Zuzana Hronová: Přípravné třídy fungovaly, proč je rušíte? Učitelé kritizují odkladovou novelu

pátek 22. srpna 2025 ·

Mnozí předškoláci do školky nechodí, nemají hygienické návyky, neumí se chovat v kolektivu, často neumí česky. Všechny tyto mezery s nimi doháněli učitelé v přípravných třídách. Jenže ty se mají rušit v rámci radikálního omezení odkladů v takzvané odkladové novele, jež je součástí změn školského zákona. Někteří učitelé a ředitelé však mají s přípravkami ty nejlepší zkušenosti a jejich rušení se obávají.

 

Zdroj: Deník 11. 8. 2025

 

Neumějí pořádně česky, neznají základní pravidla chování, nemají hygienické návyky, nedokážou vycházet s kolektivem či komunikovat, v životě nedrželi v ruce pastelku. Dostanou proto odklad povinné školní docházky a přejdou do přípravné třídy na základní škole. Zde se učitelky rok snaží jejich mezery zacelit, aby příští rok děti mohly nastoupit mezi prvňáky.

 

Martina Vitáková v jedné takové přípravce v základní škole na Praze 4 působí. „Celý školní rok řeším hlavně podstatu problémů, proč ke mně dítě přišlo, například grafomotorické a logopedické obtíže či poruchy pozornosti, a posílám děti ke specialistům. V mateřské škole na tyto věci není čas a asistenti nemají potřebné pedagogické vzdělání,“ popsala. Mnozí rodiče prý až díky lidem kolem přípravné třídy pochopí, že jejich dítě potřebuje vyšetření odborníka.

 

Libuše Daňhelková je ředitelka základní školy na Praze 5. Přípravky tu provozují už desátým rokem. „Za tu dobu posílily šanci na vzdělávací úspěch u nejednoho dítěte,“ ocenila a doplnila: „Vím, že občas dochází i ke zneužívání odkladů. Často ale byla právě přípravná třída tím místem, kde se poprvé někdo snažil dorovnat šance dítěte na rovný přístup ke vzdělání.“

 

Mnohé děti totiž nechodí ani do povinného posledního ročníku školky, protože vymáhat tuto povinnost je složité. „Přípravné třídy už rodiče brali vážněji. Navíc na škole působí i sociální pedagog, jenž může s rodinou pracovat,“ popsala Daňhelková.

 

 

Odklady omezit, přípravky zrušit

 

Přípravné třídy však od září 2029 ruší velká novela školského zákona. Ta se totiž mimo jiné zaměřila na výrazné snížení počtu odkladů. „Česko patří mezi země s nejvyšší mírou odkladů školní docházky v Evropě. Jejich nadužívání je třeba zamezit, aby cílily pouze na děti, které to vzhledem ke svému vývoji opravdu potřebují,“ vysvětloval ministr školství Mikuláš Bek v říjnu 2024 při prezentaci změn takzvané odkladové novely.

 

Odklady přitom podle dostupných informací skutečně mnozí rodiče zneužívali: chtěli prodloužit potomkům dětství, oddálit dojíždění do školy, zajistit staršímu potomkovi výhodu… Jenže tyto děti většinou do přípravných tříd nechodily, do jejich lavic usedali předškoláci ze sociálně slabých rodin nebo se zdravotním omezením.

 

Od září 2026 novela umožní odklady pouze ve výjimečných případech, a to jen pro děti s dlouhodobým závažným onemocněním nebo středně těžkým až hlubokým mentálním postižením. Lékař, specialista v daném oboru, musí potvrdit, že zdravotní stav dítěte neumožňuje každodenní školní docházku. Na základě vyšetření vydá doporučení školské poradenské zařízení. Dříve stačilo formální doporučení dětského lékaře a poradny a přihlíželo se k přání rodiče.

 

Podle ředitele základní školy v Mostě Romana Zieglera ale novela předpokládá spolupracující rodiče, skutečnost je však jiná. "Nové podmínky odkladu jsou tak přísné, že jsou téměř nesplnitelné. A sociálně slabé rodiny rozhodně nebudou hledat nějaké odborníky a hlásit se k nim. Ty většinou ani neví, že má dítě nějaký problém nebo není zralé na školu. Často jim je to jedno,“ varoval Ziegler.

