Pražské Gymnázium Nad Alejí by mělo být kvůli jarním prázdninám prázdné. Místo toho je tady ale na 200 středoškoláků. Na historicky první mistrovství Evropy se do Česka sjeli debatéři z 20 států, aby zjistili, kdo umí stavět argumenty nejlépe na starém kontinentu.
Zdroj: Magazín
Eduzín 20. 2. 2024
Chodby se
hemží teenagery, kteří jsou obklopení papíry. Jedna dívka z finského týmu si po
cestě do učebny nahlas přeříkává argumenty, které má připravené k vybranému
tématu. V hloučku na rohu vášnivě gestikuluje a o něčem diskutuje rumunský tým,
hned vedle nich Němci. V jedné z volných učeben rozebírají Češi předchozí
debatu se svým trenérem.
Dopředu se
totiž mohli připravit na dvě hlavní teze – o volebním systému v Evropě či
kvalitě vysokoškolského vzdělávání. Argumenty pro a proti si debatéři
připravovali několik týdnů, protože musí být nejen přesvědčivé, ale především
relevantní. Veškerá kola mezinárodního mistrovství jsou v angličtině, a to i v
případě, že spolu v jednom z kol diskutují Češi a Slováci.
„To je na
mezinárodním poli složitější. Znevýhodnění jste prakticky vždycky a jazyková
příprava je náročná. To je i jeden z důvodů, proč do debatování někdo nechce
jít, protože se bojí angličtiny. Naopak je tady ale i druhá skupina spolužáků,
kteří se naučili jazyk lépe právě přes debatu. Takže je to podle mě zajímavý
nástroj na zdokonalování se ve více oblastech,” popisuje člen českého debatního
týmu Kryštof Olša, který měl v jednom kole o evropském volebním systému
zahajovací řeč.
Pravidla
jsou jednoduchá, hledání podkladů je složitější
V každé
debatě má každý osm minut na to zazářit – přednést svoji část obhajoby, proč
právě oni mají pravdu. Zapnou se stopky a debatéři okamžitě začnou vášnivě
gestikulovat a pálí jeden argument za druhým. Čas mají jen pro sebe, ale druhý
tým jim může klást takzvané faktické poznámky.
„Smí se
odmítnout. Nejčastěji se za kolo vezmou tak dvě. Jednak aby porotci viděli, že
umíte reagovat spatra a podobných dotazů se nebojíte. Zase nemůžete brát
každou, protože byste neměl žádný čas na obhajobu svých odůvodnění,” vysvětluje
předsedkyně představenstva Asociace debatních klubů Barbora Lacinová. Samotná
debata má tři části, ve kterých se hodnotí obsah, styl a strategie.
V rámci
obsahu se řeší kvalita argumentů, zda jsou podložené důkazy, jak dobře tým
dokázal reagovat na faktické poznámky nebo co řekli soupeři, kde třeba
poukázali na nějaké omyly nebo nepravdy. U stylu se hodnotí, jak dotyční mluví,
jestli dokážou složitou myšlenku podat jednoduše, jak umí pracovat s hlasem či udržovat
oční kontakt. A poslední je strategie.
„Ta má jako
kritérium nejmenší váhu, ale ve skutečnosti je hrozně důležitá, protože v ní
hodnotíme, jak reagovali na faktické poznámky a předchozí řečníky, jestli tým
vybral dobré argumenty a nezabýval se balastem místo toho, aby přinášeli
relevantní a podložené informace v pořadí, které dává smysl. Proto je důležité
také strategicky rozmístit řečníky. Někteří se cítí lépe na začátku debaty,
jiní na konci či v závěrečné řeči. Tu mají zpravidla zkušení debatéři, protože
v ní shrnují myšlenku celého týmu,” vysvětluje Václav Soukup, ředitel Asociace
debatních klubů.
„Vítězí
tým, který je přesvědčivější, což pochopitelně může znamenat spoustu věcí.
Proto jsou tři kategorie hodnocení a k nim také tříčlenný panel porotců,”
dodává Soukup s tím, že si dělají celou dobu poznámky a sami pak musí obhájit
důvody, proč byl podle nich jeden tým lepší než druhý. Skutečně dobrá debata je
pak jako ping pong – po každém kole by si člověk měl říct „aha, to je pravda,
ti by měli vyhrát”.
A aby to
bylo fér, vystupuje každý tým ke stejné tezi dvakrát. Jednou na straně pro a
podruhé na straně proti. Organizátoři se proto nevyhýbají kontroverzním
tématům, ba naopak. Vybírají je záměrně, aby měli debatéři dost manévrovacího
prostoru.
„Díky tomu
se do tématu ponoří. U kontroverzních otázek jsou zpravidla dobré argumenty na
jedné i druhé straně, ač třeba se samotnou myšlenkou nesouhlasí. Studenti se
pak sami rozhodnou, kterou stranu budou podporovat. Důležité ale je, že na
základě zjištěných informací k tématu zkusili vymyslet dobré argumenty pro i
proti a teprve díky tomu ho skutečně poznají. Žádný nápad nebo idea není
neprůstřelná. Tím se učí pracovat se zdroji, rozvíjí kritické myšlení, mediální
gramotnost, schopnost argumentace, ale také respekt a toleranci vůči názoru
druhého,” vysvětluje ředitel Asociace debatních klubů.
Cílem není
najít řešení, ale hledat informace, které podloží určité tvrzení
Organizátoři
ale zároveň nepokládají otázky, které už jsou vyřešené. A to z toho důvodu, aby
studenty zbytečně nepodporovali v konspiračních teoriích. Neřeší tak jestli
1+1=2, ale například „rozvinuté země by měly zakázat dovoz zboží, při
jehož výrobě nejsou dodržována práva pracujících“. „Ta debata mi změnila život,
nekoupila jsem si pak na sebe z obchodních řetězců nic roky. Čím víc jsem si k
tomu vyhledávala všechny informace, tím silnější to pro mě bylo. Zasáhlo mě
to,” popisuje vlastní zkušenosti Barbora Lacinová.
Kromě toho,
že jsou dopředu známé dvě hlavní teze a studenti se na ně připravují týdny,
další se dozvěděli až během třídenního turnaje. Takové téma dostanou hodinu
předem. Mají zakázáno používat internet, připravují se jenom na základě toho,
co o vybraném tématu sami znají a snaží se přijít s co nejlepšími argumenty,
aby ho podpořili nebo vyvrátili. Jedno z nepřipravených témat bylo cestování.
Přináší více škody, nebo užitku?
„Témata
vybíráme s ohledem na to, aby byla aktuální a zajímavá pro věkovou skupinu
účastníků. I když část účastníků zatím ještě volit nemůže, vybrali jsme i tak
téma voleb. Chceme, aby poznali demokratické procesy a věděli, jak uplatňovat
svá občanská práva,“ říká hlavní rozhodčí soutěže Matija Pušnik ze Slovinska.
Cílem
debaty není najít řešení nebo kompromis. Co tedy debatování přináší? Není to
určitě jediná cesta, jak se naučit nějaké veřejné diskuzi, ale je to jedna z
cest. Diskuze je navíc základem parlamentní demokracie, takže debaty v
poslanecké sněmovně či senátu jsou součástí veřejného života. U pultíku se jako
bývalý debatér ukázal například exministr zahraničí Tomáš Petříček.
„Česká veřejná
diskuze často spěje k tomu, že se lidé zakopou ve svých pozicích, nejsou
ochotni naslouchat druhým nebo ochotni přiznat, že prostě i na druhé straně
jsou dobré argumenty, které bychom měli vzít vážně. Díky tomu, že si člověk v
debatě zkouší téma obhájit a promyslet z obou stran, musí se na tu druhou
stranu podívat nějak kriticky, ale zároveň bez předsudků,” míní Soukup. A kromě
zkušeností a pohledů z více stran můžou debaty účastníkům přinést i další
ovoce. Například Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně bere bez
přijímacích zkoušek, pokud se člověk umístil na prvních třech místech debatní
ligy.
V sobotním
finále třídenního mistrovství Evropy proti sobě nakonec stanulo Rumunsko a
Řecko. Vítězně z debaty nakonec vyšli středoškoláci od Egejského moře z Řecka.
Češi skončili na desátém místě.
0 komentářů:
Okomentovat