Analýza. Poprvé v novodobé historii přečte průměrný Čech méně než 10 knih ročně. Knihy přitom lidé paradoxně kupují víc než dřív. Ale nečtou je. V éře internetu jen málokdo udrží pozornost 15 minut. Může to nahrávat dezinformacím.
Zdroj: Seznam.zprávy.cz
3. 11. 2023
Více než
čtvrtina lidí v Česku za celý rok nepřečte ani jednu tištěnou knihu. Klesá
také počet průměrně přečtených knih za rok, číslo se poprvé dostalo pod deset
svazků ročně. Češi přitom paradoxně knihy více nakupují. Ale nedokážou je kvůli
roztěkanosti z internetu a nabídce jiné zábavy číst. K tomu, aby
se člověk do beletrie ponořil, je podle odborníků potřeba zhruba 15 minut.
Tak dlouho s knížkou nevydrží zdaleka každý.
Ukázal to
rozsáhlý průzkum Čtenáři a čtení v roce 2023, který už popáté
vypracovali pracovníci Národní knihovny a Akademie věd. Poprvé vznikl před
šestnácti lety.
Internet
nás naučil hltat krátké texty
Mírně se
také mění způsob, jak texty čteme. V čase totiž také klesá počet knih,
které Češi ročně přečtou, v průměru je to 9,9, knihy, před pěti lety to
bylo přes 12. „Lidé pozvolna opouštějí dlouhé, hluboké čtení, spojené
s četbou knih. Na internetu totiž hledáme jiný typ textů
a preferujeme kratší formy,“ potvrzuje Vít Richter z Národní
knihovny, který se na výzkumu podílel.
Doplňuje,
že najít prostor pro čtení tištěné knihy vyžaduje větší soustředění. „Obecně se
říká, že člověku trvá asi 15 minut, než se hluboce začte. Zdá se, že
v tom spektru volného času jsou lidé stále víc zaujatí jinými činnostmi,
zejména mediálními,“ všímá si Richter.
Podle
spoluautora výzkumu Jiřího Trávníčka z Ústavu pro českou literaturu
Akademie věd ČR tento trend potvrzují i velké mezinárodní výzkumy.
„Internet nás čtenářsky fragmentarizuje, rozptyluje. Čtení na této platformě je
povrchnější, rychlejší. Souvisí to se samotným médiem a s tím, co tam
čteme, tedy nejčastěji zprávy a diskuze,“ dodává.
Knihy mají
lidé rádi, čtou je ale méně
Jak ukazují
obsáhlá data průzkumu, který pracoval s více než dvoutisícovkou
respondentů, papírové knížky zůstávají v oblibě, přesto konzumenti tříští
svůj čas do více médií. „Řídnutí čtení knih je dlouhodobější trend. V letošním
roce uvedlo 27 procent české populace, že za rok nepřečetlo ani jednu
knihu. Před pěti lety to bylo jen 22 procent,“ potvrzuje Richter.
Digitalizace
přináší obrovskou dostupnost knižního fondu, čtenáři se z pohodlí domova
na počítači mohou podívat na elektronické podoby unikátních výtisků
a nemusí pro potřebné informace běžet do kamenné knihovny, v čemž
experti spatřují velká pozitiva.
Půda pro
dezinformace
„Na druhé
straně digitální prostředí, sociální sítě nám odebírají zážitek
z hlubokého čtení. U nastupující generace vyrůstající na sociálních
sítích se objevují i určité problémy s porozuměním textu. Zkratkovitá
vyjádření na sítích se často přisuzují tomu, že uživatel nebyl ochoten vnímat
celkový kontext sdělení. Tohle může být negativní faktor digitálního prostoru,
protože pak plodí i různé dezinformace,“ míní Richter.
Jak také
potvrdil nedávný Výzkumník Seznam Zpráv, hlasující čtenáři se věnují knihám
méně než před deseti lety. Uvedlo to 37 procent z nich. Čtvrtina
(24 %) si myslí, že čte zhruba stejně.
Experti
však zdůrazňují, že ani současné děti ve čtení neztrácejí výrazně oproti
předešlým generacím. Julie Dominika Zemanová, spoluautorka projektu Mravenčí
chůva, který se věnuje podpoře čtenářství, nedávno pro Seznam Zprávy
uvedla, že se jen mění forma čtení.
„Děti čtou
třeba na kartičkách deskových her nebo na internetu. Čtou tak více
fragmentárně, ale i to je čtení, i když to tak na první pohled
nevypadá. A je pro ně hodně důležité. Dětští čtenáři si postupně skládají
informace a nasávají příběhy nebo naučný text a směřují k tomu,
aby se něco dozvěděli o světě kolem, a to zdaleka nejen z knih,
ale ze všech dalších možných zdrojů. Takže děti čtou a čtou dost, ale
jinak,“ má jasno. Poznatky opírá o pravidelná online setkání s rodiči
se zájmem o podporu čtenářství dětí. V Knižním klubu Mravenčí chůvy
se konají jednou měsíčně.
Dobrý
čtenář lépe rozumí televizním zprávám
Podle
Trávníčka si přitom Češi ve čtení ve srovnání s okolními státy
i evropském měřítku stále vedou solidně. Zaostávají jen za skandinávskými
zeměmi, Velkou Británií či Nizozemskem. „Když si vybudujete návykové silné
čtenářství, tak jste pak daleko lépe vybavený i na ta ostatní média.
Jednoduše řečeno, je to velmi tvrdá škola, než se naučíte dobře číst. Průzkumy
ukazují, že dobrý čtenář daleko lépe rozumí třeba televizním zprávám,“
zdůrazňuje jazykovědec.
