Eva Mikulka Šelepová: S novým systémem se na střední školu dostane v prvním kole až 90 procent dětí, říká ředitel Cermatu

Uchazeči o studium na středních školách nebo víceletých gymnáziích si budou moct podat tři přihlášky. Na výsledky se bude čekat déle, ale žáci budou mít větší jistotu, že se na školu dostanou. Bude možnost podávat přihlášky elektronicky a jednotné přijímací testy z angličtiny budou až v roce 2025. Změnách při přijímacích zkouškách vysvětlil pro Radiožurnál Miroslav Krejčí, ředitel Cermatu.

 

Zdroj: www.irozhlas.cz 26. 10. 2023

 

Jak bude v letošním školním roce vypadat podávání přihlášek na střední školy? Na co se letošní deváťáci a uchazeči o studium na víceletých gymnáziích mají připravit? Co bude jinak, než bylo před rokem?

Největší změna pro žáky je skutečnost, že budou moct podat přihlášky ne pouze na dvě střední školy, ale na tři střední školy. To znamená, že budou mít o jednu volbu více.

 

Nejdůležitější změna z pohledu systému je ale zavedení prioritizace přihlášek – což v praxi znamená, že se budou muset žáci a rodiče už v únoru rozhodnout, na jakou školu chtějí jít nejvíce, na kterou o něco méně a která škola bude ta záchranná, třetí v pořadí.

 

Kompletně zmizí zápisové lístky. Velká změna potom bude ve druhém kole. Bude centrálně řízené stejně jako první kolo. Žáci, kteří se v prvním kole nedostanou ani na jednu ze škol, které si napíšou na přihlášku, budou podávat přihlášky do druhého kola.

 

Reálně to znamená, že my na začátku druhého kola dáme na internet seznam všech škol, které vypisují ve druhém kole nějaká volná místa. Tam rodiče uvidí, kolik je kde volných míst a budou moct následně podat opět tři přihlášky.

 

Doteď byl neomezený počet. Uleví to jak rodičům, tak hlavně školám, aby se jim nesešly tisíce přihlášek na pár volných míst. Zhruba v polovině června budou vyhlášeny celkové výsledky druhého kola, opět se zohledněním na prioritizaci mezi těmi třemi školami.

 

Bude to zjednodušení pro všechny a počítáme, že do třetího kola zůstane maximálně několik set žáků v celé republice. Třetí a případně další kola už pojedou bez jakýchkoliv zákonných omezení, stejně jako to fungovalo v letošním roce.

 

Kdy se uchazeči dozví, jak dopadli?

To je další podstatná změna, nebudeme vyhlašovat výsledky mezi řádným a náhradním termínem. Náhradní termín se posouvá z poloviny května na konec dubna. Jednotné přijímací zkoušky budou letos probíhat v termínu 12. a 15. dubna pro čtyřleté obory. Je to pátek a pondělí.

 

Úmyslně jsme mezi termíny vložili víkend, aby děti, které konají zkoušky daleko od svého bydliště, měly rozumnou dobu na vzpamatování se. A následuje termín 16. a 17. dubna, to je úterý a středa, kdy se budou konat jednotné přijímací zkoušky pro víceletá gymnázia.

 

Potom bude necelých 14 dnů pauza a 29. a 30. dubna se budou konat náhradní termíny pro všechny žáky jak čtyřletých, tak víceletých oborů.

 

Celkové výsledky ze všech čtyř termínů budeme vyhlašovat až po tomto náhradním kole. To má jednu velkou výhodu. Budeme rozdělovat veškerou kapacitu tříd a nebude se jako doposud nechávat několik volných míst pro náhradní termín.

 

Velmi často tak vznikala nespravedlnost, že byli přijímáni slabší žáci, a ti lepší se nedostali, když tam těch míst bylo necháno málo. Takže nově se všechno srovná na jeden termín a plnou kapacitu třídy obsadíme jedním rozdělením žáků na jednotlivé školy nebo obory.

A za jak dlouho po napsání jednotné přijímací zkoušky se tedy uchazeči dozví výsledky? Zrychlí se ten proces umísťování?

Bude to pomalejší, právě kvůli přesunutí náhradních termínů. Zmizí ty dva týdny nejistoty a čekání na odvolání, protože nebudou žádná odvolání.

 

Takže 29. a 30. dubna budou náhradní termíny jednotných přijímacích zkoušek. Následně je na Cermatu opravíme. Předáme výsledky ředitelům. Ředitelé stanoví pořadí veškerých žáků se zohledněním na školní část přijímacích zkoušek.

 

7. května nám ředitelé vrátí výsledky, včetně školních částí. Po půlnoci 8. května přepočítáme výsledky, rozdělíme žáky do škol a předáme výsledky ředitelům.

 

V pondělí 9. května ředitelé výsledky zkontrolují, jestli všechno proběhlo, jak mělo, a nikde nenastala žádná chyba. Následně musí zůstat několik dnů na seznámení se spisem ve správním řízení a výsledky budou celostátně vyhlášené 14. května.

 

Takže uchazeči se to, na jakou školu se dostali, případně, že neuspěli vůbec, dozvědí až měsíc po tom, co složí přijímačky?

Je to tak, ale velká výhoda tohoto systému je skutečnost, že se už nebudou podávat odvolání z důvodu nedostatečné kapacity na škole. Zmizí zápisové lístky, zmizí nejistota, že se někdo někam nedostal a neví, jestli se na odvolání někam dostane.

 

Letos byl ohromný chaos v tom, že polovina dětí se nedostala na žádnou školu a potom žily 14 dní v šílené nejistotě, že nevěděly, jestli se na odvolání dostanou, nebo ne. Posílala se odvolání, zároveň se do toho dávaly přihlášky do druhého kola.

 

Výsledky se sice dozvědí s mírným zpožděním, ale výměnou za to získají tu jistotu, že už budou vědět, jak na tom jsou, a nevznikne žádná nejistota.

 

Prostě všichni budou vědět, že se dostali na tuto školu. Případně budou vědět, že se ani na jednou školu nedostali a že je čeká druhé kolo podle pravidel prvního kola. Ale už nebudou muset nikde nic hledat a nebudou muset psát odvolání.

 

Ještě řeknu, že doposud platilo pravidlo, že žák, který se přihlásil na jeden maturitní obor a jeden nematuritní obor, konal jednotné přijímací zkoušky pouze jednou a byl tak znevýhodněn před těmi, kteří šli na dva maturitní obory a měli tedy dva pokusy zvládnout testy, protože se počítal vždycky ten lepší výsledek.

 

Nově i žák, který se hlásí pouze na jeden maturitní obor a klidně dva nematuritní, bude mít právo jít na dvě přijímací zkoušky, aby se mu počítal lepší výsledek a všichni žáci na tom byli srovnatelně.

 

Taky se máme konečně dočkat digitalizace systému přiřazování uchazečů do škol. Jak to bude fungovat? A je jisté, že to stihnete připravit?

Já slibuji, že se to stihne a všechno proběhne v pořádku. Rodiče budou moci od 1. února podávat elektronickou formou přihlášky. Termín podání přihlášek nebude do konce února, jak jsme byli zvyklí, ale lze je podávat pouze do 20. února.

 

Přihlášky bude možno podat dvěma, respektive třemi různými způsoby. Ten preferovaný z pohledu našeho i škol je, že rodiče podají přihlášku plně elektronicky, což bude novinka od příštího roku.

Samozřejmě zůstává možnost podat přihlášku papírově pro rodiče, kteří ji nedokážou elektronicky podat. A pak je tu ještě přechodné řešení, když rodič nebude mít elektronicky ověřenou identitu, tak si bude muset vytisknout zjednodušenou přihlášku, kterou podepíše, a tento jeden papír doručí na ty tři školy, kam jsou podávány přihlášky.

 

Nebude už muset posílat všechny přílohy, ty bude možné nahrát do systému. Rodiče udělají jejich fotky nebo skeny. Zjednoduší se tím administrace i ředitelům, protože se jim objeví ta elektronická přihláška se všemi údaji a oni je nebudou muset nikam z papíru přepisovat.

Nově budou tři přihlášky, ale zůstávají dvě jednotné přijímací zkoušky. Na kterých školách je tedy žáci vlastně budou skládat?

