Emma Fousková: Na každé střední škole myslí na sebevraždu nejméně čtyři žáci, varují psychologové

pondělí 25. března 2024 ·

Na běžné střední škole potřebuje psychologickou pomoc v průměru jedenáct až dvacet studentů. Nejčastěji trpí pocity úzkosti, sebepoškozováním, panickými atakami či depresivními stavy. Mezi studenty jsou časté i sebevražedné myšlenky. Vyplynulo to z průzkumu společnosti GTS Alive, která oslovila 41 psychologů ze středních škol. Vidí problém hlavně v nedostatku financí a systému psychiatrické péče.


Zdroj: Aktuálně.cz, Chytré Česko 6. 3. 2024

 

Minulý rok vyhledalo na střední škole pomoc školního psychologa mezi 10 a 30 procenty studentů. Dlouhodoběji k nim pak docházelo pět až deset procent žáků. Psychologové uvádí, že mladí lidé stále častěji ztrácí smysl života a mají strach z budoucnosti. Potýkají se s úzkostmi, panickými atakami, sebepoškozováním nebo depresivními stavy. Užívání antidepresiv tak není mezi středoškoláky výjimkou. Negativní roli hraje i nefunkční situace v řadě rodin, která psychické problémy posiluje.

 

Část žáků má navíc sebevražedné myšlenky. Školní psychologové za poslední rok zaznamenali na jedné škole v průměru čtyři až šest studentů, kteří přemýšlí o sebevraždě. Časté jsou však i případy, kdy na jedné škole je takových žáků i dvacet. Ani jeden z dotazovaných psychologů pak neodpověděl, že by se za celý rok na své škole s případem sebevražedných myšlenek vůbec nesetkal.

 

"Z průzkumu také vyplynuly alarmující systémové problémy spojené s fungováním školních psychologů v Česku. Přes rostoucí psychické potíže studentů si řada škol může dovolit psychologa jen na částečný úvazek, což na větších školách zdaleka nestačí. Někde pak školní psychologové chybí zcela," uvedl k výsledkům průzkumu ředitel GTS Alive Radek Schich. "Schází systémové financování, školní psychologové jsou často placeni jen díky řetězení evropských projektů, s nejistou budoucností a menší mzdou než učitelé," dodal.

 

Stejné názory pak zaznívají i od dotazovaných školních psychologů. "Nenabízí se plné úvazky a pozice nejsou stabilní, takže psycholog neví, jestli bude moci na dané škole další rok pokračovat kvůli financování," vysvětluje jeden z dotazovaných psychologů. Právě nestabilitu pracovní pozice a nedostatečné platové ohodnocení vidí většina z nich jako největší problémy systému.

 

Průzkum dále poukázal na dlouhodobý problém nedostupnosti psychologické péče hrazené ze zdravotního pojištění. Školní psychologové tak stále častěji musí tuto péči suplovat. Se studenty tak neřeší pouze problémy spojené se školou, ale i osobní potíže. V Česku se totiž na psychologa čeká tři až pět měsíců, někde i déle. Alternativu představují soukromí psychologové, které si ovšem některé rodiny kvůli vysokým sazbám nemohou dovolit.

 

Podle školních psychologů je zároveň problémem nedostatek dětských psychiatrů a volných lůžek na dětských psychiatrických odděleních. Navíc po propuštění zde chybí navazující psychologická podpora. "Naprostý kolaps psychiatrické péče," uzavírá své vyjádření další z dotazovaných psychologů.

 

0 komentářů: