Známky na vysvědčení, které ve čtvrtek dostávají žáci a studenti, brzy zmizí, alespoň u nejmladších dětí. Zatím ale zůstávají součástí českého školství. Rozhodují třeba o přijetí na střední školy. I když i tady se přístup mění.
Zdroj: Seznam.Zprávy.cz
30. 1. 2025
Rodiče
v Karlových Varech nebyli úplně připravení na to, že by jejich děti měly
ze školy chodit bez známek.
A tak zdejší ZŠ Truhlářská zpočátku řešila i trochu toho odporu.
„Sbírali
jsme v prvním roce krátkou zpětnou vazbu od rodičů, a malinko
jsme narazili. Ale je to o diskuzi a samozřejmě také trochu
o odvaze,“ komentuje změnu ředitelka školy Jana Krausová. Slovní hodnocení
nakonec obhájili – bez známek se tak obejdou v prvním a druhém
ročníku.
Místo
známek semafor
To prvňáci ve
středočeském Lužci nad Vltavou jsou vůbec prvními v historii školy, kteří
si ve čtvrtek přeberou vysvědčení, na kterém budou chybět známky. „Děti se
orientují podle semaforu – zelená, oranžová, červená. Mají své
portfolio s učebními plány, a na konci každého týdne si vybarvují,
jak to ze svého pohledu zvládli. A vedle toho dává hodnocení i paní
učitelka. K tomu se pak vždycky mohou vyjádřit také rodiče,“ popisuje nový
způsob pravidelné zpětné vazby a sebehodnocení bez známek ředitelka školy
Pavla Kopeluková. A velmi oceňuje i pomoc České školní inspekce.
Jak
přistupuje zdejší škola ke známkování, se na Seznam Zprávách vracíme opakovaně.
Začali jsme už v době covidu, kdy tady učitelé poměrně
originálně přizvali k hodnocení také rodiče. Tím chtěla škola uznat
a také ocenit rodiny, že do velké míry převzaly odpovědnost za učení
v době uzavření škol.
Posléze
v Lužci zkoušeli rozvinout různé formy zpětné vazby pro děti namísto
známek, no a teď se do toho naplno pustili u prvňáků.
„Trochu
jsme se báli nějaké rodičovské bouře, ale prošlo to velmi laskavě. Pořád se ale
učíme,“ říká upřímně Kopeluková. Klasický výpis vysvědčení rodiče také
dostanou, ale ne jako hlavní zprávu ze školy.
Známky
končí
Se
známkami se v českém školství v posledních letech opravdu něco děje.
Hodnotit jinak než klasifikací od jedničky do pětky už totiž není devízou jen
velmi liberálních škol. I hlavní autorita – Ministerstvo
školství – ve svém dlouhodobém záměru počítá s tím, že se na
začátku školní docházky už známkovat nebude. Nikde.
Tahle
vize má také konkrétní legislativní podobu. V novele školského zákona,
která by měla výrazně omezit odklady školní docházky, se píše, že v prvním
a druhém ročníku známky děti dostávat nebudou, a to s postupným
náběhem od roku 2027. Je to výjimečná věc i proto, že ji podporuje
nejenom vláda, ale rovněž všechny opoziční strany ve Sněmovně.
To je
přitom ve velkém kontrastu s koncem povinné školní docházky. Tady hrají
známky stále velkou roli. Přijímací řízení na střední školy se
sice točí především kolem jednotné přijímací zkoušky, tedy testů z matematiky a češtiny,
až ze 40 procent ale mohou o přijetí či nepřijetí stále rozhodovat
známky.
Pro
osmáky a deváťáky jsou tak konce pololetí hodně hektické. Běhají za
učiteli, dělají práce navíc, aby si zlepšili známku, hlásí se na přezkoušení,
opravují testy. Děti prostě ví, že potřebují nabrat ideálně co nejvíc jedniček,
aby získaly u přijímacích zkoušek body navíc. Jedna dvojka nebo nedejbože
trojka tak může zahradit cestu k vysněné střední škole.
Někde
dvojkař, jinde trojkař
Na
gymnáziu v Chotěboři mají známky na vysvědčení větší dopad než samotný
test z matematiky nebo češtiny. Konkrétně za známky z pololetí
devítky je možné získat až 65 bodů, z testu z češtiny
50 bodů a z matematiky stejně tak 50 bodů.
