Jako lidstvo jsme hodně pokročili – nikdy jsme o našem světě nevěděli tolik, co teď. Nikdy jsme neměli tak pokročilé technologie – usnadňují nám život, pracují za nás, někdy dokonce myslí.
Zdroj: Edurevue.NPI.cz
Pohled na
svět se však nezdá být úplně radostný, a je jasné, že na něco zásadního
zapomínáme. Každá znalost a dovednost se dá totiž zneužít, toho jsme svědky
dnes a denně. Za mě proto ta nejlepší škola 21. století nepředává pouze
poznatky, ale především rozvíjí charakter člověka, tak aby žáci znali dobré,
chtěli dobré a hlavně konali dobré,
a to i ve chvíli, kdy se na ně nikdo nedívá.
Ano,
slyšíte v tom správně slova J. A. Komenského. Už v jeho době platilo, že
„člověk učený, ale nemravný jest břemenem země“. Jak taková škola vypadá?
Začíná to vztahem mezi učitelem a žákem – je jasné, že děti si tvoří vztah k
učivu skrze vztah k učiteli. Pokud se s ním cítí dobře a bezpečně, učení je
radost. Pokud cítí přijetí a opravdový zájem, nebojí se chybovat a učení
probíhá. Je to přirozenost. Škola je „dílnou lidskosti“, tzn. rozvíjí člověka
celistvě – nejen rozum, ale i vůli, emoce a vztahy.
Začít je
potřeba u fakult, které připravují budoucí učitele – kde jinde může student
zažít, že na charakteru záleží? „Učitelé nemohou být podobni sloupům u cest,
které ukazují, kam jít, a samy nejdou,“ říkával Komenský. Stav našeho světa je
kolektivní zodpovědností. Proto mějme odvahu vystoupit z pozic obětí házejících
vinu na politiky, ministerstvo či počasí a vzpomeňme na naše člověčenství,
měňme náš svět společně k lepšímu. Každý můžeme a na každém záleží…
Marcela Murgašová, výkonná ředitelka
nadace Blížksobě, učitelka a lektorka
0 komentářů:
Okomentovat