studii, ve které doporučují jiný, podle
nich spravedlivější algoritmus. Co vy na to?
Teď je to nastavené tak, že ředitel srovná všechny žáky,
kteří se k němu přihlásili do pořadí, podle toho, kolik získali bodů v
kombinaci školní části a jednotných přijímacích zkoušek, bez ohledu na
prioritizaci škol z přihlášek.
My
od všech škol získáme toto pořadí a zároveň budeme mít priority, jak si rodiče
srovnali školy na přihláškách. A na základě těchto dvou údajů rozřadíme děti do
škol.
Toto
pořadí, které určí ředitelé, nebudeme měnit. Rozdělení na školy proběhne tak,
že budeme mít na každé škole pořadí například jedna až dvě stě žáků a zároveň
máme informaci, že tato škola přijímá šedesát dětí. To znamená, na tom
dvěstěřádkovém seznamu dětí se udělá čára za šedesátým místem a těchto šedesát
dětí by mělo být přijato.
Pokud
ale některý z těch žáků bude přijat, bude nad čarou, na více prioritní škole,
tak bude přijat tam a na této škole se uvolní místo šedesátému prvnímu.
Tímto
virtuálním vyškrtáváním druhých a třetích přihlášek u dětí, které se na
prioritě jedna dostali na vysněnou školu, začneme posouvat tu čáru na ostatních
školách níž a níž, tudíž v jeden okamžik umístíme všechny.
Nemůže se stát, že by žák s prioritou jedna přeskočil o půl bodu lepšího
žáka s prioritou tři. To se nestane.
A v
případě, že se dostaneme k různým párovacím algoritmům, které byly zmíněny ve
studii, tak tyto párovací algoritmy pracují s takzvaným ‚globálním blahem‘ a
snaží se umístit co nejvíce dětí na školy.
To
může mít v některých situacích své opodstatnění. V praxi to znamená, že
bychom některé děti poškodili na úkor jiných dětí.
Tyto
párovací algoritmy pracují s variantou, že Mařenka se nedostane na vysněnou
školu, tak ji šoupneme až na třetí školu, i když na ní vlastně vůbec nechtěla.
Jenom proto, aby se Pepíček od sousedů dostal alespoň na nějakou školu a
nemusel do druhého kola. Toto je z našeho pohledu nespravedlnost, kterou
nechceme zavádět.
Ale
pokud se najde všeobecná shoda nad tím, že se takový algoritmus zavést má,
samozřejmě ho zavedeme. Ale nechtěli jsme měnit princip rozřazování dětí na
školy a zachováváme stejný, jako byl doposud.
Jaká
část uchazečů bude mít podle vás po prvním kole místo ve škole? Jinými slovy,
máte odhad, kolik dětí napoprvé uspěje?
Předpokládáme, že v prvním kole se dostane na střední
školu něco mezi 85–90 procent dětí a ve druhém kole se umístí skoro všechny
zbývající. Pracujeme s variantou, že do třetího kola zůstanou maximálně stovky
dětí v celé republice.
A bude
možné se proti výsledku odvolávat? Co když dítě na školu, kam ho systém určí,
nakonec nebude chtít nastoupit?
V okamžiku, kdy systém přidělí děti na jednotlivé školy,
tak samozřejmě žák nebo rodič má právo říct, že na tu školu nechce nastoupit.
Ať už z důvodu, že nechce nebo nemůže, například, že se mezi tím přestěhovali
na druhý konec republiky a podobně.
V
takovém případě mají žáci možnost vzdát se přijetí na střední školu. Potom, co
se vzdají přijetí v prvním kole, tak budou moci podat přihlášku do druhého
kola.
Je
důležité říct, že když se vzdají přijetí na první prioritní školu v prvním
kole, tak se neposunou na svoji druhou prioritní, ale ztrácejí celé první kolo.
Musí
se přihlásit potom do druhého kola nebo dalších kol, ale v tom prvním kole jinou
školu už nedostanou.
0 komentářů:
Okomentovat