„Známky
na základní škole mají význam. Tím, že je máme v kritériích,
říkáme, že věříme hodnocení základních škol v našem regionu. Pokud má žák
samé jedničky, tak to o něm něco vypovídá. A my chceme přijmout nejen
nadané žáky, ale také pracovité,“ vysvětluje dlouholetý přístup školy její
ředitel Vladislav Smejkal.
Ministerstvo
školství přitom přístup ke známkám v přijímacím řízení nedávno upravilo.
Už pro loňský rok zmizela ze školského zákona věta, že střední školy musí
v přijímacím řízení ke známkám ze základní školy přihlížet. Zůstává to jen
na dobrovolné bázi.
Když ale
Seznam Zprávy procházely kritéria pro přijetí u středních škol, které je
zveřejnily už v průběhu ledna, naprostá většina ke známkám i nadále
přihlíží. I když v různé míře.
„Ačkoliv
se legislativa rozvolnila, část našich ředitelů chtěla známkám
v přijímacím řízení nadále přikládat velký význam. Nakonec jsme stanovili
strop na 25 procentech, což se jevilo jako kompromis,“ vysvětluje radní
pro oblast vzdělávání Středočeského kraje Milan Vácha (STAN).
Postup
Středočeského kraje Seznam Zprávy popisovaly před dvěma roky, když se
legislativa ohledně přijímacího řízení měnila. Vácha se tehdy dotazoval
i České školní inspekce, jakou váhu by školy měly známkám přikládat.
Inspekce se kloní k rozmezí 10 až 15 procent.
Doba se
mění, říká expertka
Pokud
tedy Ministerstvo školství chce změnit pohled na známkování ve
školách, bude se tedy muset nejprve razantněji změnit podoba přijímacího
řízení?
„Myslím
si, že je to spíš otázkou času, než střední školy začnou na známky ze základní
školy pohlížet trochu jinou optikou. A třeba raději využijí školní
přijímací zkoušku, kterou řada škol umí velmi dobře využít pro výběr studentů,
které hledá,“ říká garantka projektu Vysvědčení JINAK Jana
Kratochvílová z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.
A je
pravda, že postupné změny se dějí. Objevují se totiž i veřejné školy,
které vysvědčení neberou v potaz vůbec.
„Přihlížet
ke známkám mi moc nedává smysl, když sám vidím, že dvě základní školy vedle
sebe známkují úplně jinak. Na jedné škole má žák trojky, pak přestoupí
a najednou jedničky a dvojky,“ říká ředitel Střední odborné školy
elektrotechnické v Hluboké nad Vltavou Pavel Zasadil.
Ještě
loni se tady odhodlali k poměrně nezvyklému kroku, alespoň z pohledu
veřejných středních škol. V přijímacím řízení do maturitních oborů
nedávají žádné body navíc za známky ze základní školy. Rozhoduje pouze jednotná
přijímací zkouška z matematiky a češtiny.
Co se
týče neobjektivity známkování, data dávají řediteli Zasadilovi za pravdu. Už
v roce 2022 výzkumníci Institutu pro demokracii a ekonomickou
analýzu CERGE-EI zkoumali, jak různé školy známkují žáky se stejnými
dovednostmi. Ukázalo se, že se v přísnosti liší o celý klasifikační
stupeň.
Potvrzují
to také data České školní inspekce. Například chlapci dopadají v testech
o něco lépe než dívky, známky na vysvědčení mají ale často horší. Značně
se totiž i mezi jednotlivými pedagogy liší, jak k hodnocení
přistupují.
S
připravovanou reformou výuky na základních a středních školách by ale
debata kolem známek i přijímacích zkoušek měla ztratit na naléhavosti.
Podle plánů Ministerstva školství by povinná školní docházka končila širšími
výstupními zkouškami, které by daleko více prokazovaly, jak na tom žák je
a co si ze základní školy odnáší.
Střední
vzdělávání se pak má daleko více otevřít, takže k maturitě nebo
na vysokou školu by se mohli propracovat i žáci, kteří začínali
v učebním oboru.
Známky i přijímací zkoušky by tak mohly hrát daleko menší vliv než dnes.
0 komentářů:
Okomentovat