Místo, kde budou žáci konat přijímací zkoušky, není algoritmicky svázané s pořadím na přihlášce. Až po tom, co se podají přihlášky, tak Cermat určí místa konání jednotlivým žákům v jednotlivé dny a určí ředitelům, které žáky si mají na který termín pozvat.

 

Je to ze dvou hlavních důvodů. Jeden důvod je, že se budeme snažit minimalizovat dojíždění těch žáků na vzdálené školy a budeme se je snažit poslat na ty dvě nejbližší školy, vždy ale pouze z těch škol, na které byly podány přihlášky.

 

To znamená, že žáci půjdou dělat zkoušky na nějakou ze škol na přihlášce, ale v době podání přihlášky ještě nevědí, na kterou.

 

A druhý důvod, proč to budeme rozdělovat až po podání přihlášek, je ten, že se budeme snažit pomoci těm školám, které mají nejvíce přihlášek, aby se neopakovala letošní situace, kdy se uchazeči nevešli, a škola si musela pronajímat nějaké prostory.

 

Kolik rodičů toho elektronického přihlášení podle vás využije?

Je to samozřejmě velká neznámá, máme jednoznačné číslo, že již tři miliony dospělých lidí použily bankovní identitu, která bude pravděpodobně nejčastějším způsobem přihlašování do nového systému.

 

Doufáme, že někde mezi 50 až 75 procenty rodičů žáků devátých tříd, případně páťáků, sedmáků, bude mít bankovní identitu a podá tu přihlášku s jejím využitím.

 

Základní výhodou elektronického podání pro rodiče je to, že nebudou muset chodit na poštu pro doporučené dopisy. Veškerá další komunikace, která případně proběhne mezi školou a rodičem, proběhne elektronickou formou s využitím nového informačního systému.

 

I přihláška bude poslána tímto systémem. Nepůjde papírovou cestou. V případě, že ředitel najde nějakou nesrovnalost a bude chtít něco doplnit nebo upřesnit, tak nebude posílat doporučené dopisy, ale napíše zprávu tímto systémem.

 

Rodičům přijde informace, že v tomto systému mají od ředitele zprávu, a rodiče se přihlásí do systému a na tu zprávu odpoví, jak bude potřeba.

 

Zároveň v tomto systému budou dostupné kompletní výsledky. Budeme se snažit, i když to je časově hodně na hraně, aby v tomto systému rodiče viděli i opravené záznamové archy svých dětí, aby nebylo nutné se chodit na školu, v případě, že se chtějí podívat, jaké chyby tam děti udělaly.

Vznikne webový portál, do kterého se na základě bankovní identity budou rodiče hlásit a všechno budou mít na jednom místě.

 

Bude se ten nový web nějak jmenovat?

Ještě to nemáme schváleno a není zaregistrována doména, takže zatím to nebudu zveřejňovat. Příští týden už by to mohlo být jasné.

 

Kdo vám s tím pomáhá? Kdo jsou ti lidé, kteří ten nový IT systém vytváří? Vím, že výběrové řízení jste nakonec zrušili, takže si to děláte takzvaně ‚in house‘?

Přesně tak, protože muselo být výběrové řízení na přelomu září a října zrušeno, tak nám padla možnost nechat si ten systém vytvořit dodavatelsky.

 

Vydali jsme se cestou záložního plánu B, který byl od května připraven, a sehnali jsme seniorní programátory, které najímáme na dohodu. Tito lidé naprogramují celý systém tak, aby všechno a včas řádně fungovalo.

 

Kdy ten web sloužící pro podávání přihlášek začne fungovat?

Pro rodiče to bude fungovat od 1. února. Už mezi 15. a 31. lednem vypíšou ředitelé středních škol ke svým oborům kapacity do prvních kol. A jakmile se rodiče 1. února přihlásí do systému, případně vstoupí i bez přihlášení, tak uvidí seznam všech škol, všech oborů, všech forem studia s kapacitou, a kolik žáků bude přijímat.

A zároveň vedle počtu přijímaných bude i informace, kolik přihlášek bylo na daný obor v posledních sedmi letech posláno. To aby si rodiče mohli udělat přehled, jak moc velký zájem o daný obor na dané škole v minulosti byl.

 

Tři školy na přihlášce v tomto školním roce. Je to o jednu více než loni, ale proč jich nemůže být víc? Je tam nějaký limit?

