Státní organizace Cermat musí věnovat zvýšenou pozornost ověřování testových úloh před použitím ve zkouškách, vyplývá z analýzy jednotné přijímací a maturitní zkoušky ministerstva školství. To teď navrhuje zřídit dohledový orgán, který bude na přípravu a vyhodnocení zkoušek dohlížet. „Chceme požadovat, aby byla nastavena standardní obtížnost, technicky se tomu říká kotvící úlohy,“ říká pro Radiožurnál náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Zdroj: iRozhlas.cz
9. 8. 2025
Cermat letos čelil kritice kvůli obtížnosti maturitního testu z matematiky, navíc v něm byla chyba, jedna úloha měla více správných řešení. Chyba byla letos také v testech přijímacích zkoušek na osmiletá gymnázia. Už jsem citoval závěr analýzy, podle které Cermat musí věnovat zvýšenou pozornost ověřování testových úloh předtím, než je zařadí do testů. Znamená to, že zatím se otázky dopředu netestovaly?
Otázky se testovaly, ale v omezenějším rozsahu a v některých případech – toto říká ta analýza –, došlo i mezi pilotním testováním a ostrým použitím k nějaké další úpravě otázek, která třeba už znovu testována nebyla.
Takových mnohdy detailnějších věcí analýza ukazuje
celou řadu, takže z toho vyplývají ta doporučení nebo opatření, která budeme
chtít jako vedení ministerstva školství, aby Centrum pro zjišťování výsledků
provedlo. Plus k tomu zřídíme dohledový orgán.
Ještě bych řekl, že tyto problémy jsou v České republice dlouhodobé a také je
pozorujeme v řadě jiných zemí, které mají podobné systémy. Když se o tom bavíme
třeba se zahraničními kolegy, tak například v Litvě letos na jaře řešili velmi
podobné věci jako my s matematikou.
Vy jste už říkal, a já jsem to předtím také citoval, že ministerstvo chce zřídit nový dohledový orgán. Jak má být velký a kdo v něm má být?
Nemá být velký. Mají v něm být
nezávislí odborníci vně rezortu, chceme tam ale také zapojit představitele České
školní inspekce, která je důležitým zdrojem know-how pro jiné typy testování,
než které provádí Cermat.
Česká školní inspekce totiž zajišťuje v České republice realizaci mezinárodních
srovnávacích šetření typu Pisa a podobné, takže chceme – to je také jedno z
doporučení té analýzy –, aby bylo více využíváno toto know-how a aby byl
Cermat v intenzivnější interakci se zkušenostmi, které přináší Česká školní
inspekce i mezinárodní prostředí.
Co všechno bude dohledový orgán dělat, bude
třeba řešit i celkovou obtížnost testů?
To by měl řešit i
Cermat. My chceme požadovat, aby byla nastavena nějaká standardní obtížnost,
technicky se tomu říká kotvící úlohy, podle kterých bude měřena obtížnost všech
ostatních úloh v testu, tedy aby toto bylo lépe kalibrováno.
Dohledový orgán by se pak na toto měl dívat v jednotlivých předmětech, které
jsou zkoušeny, ale i jako celek. To také víme, že bylo diskutováno ve veřejném
prostoru, někdy byly debaty o tom, jestli matematika nebo čeština byla
jednodušší nebo těžší. Dohledový orgán by měl tedy řešit celkovou kalibraci
těch testů v jednom roce, ale i v čase.
Také chceme na základě toho doporučení, aby byla ta příprava ještě
dlouhodobější a systematičtější, než jak probíhala dnes.
‚Maturita je kulturní fenomén‘
To zadání bude, že by maturitní testy měly
být stejně přísné, jako letos, nebo méně či více přísné?
To není úplně předmětem této analýzy,
myslím, že to bude diskuse i v dohledovém orgánu, i politická, která
souvisí s jinou věcí. Musíme se bavit odděleně o jednotných přijímacích
zkouškách a o maturitě, respektive pojetí a koncepci a roli těchto zkoušek.
U jednotných přijímacích zkoušek říkáme otevřeně, že kromě ladění toho procesu
a digitalizace, která proběhla za našeho působení, považujeme za
nejpodstatnější, aby se snížil význam jednotných přijímacích zkoušek tím, že se
budou posilovat kapacity oborů, kam se hlásí velké počty dětí.
K tomu také dáváme krajům a dalším zřizovatelům silné impulsy a nové nástroje,
které v minulosti neměli.
U maturity je to asi na širší společenskou
debatu. Myslím, že maturita je v naší společnosti více, než zkouška nějakých
pragmatických parametrů, vlastně nějaký kulturní fenomén – nechci říkat národní
kulturní památka nehmotného charakteru – a impulsy, které vedly k tomu, že byla
zavedena státní maturita, hodně pramenily z takto laděné debaty.
My chceme, a to je jiná věc než tento audit, aby se otestovala koncepce nějaké
minimální středoškolské zkoušky, kterou by žáci skládali zhruba v polovině běhu
střední školy. To by mohlo otevřít v budoucnu cestu k tomu, že by se třeba
proměnil dále charakter maturity, kde je zjevné, že to je v jakési krizi nebo
střetu s tím, jaké je dnes paradigma ve vzdělávání, individualizace
vzdělávacích cest.
Máme tam koncept nepodkročitelné laťky, kterou všichni mají přeskočit, ale
to přestává vyhovovat realitě i pro talentované a jejich podporu.
Podle mého názoru tedy budeme muset hledat jinou podobu maturity a než ji
nalezneme, budeme muset zlepšit mechanismy Cermatu, jak to identifikuje tento
audit. Chceme ale také, aby byl pilotně otestován koncept minimální
středoškolské zkoušky pojaté gramotnostně a kompetenčně jinak.
Ještě stručně k tomu, čím jsme začali. Kdy
začnou fungovat změny v Cermatu, bude to už příští školní rok?
V podstatě okamžitě. Teď je otázka
doběhu jednotlivých změn, ale realizace těch doporučených kroků už byla
zahájena. Některá rozhodnutí nebo interní akty, které z toho vyplývají, už v
tuto chvíli byly vydány. Řada těch věcí je velmi technická.
Cermat má v tuto chvíli úkol na tom pracovat. Z vedení ministerstva se vrátí k
nějakému jejich implementačnímu plánu v příštích měsících, ale ty rozhodující
kroky, včetně aktu o zřízení toho dohledového orgánu, už byly provedeny.
0 komentářů:
Okomentovat