 

Když dítě po zrušení přípravných tříd dostane odklad, školské poradenské zařízení mu bude muset sestavit individuální vzdělávací plán a na jeho základě se bude připravovat v mateřské škole. Podle mosteckého ředitele Zieglera ale půjde těžko vykonávat individuální plán ve školkové třídě, která se leckdy stará o více jak dvacítku dětí.

 

Pakliže školně nezralé dítě mít odklad nebude, bude jeho podpora záviset na asistentovi pedagoga přímo v první třídě. Ti od září 2026 nebudou psaní na konkrétní dítě, ale bude na ně mít nárok každá první třída s aspoň patnácti žáky.

 

 

Jak to bude s malotřídkami?

 

Jak ale upozornila ředitelka základní školy v Potštátě na Přerovsku Kristýna Hynčicová, malotřídky budou většinou bez šance. „Do letošního školního roku k nám nastupuje 14 prvňáčků nejvíce za posledních několik let. Na asistenta do první třídy od patnácti žáků tedy nikdy nedosáhneme. Navíc, za ty peníze a na půl úvazku k nám nikoho neseženu,“ uvedla a dodala: „S výrazným omezením odkladů by mi o to více dávaly smysl přípravné třídy. Přípravku jsme zřídili minulý školní rok a má naprosto úžasné výsledky.“

 

Podle Libuše Daňhelkové si je potřeba uvědomit, co všechno děti z přípravných tříd neuměly a potřebovaly naučit. „Jde i o nácvik samostatnosti v základní hygieně od smrkání po toaletu, zvládat odloučení od rodiče, komunikovat s jiným dospělým než rodičem, poznat si své věci. Nechtěla bych tím zatěžovat vzdělávání v první třídě.“

 

Deník.cz se na plánované rušení přípravek zeptal ministerstva školství. To odpovědělo, že na rok 2026 je naplánován rozsáhlý výzkum, který zanalyzuje přínosy i nedostatky přípravných tříd, posoudí jejich další směřování a případně navrhne účinná a systémová opatření, která by je mohla nahradit. „Tato opatření mohou spadat jak do oblasti předškolního, tak i základního vzdělávání,“ sdělila mluvčí rezortu Veronika Lucká Loosová.

 

Na dotaz, proč se má rušit něco, co fungovalo a pomáhalo stírat nerovnosti mezi dětmi, Loosová uvedla: „Rozhodně nepopíráme, že některé přípravné třídy fungují velmi dobře a plní svůj účel. Nelze je však považovat za systémové řešení – v mnoha okresech totiž není zřízena ani jedna a například v celém Královéhradeckém kraji existuje pouze pět takových tříd.“

 

 

Rušení přípravných tříd je katastrofa, děsí se ředitel mostecké základky

 

Roman Ziegler je ředitel 8. základní školy v Mostě. V minulosti působil jako učitel českého jazyka, dějepisu a občanské výchovy v Litvínově. Rušení přípravných tříd považuje za katastrofu a v rozhovoru pro Deník.cz vysvětluje proč.

 

Co říkáte rušení přípravných tříd od září 2029?

 

Pro školy se sociálně znevýhodněnými žáky je to doslova katastrofa. Ve chvíli, kdy se zruší přípravné třídy a výrazně omezí odklady, do prvních tříd budou nastupovat děti, které jsou školně nezralé, a navíc v případě sociálně vyloučených lokalit i sociálně zanedbané. Ve skutečnosti přípravné třídy de facto zaniknou už od září 2026, protože do nich nebude mít pomalu kdo nastoupit.

 

Jak to myslíte?

 

Od září 2026 bude muset u starších předškoláků potvrdit odklady specialista, nikoliv dětský lékař. Hodně dětí se k odborníkovi nedostane a mnoho lidí tam nepůjde, protože školní nezralost již nebude důvodem pro odklad. Děti půjdou do školy předčasně a vznikne problém.

 

Rušení přípravných tříd má probíhat v rámci omezování odkladů, které se v Česku nadužívaly. Dítěti by se mělo dostat důkladné podpory v první třídě ze strany asistenta pedagoga a dalších podpůrných profesí. Nestačí to?

 

V přípravné třídě leckdy míváte patnáct dětí, které tam opravdu nejsou proto, že si pro ně maminky vyplakaly prodloužené dětství. Do každé první třídy vám pak přijde pět takových dětí, které jsou leckdy na hranici vzdělavatelnosti. Budete muset snížit nároky, protože nemůžete nechat nějaké dítě pozadu. Z takové školy dají někteří rodiče žáka pryč, protože uvidí, že sousedčino dítě je mnohem dál. Podle novely školského zákona navíc dítě nebude moci dostat dodatečný odklad, dokonce ani opakovat první ročník. Takže až do konce druhého ročníku ho budete mít pořád ve třídě. Tím skutečně žádného vyrovnávání rozdílů nedosáhnete.