Mezi
čtenáři je nejoblíbenější oddechová beletrie, nějakou knihu z tohoto žánru
za poslední rok četlo 45 procent respondentů. Autoři průzkumu také
vypíchli narůstající zájem o sci-fi a fantasy literaturu (ze
17 % v roce 2018 na 28 % procent v roce 2023).
Na vrcholu
zůstává Harry Potter. „Fantasy není už jen subkultura, není to jen četba
mladých, ale lidí i ve středním věku. Z pohledu literární vědy je to
žánr pořád přehlížený jako něco méněcenného. Ale není to tak,“ zdůrazňuje
Trávníček.
Podle něj
však není primárním motivem únik od reality. „Spíše potřeba číst silné příběhy,
věrohodně vyprávěné. Rozšiřuje čtenářské mládí a nedospělost. Lidé
v tom chtějí zůstávat,“ dodává.
Boom
podcastů
Průzkum
zároveň potvrzuje sílící oblibu elektronických knih, které čte občas přes
30 procent lidi, i audioknih (37 procent respondentů).
Největší
nárůst zaznamenaly podcasty. Pravidelně si k nim najde cestu
36 procent dotázaných. Podle odborníků je to generacemi osvědčený princip
poslechového čtení. „Podcasty jsou velký skokan. Covid z nich udělal velké
médium. Nicméně poslechovým čtením se neocitáme v nové situaci. Tohle naše
civilizace zažívala asi do poloviny 18. století, kdy lidem většinou někdo
předčítal. Evolučně se jakoby vracíme, ale podcasty přinesly jinou formu,“
vysvětluje Trávníček.
Kniha nástup webu přežije
Autoři zdůrazňují, že nová média neohrožují existenci tištěné knihy s mnohasetletou tradicí. Přestože 16 procent respondentů uvedlo, že by se bez knih obešli, jen jedno procento čte pouze elektronické knihy a tištěnou knihu neotevře vůbec.
Společnost má víc „mediálních lákadel“, která se však až na výjimky existenčně neohrožují.
To vysvětluje i podstatný paradox studie. I když přibývá nečtenářů tištěných knih, autoři studie evidují dvacetiprocentní nárůst lidí, kteří si za rok koupili tištěnou knihu.
Odrážejí to
také čísla z poslední Zprávy o českém knižním trhu. Obrat prodaných
tištěných knih v roce 2021 dosáhl 8,1 miliardy korun, tedy osm
procent navíc oproti předešlému roku.
Lidé tak
tříští čas dne mezi více médií. Zatímco průměrný čas strávený knihou zůstává
stabilní (asi 33 minut), přibývá času stráveného na sociálních sítích.
Trávníček
vysvětluje, že knižní čtení ztratilo svou dominanci už v polovině
osmdesátých let ještě před nástupem digitální revoluce. „Od té doby už si více
než padesát procent času čtení sytíme mimo knihy,“ říká.
Že se čtení
knih s novými médii spíše doplňuje, potvrzuje také Daniel Fiala. Jeho
web Databazeknih.cz, který letos slaví 15 let
existence, sdružuje 400 tisíc registrovaných uživatelů. Ti v online
prostoru hodnotí a doporučují hlavně tištěné knihy. Je to nejrozsáhlejší
komunita čtenářů na českém a slovenském internetu.
„Nepozoruju,
že by elektronické formáty nahrazovaly klasický papír. Zatvrzelá jádra vnímají
nákup knížky jako obřad. Zatím jsem nezažil, že by se někdo chlubil: Audioknihy
jsou super, já už nebudu číst ty tištěné. Když někdo jede na dovolenou, tak si
třeba nechce balit hodně knih a vezme si čtečku. Někdo využívá čas
v autě na poslech audioknih. Tato média slouží spíš doplněk,“ říká.
Podle Fialy
jsou Češi národem konzervativních čtenářů. „Možná bude dál narůstat o pár
procent čtenářů e-knih. Vsadil bych se ale, že papír bude dál drtivě
převažovat,“ dodává.
Sociolog
médií Jakub Macek z Masarykovy univerzity připomíná pravidlo, pojmenované
už na začátku dvacátého století. „Nová technologická rozhraní nelikvidují
stávající technologie a média, ale posunou je do nového kontextu
k trochu jiným typům užití. Vznik rozhlasu také nevymazal noviny. Rozhlas
se po vzniku televize stal z centrálního média poslechovým. Počítalo se
s jeho zánikem a nestalo se. Podobně je to s knihami,“ říká.
Lidé sice
podle něj mají na výběr čím dál více rozhraní, jak texty konzumovat, ale
klasická kniha si uchovává svou kulturní cenu. „To se jen tak nevymaže.
V knize se dobře orientuje, jsme na ni zvyklí kulturně, ale i co do
vnímání významu napsaného a chápání souvislostí,“ dodává.
Podle
Trávníčka s fenoménem tištěných knih příliš nezamává ani umělá
inteligence, která umí na počkání třeba vychrlit obsah zadané knížky. „V tomto
ohledu není umělá inteligence zásadní kvalitativní přelom. Můžeme jí zadat:
Napiš mi obsah Babičky. Je to o něco pohodlnější než stávající hledání na
různých webových denících školní četby. AI sice umí psát, ale zatím za nás
neumí číst. Čtení jednotlivce nelze kolektivně vštěpovat,“ popisuje.
Proto
tvrdí, že kniha jako médium i v záplavě jiných technologií zůstává
neohroženou „stabilní věží“. „Tato věž mírně oprýskává a na digitálních
nádvořích pod ní se dějí zajímavé věci. Nicméně to neohrožuje existenci věže,“
shrnuje Trávníček.
0 komentářů:
Okomentovat