Z pohledu systému limit není. Pokud by se rozhodlo, že přihlášek bude 40, tak si s tím systém poradí. Zásadní problém nastane ve školních přijímacích zkouškách. Když navýšíme počet přihlášek ze dvou na deset, tak se zvedne na každé škole v průměru počet přihlášených žáků pětkrát.

 

A školy nejsou v tuto chvíli připraveny na to, aby dokázaly realizovat své vlastní přijímací zkoušky pro takovéto množství dětí. To znamená, číslo tři je kompromis mezi tím, že je potřeba navyšovat, a tím, co jsou školy schopny zvládnout.

 

Většina ředitelů řekla, že když bude možnost podat čtyři nebo více přihlášek, tak budou muset rezignovat na školní část přijímacích zkoušek a budou muset být závislí pouze na jednotných přijímacích zkouškách, což není věc, kterou by někdo podporoval.

 

Chci se zeptat, zda máte nějakou vizi už do budoucna? Bude to takhle vypadat i příští rok? Anebo už Cermat plánuje další změny? Například think-tank IDEA CERGE-EI ve své nedávné analýze doporučil, aby se přihlášky podávaly až po tom, co děti napíšou přijímací testy. Aby se zkrátka hlásili na střední školu až po tom, co znají svůj bodový zisk a lépe odhadnou svoje šance.

Konkrétně myšlenka, aby žáci skládali jednotné přijímací zkoušky dřív, než podají přihlášky, je můj sen od okamžiku, kdy jsem nastoupil na Cermat.

 

Mluvili jsme o tom mnohokrát na podzim na ministerstvu. Je to tak velká legislativní změna, že se nedá stihnout za jednotky týdnů nebo jeden, dva, tři měsíce.

 

Pokud ministerstvo bude schopno najít mezi politickou garniturou schodu, aby Poslanecká sněmovna schválila takto rozsáhlé změny školského zákona, tak my se tomu samozřejmě přizpůsobíme a uděláme, co je potřeba.

V tuhle chvíli nebylo možné takhle velkou změnu realizovat tak rychle. Zároveň tam jsou velké dopady na základní školy, které se na tyto změny budou muset připravit.

 

Jedna z nevýhod je to, že žáci budou muset ty přijímačky psát dřív než teď, aby potom byl čas na přihlášky a na školní části. Zároveň se střední školy dozvědí později, kolik dětí k nim vlastně nastoupí, což je pro ně klíčové. Podle počtu přijatých dětí budou muset školy sehnat do 1. září učitele s určitou kvalifikací.

 

Už máte takové zadání od ministerstva školství do příštího roku? Bude to přijímací řízení v roce 2025 vypadat ještě jinak než teď na jaře? 

 
Já si myslím, že pro jaro 2024 se připravilo maximum možných změn, co v tom čase šlo. Ušetříme spoustu byrokracie a papírování jak rodičům, tak ředitelům škol.

 

Například se nebudou muset na konci přijímacího řízení posílat rozhodnutí o nepřijetí doporučeně, tak jako teď většina škol posílala stovky a tisíce doporučených dopisů.

 

A jestli se pro jaro 2025 budou připravovat nějaké další změny a případně jaké změny to budou, tak to asi primárně vyjde ze zkušeností z jara 2024. Jak vše proběhne a jaké budou zkušenosti s novým systémem.

 

Pokud bude potřeba něco optimalizovat, upravit, aby fungovalo lépe, tak se to samozřejmě pro následující rok připraví, ale zatím se neplánuje, že by jaro 2025 mělo proběhnout nijak výrazně jinak než jaro 2024.

 

Myslím si, že velké téma bude počet škol na přihlášce, ale to je z našeho pohledu vlastně jenom kosmetický atribut celého toho procesu.

 

Sliboval jsem jednotné přijímací testy z angličtiny, které nakonec o rok odsouváme. Budou až v roce 2025. A zároveň teď diskutujeme s ministerstvem, jestli budeme pro jaro 2025 připravovat nějaké další dílčí testy nebo subtesty pro přijímací zkoušky.

Mluvíme o bloku humanitních předmětů, technických předmětů, přírodovědných předmětů a tedy té angličtině. A pokud všechno klapne, tak by si školy mohly sáhnout po libovolném z těchto rozšiřujících testů a nahradit tím tak svoje školní části.

 

Ještě je tady jedna věc, jedna výhrada, a to nastavení párovacího mechanismu, algoritmu, podle kterého se budou uchazeči rozřazovat do střeních škol. Experti z think-tanku IDEA CERGE-EI zveřejnili studii, ve které doporučují jiný, podle nich spravedlivější algoritmus. Co vy na to?

Teď je to nastavené tak, že ředitel srovná všechny žáky, kteří se k němu přihlásili do pořadí, podle toho, kolik získali bodů v kombinaci školní části a jednotných přijímacích zkoušek, bez ohledu na prioritizaci škol z přihlášek.

 

My od všech škol získáme toto pořadí a zároveň budeme mít priority, jak si rodiče srovnali školy na přihláškách. A na základě těchto dvou údajů rozřadíme děti do škol.

 

Toto pořadí, které určí ředitelé, nebudeme měnit. Rozdělení na školy proběhne tak, že budeme mít na každé škole pořadí například jedna až dvě stě žáků a zároveň máme informaci, že tato škola přijímá šedesát dětí. To znamená, na tom dvěstěřádkovém seznamu dětí se udělá čára za šedesátým místem a těchto šedesát dětí by mělo být přijato.

 

Pokud ale některý z těch žáků bude přijat, bude nad čarou, na více prioritní škole, tak bude přijat tam a na této škole se uvolní místo šedesátému prvnímu.

 

Tímto virtuálním vyškrtáváním druhých a třetích přihlášek u dětí, které se na prioritě jedna dostali na vysněnou školu, začneme posouvat tu čáru na ostatních školách níž a níž, tudíž v jeden okamžik umístíme všechny.

Nemůže se stát, že by žák s prioritou jedna přeskočil o půl bodu lepšího žáka s prioritou tři. To se nestane.

 

A v případě, že se dostaneme k různým párovacím algoritmům, které byly zmíněny ve studii, tak tyto párovací algoritmy pracují s takzvaným ‚globálním blahem‘ a snaží se umístit co nejvíce dětí na školy.

 

To může mít v některých situacích své opodstatnění. V praxi to znamená, že bychom některé děti poškodili na úkor jiných dětí.

 

Tyto párovací algoritmy pracují s variantou, že Mařenka se nedostane na vysněnou školu, tak ji šoupneme až na třetí školu, i když na ní vlastně vůbec nechtěla. Jenom proto, aby se Pepíček od sousedů dostal alespoň na nějakou školu a nemusel do druhého kola. Toto je z našeho pohledu nespravedlnost, kterou nechceme zavádět.

 

Ale pokud se najde všeobecná shoda nad tím, že se takový algoritmus zavést má, samozřejmě ho zavedeme. Ale nechtěli jsme měnit princip rozřazování dětí na školy a zachováváme stejný, jako byl doposud.

 

Jaká část uchazečů bude mít podle vás po prvním kole místo ve škole? Jinými slovy, máte odhad, kolik dětí napoprvé uspěje?

Předpokládáme, že v prvním kole se dostane na střední školu něco mezi 85–90 procent dětí a ve druhém kole se umístí skoro všechny zbývající. Pracujeme s variantou, že do třetího kola zůstanou maximálně stovky dětí v celé republice.

 

A bude možné se proti výsledku odvolávat? Co když dítě na školu, kam ho systém určí, nakonec nebude chtít nastoupit?

V okamžiku, kdy systém přidělí děti na jednotlivé školy, tak samozřejmě žák nebo rodič má právo říct, že na tu školu nechce nastoupit. Ať už z důvodu, že nechce nebo nemůže, například, že se mezi tím přestěhovali na druhý konec republiky a podobně.

 

V takovém případě mají žáci možnost vzdát se přijetí na střední školu. Potom, co se vzdají přijetí v prvním kole, tak budou moci podat přihlášku do druhého kola.

 

Je důležité říct, že když se vzdají přijetí na první prioritní školu v prvním kole, tak se neposunou na svoji druhou prioritní, ale ztrácejí celé první kolo.

 

Musí se přihlásit potom do druhého kola nebo dalších kol, ale v tom prvním kole jinou školu už nedostanou.