 

K čemu to podle vás povede?

 

Rodiče budou hledat školy, ve kterých nebudou žáci, kteří by jinak měli odklad, nebo jich tam aspoň bude málo. Zvýší se poptávka po soukromých školách. Na takový vývoj zareagují zřizovatelé základních škol, tedy obce. Buď budou vytvářet segregované školy, nebo naopak třídy pro takzvaně nadané, což už se v některých městech děje. Je třeba si uvědomit, že za žáka v soukromé škole zřizovatel nezískává peníze z rozpočtového určení daní.

 

Podle novely školského zákona vypracuje poradna dětem s odkladem individuální vzdělávací plán a ten se bude plnit ve školce. Tudíž by své zpoždění nedoháněly až v první třídě, ale ve školce. To podle vás není řešení?

 

Není, protože mnoho dětí ze sociálně nepodnětného prostředí do školky vůbec nechodí, přestože se jedná o povinnost. Jenže tuto povinnost prostě nikdo nemůže vymáhat a nejsou za ni postihy. Navíc i přes individuální plán může školka těžko nějaké individuální vzdělávání poskytovat, pokud mají třídy 24 dětí, na výjimku dokonce až 28.

 

Nicméně odklady zcela zrušeny nebudou a v závažných případech je může doporučit ředitel školy a školské poradenské zařízení.

 

Ty nové podmínky odkladu jsou tak přísné, že jsou téměř nesplnitelné. A sociálně slabé rodiny rozhodně nebudou hledat nějaké odborníky a hlásit se k nim. My sháníme již půl roku psychiatrické vyšetření pro jednoho žáčka a naprosto bez šance. A to o to maminka hodně stojí a škola se snaží. Sociálně slabé rodiny většinou ani neví, že má dítě nějaký problém nebo není školně zralé. Je jim to často prostě jedno. Opatření povedou k dalšímu rozevírání nůžek mezi žáky ze sociálně nepodnětného prostředí a ostatními. V tomto ohledu jsme přitom na tom špatně již nyní.

 

 

Odkladová novela

 

Od 1. září 2025

— zrušení možnosti tzv. dodatečného odkladu

— nový termín zápisu do MŠ od 15. března do 15. dubna

— nový termín zápisu do ZŠ od 15. ledna do 15. února

— povinnost předávání výsledků pedagogického diagnostikování z MŠ do ZŠ

— zákonný zástupce v žádosti o přijetí do ZŠ uvádí, z jaké školy dítě přichází (případně, že se na dítě nevztahuje povinné předškolní vzdělávání)

 

Od 1. září 2026

— u odkladů povinné školní docházky pro zápisy konané v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve 1. dubna 2020 postupuje podle školského zákona ve znění účinném do 31. srpna 2025, u dětí narozených dříve ale už platí nová přísnější pravidla pro odklady (pouze závažné zdravotní problémy potvrzené specialistou a doporučení poradny)

— v případě povolení odkladu podle nových pravidel povinnost vzdělávání dítěte podle individuálního vzdělávacího plánu

— asistent pedagoga v každé třídě 1. ročníku ZŠ s nejméně 15 žáky

— omezení možnosti opakovat 1. ročník ZŠ – opakování bude možné pouze v případě, že zdravotní stav žáka v průběhu 1. ročníku neumožňuje jeho účast ve vyučování (pro opakování školního roku 2025/26 uvedené omezení ještě neplatí

 

Od 1. září 2027

— u odkladů pro zápisy konané v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve 1. července 2021 postupuje podle původních pravidel, u dětí narozených dříve ale už platí nová přísnější pravidla pro odklady

— v případě povolení odkladu podle nových pravidel povinnost vzdělávání dítěte podle individuálního vzdělávacího plánu

— od školního roku 2027/2028 je v 1. ročníku ZŠ možné pouze slovní hodnocení

 

Od 1. září 2028

— u odkladů pro zápisy konané v roce 2028 platí pro všechny děti nová pravidla povolování odkladů

— od školního roku 2028/2029 je v 2. ročníku ZŠ možné pouze slovní hodnocení

 

Od 1. září 2029

— zrušení přípravných tříd

 

Zdroj: MŠMT

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger