Rok 2025 přinesl do českého vzdělávání několik zásadních změn a složitých situací. Přinášíme výběr toho nejdůležitějšího, co se za uplynulých 12 měsíců událo v oblasti vzdělávací politiky.
Zdroj: tisková
zpráva EDUin 29. 12. 2025
Bilancování
roku 2025 se věnuje i Audit vzdělávacího systému, kompletní souhrn
najdete ZDE.
Smršť
legislativních změn
Rok 2025
přinesl do českého školství smršť legislativních změn: na jaře prošla
tzv. malá novela školského zákona, která výrazně omezila odklady
školní docházky, změnila termíny zápisů, posílila spolupráci škol s poradnami,
zavedla povinnost předávání diagnostických informací z MŠ do ZŠ, od roku 2026
nárok na asistenta pedagoga ve větších prvních třídách a od roku 2027 zrušení
známkování v
V létě
následovala velká novela s přibližně 50 změnami, která upravila financování
škol (včetně převodu nepedagogických pracovníků na zřizovatele), přijímací
řízení, maturity, praktickou a kombinovanou výuku či krátké programy na VOŠ a
zároveň systémově ukotvila pozice školních psychologů, speciálních a sociálních
pedagogů, financované od ledna 2026 ze státního rozpočtu, byť zatím jen pro
větší základní školy. Oba legislativní balíčky vstoupily v platnost 1. září 2025.
EDUin nabídl souhrn změn velké novely školského zákona v tiskové zprávě.
Roste
úloha zřizovatelů škol
Od roku
2026 bude stát školám financovat už jen pedagogickou práci. Financování
nepedagogických pracovníků a provozu přechází na zřizovatele, čímž se posiluje
jejich role, ale i nároky na jejich kapacity. Změna sice ukončuje praxi
dotování nízkých platů nepedagogů z prostředků určených učitelům, zároveň však
mnohé obce čelí deficitům, protože státní prostředky nepokrývají reálné
náklady. To fakticky přenáší část odpovědnosti státu na samosprávy a má je tlačit
k efektivitě, mimo jiné i ke slučování škol podle zásady „1 obec – 1 škola“.
Převod
byl však proveden narychlo, bez analýz a katalogu prací, bez dorovnání platů
nepedagogů alespoň na minimální mzdu a s nejistotou financování, což
zřizovatelům i ředitelům komplikuje situaci. Navíc na ně přešla i úhrada ONIV,
tedy prostředků přímo souvisejících s výukou, takže ředitelé budou nově muset o
peníze na učebnice, pomůcky či vzdělávání pedagogů vyjednávat se zřizovateli. O
změně financování jsme informovali v Listech Klubu zřizovatelů.
Investice
do vzdělávání setrvale klesají, stav financí je žalostně nedostačující
Vládní
koalice Spolu a STAN se v závěru svého působení soustředila na konsolidaci
veřejných financí, což se negativně promítlo i do školství, přestože jej
deklarovala jako prioritu. Výdaje na vzdělávání dlouhodobě klesaly a
nepřiblížily se ani průměru zemí OECD, stejně jako relativní platy učitelů,
které podle odhadu IDEA dosahovaly jen 108 % průměrné mzdy místo zákonných 130
%. Ačkoli se podařilo pro rok 2026 prosadit zvýšení platů pedagogů (učitelům o
7 %, ostatním o 2 000 Kč), nedostatek prostředků vedl k tomu, že stát nebyl
schopen plně pokrýt ani nově schválené kvazimandatorní výdaje, což vyvolalo
finanční nestabilitu škol. Situaci dále zkomplikoval odložený převod
financování nepedagogických pracovníků na leden 2026, kvůli němuž v rozpočtu
MŠMT chyběly peníze už na podzim 2025, což kritizovala i Národní rozpočtová
rada. Vláda nakonec situaci řešila přesuny z jiných resortů, mimo jiné i z
prostředků na vědu, a napětí ve školství vyústilo až ve vyhlášení stávkové
pohotovosti. K chybějícím miliardám na platy nepedagogů se EDUin vyjádřil v tiskové zprávě.
RVP jsme
zavedli a zase ho možná zrušíme
MŠMT a
NPI v lednu 2025 představily revidované Rámcové vzdělávací programy pro
mateřské a základní školy, které mají posílit rozvoj kompetencí, praktických
dovedností, gramotností a kritického myšlení, přičemž jednou z
nejviditelnějších změn je povinná výuka angličtiny už od 1. ročníku ZŠ. Školy
mohou podle nových RVP učit dobrovolně od září 2025, povinně pak postupně od
školního roku 2026/2027 v MŠ a od roku 2027 v ZŠ s plným náběhem do roku 2031,
přestože proces implementace čelí kritice a modelové ŠVP jsou zatím jen ve fázi
pilotáže se zpožděním. Nejistotu dále zvyšuje pokusné ověřování RVP pro lycea a
výroky nového ministra Roberta Plagy, podle nichž mohou být reformy ještě
měněny, odkládány či dokonce zrušeny. EDUin v květnu zanalyzoval hlavní problémy implementace RVP a nabídl
návrhy ke zlepšení situace.
Školní
jídelny pod drobnohledem: změna stravovací vyhlášky rozvířila emoce
Změna
stravovací vyhlášky se v uplynulém roce stala překvapivě silným tématem,
protože se dotýká každodenního jídla dětí i dospělých a ukázala, jak citlivé
jsou zásahy do zavedených systémů a jak zásadní roli hraje jejich srozumitelná
komunikace. Vyhláška po třiceti letech aktualizovala spotřební koš pro
školní jídelny s cílem nabídnout zdravější stravu s více zeleninou a menším
množstvím soli, cukru a průmyslově zpracovaných potravin, zároveň umožnila
dětem nosit si vlastní jídlo. Přestože změny odpovídají dlouhodobým trendům
zdravého životního stylu, ministerstvo muselo čelit dezinformacím a obavám
veřejnosti. Vyhláška počítá s postupným zaváděním nových pravidel až do 1. září
2026, aby měly školy dostatek času se přizpůsobit
0 komentářů:
Okomentovat