Markéta Hronová: Radikální seškrtání oborů nevyšlo. Dokáže Plaga modernizovat středoškolské vzdělávání, nebo zase zůstane jen u slibů?

Byl to jeden z velkých plánů bývalého vedení ministerstva školství – proměnit nabídku středoškolských oborů a většinu ze současných 283 seškrtat nebo sloučit. Zároveň se také měla výuka na středních školách celkově více přizpůsobit měnícímu se světu i trhu práce. Součástí vize byla i profesní maturita, která měla nahradit výuční list. Jenže zůstalo jen u plánů. Nový ministr školství Robert Plaga (ANO) už oznámil, že reforma je úplně na začátku a bude na ní ještě hodně práce. Změny na středních školách se tak podobně jako reforma základních škol o rok odkládají.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 24. 3. 2026

 

Vyjasnit se přitom musí hlavně to, jak má vypadat všeobecný základ společný pro všechny obory středoškolského vzdělání. 

 

Podle Plagy všeobecný základ neznamená navyšování hodin matematiky nebo češtiny. Odborníci by se podle něj měli shodnout na tom, jaké dovednosti budou všichni absolventi potřebovat ve 21. století bez ohledu na to, jaký obor studují. „Tím se mělo začít,“ uvedl ministr na Kulatém stole vzdělávacích organizací SKAV a EDUin, kde se vyjadřoval ke svým prioritám v úřadu.

 

Jenže zástupci odborných škol se obávali, že na úkor všeobecného základu přijdou o nezbytné množství času na to předat žákům dostatek oborových dovedností a praxe. Diskuse v jednotlivých pracovních skupinách byly proto bouřlivé. Každá škola měla jinou představu, a ty se navíc lišily od zadání, které dostal Národní pedagogický institut, jenž měl reformu na starosti.

 

„Na něčem jsme se dohodli, a když jsme se sešli na následující diskusi, vše bylo jinak. Z pracovní skupiny jsem nakonec odešla,“ popisuje například ředitelka Střední školy elektrotechniky, multimédií a informatiky Marcela Davídková Antošová, která zastupovala elektrotechnické obory. Že „komunikace nebyla dobrá“, připouští i nynější politický náměstek ministra Plagy Jiří Zajíček, který přitom ještě před půlrokem seděl na druhé straně stolu – jako zástupce středních škol.

 

Podle Zajíčka, který má jako náměstek inovaci středoškolských oborů na starosti, bude nyní hlavním úkolem vyjasnit si, jak by měl všeobecný základ, o kterém hovořil ministr, vypadat. Střední školy zároveň čekají, jak dopadne reforma výuky na základních školách – protože proměna výuky na těch středních na ni přirozeně naváže. V září 2027 najedou povinně na nový typ výuky všichni žáci prvních a šestých tříd. A až šesťáci dojdou do prvních ročníků středních škol, reforma už musí být připravená. 

 

 

Zmizela stovka oborů

 

Hlavním výsledkem snahy o inovaci oborové soustavy je tak v tuto chvíli hlavně redukce počtu oborů – z 283 je jich nyní podle Zajíčka zhruba 180. I když ani to ještě nemusí být konečné číslo. „Může se to ještě měnit vzhledem k tomu, jak se bude tvořit náplň jednotlivých oborů a jak přesně se vydefinuje všeobecný základ. Nepředpokládám ale, že by bylo možné ještě nějak zásadně dál škrtat,“ uvedl Zajíček.

 

Podařilo se sloučit například obor tesař a pokrývač, naopak v potravinářství nakonec zůstaly rozdělené obory technologie potravin a analýza potravin. „Za nás je to rozumné, protože mít na starosti kvalitu potravin z hlediska mikrobiologického, chemického, senzorického, tak je to něco jiného než vyrábět potraviny, ať už je to vaření piva, nebo pečení chleba,“ uvádí dnes už bývalý ředitel Střední školy Podskalská Milan Chmelař, který v pracovní skupině za potravináře byl.

 

Chmelař vysvětloval, že debaty se vedly i o to, jak dlouho se žáci mají věnovat všeobecnému základu a kdy si teprve mají volit specializaci. 

 

Podle odborníků na vzdělávání je totiž špatně, že si žáci volí úzkou specializaci už v 15 letech. Přestoupit v rámci jednotlivých oborů je pak složité. A je to přitom dost časté. Výzkumy ukazují, že velká část studentů nakonec pracuje v jiných oborech, než které vystudovala.

 

Ředitelé škol na to mají ale jiný názor, a to hlavně z provozního hlediska. „Například u nás ve škole máme tři zaměření – zpracování piva, vína, pak zpracování mouky a zpracování masa. Kdybych přijal tři první ročníky, v prváku je učil společný základ a až pak by si volili specializaci, co bych dělal s učiteli na technologii zpracování mouky, kdyby si všichni vybrali maso a pivo,“ vysvětluje Chmelař. 

 

 

Změny jsou jen kosmetické

 

Na reformě spolupracoval i ředitel Moravskoslezského paktu zaměstnanosti Martin Navrátil. Pro něj je výsledek reformy spíše zklamáním – očekával, že bude mnohem odvážnější. „Ředitelé škol měli příliš velký vliv. Nesplnilo se skoro nic z vizí, které byly na začátku představeny,“ řekl HN s tím, že čekal větší proměnu výuky s ohledem na měnící se trh práce. Nejde podle něj jen o nastavení všeobecného základu, ale třeba také o to, aby výuka více odpovídala digitalizaci světa.

 

Jedním z původních záměrů byl i výuční list s hodnotou maturity, který by v podstatě odstranil nástavbové studium. To dnes nefunguje dobře – úspěšnost studentů u maturity je velmi malá, úspěšně ji složí v průměru jen každý druhý.

„Otec“ inovace oborové soustavy a bývalý náměstek ministra Mikuláše Beka Jiří Nantl (ODS) přiznává, že měl ambice větší. Pokud by je ale chtěl prosadit, muselo by to být podle něj navzdory „terénu“, který by s nimi nesouhlasil. Podařilo se podle něj alespoň zvednout popularitu lyceí a zavést nový obor všeobecného lycea, který se nyní testuje na desítkách škol.

 

Celá reforma ovšem nyní stojí. Národní pedagogický institut se teď nechtěl k pokroku v reformě vyjadřovat s tím, že čeká na zadání od ministerstva školství. Plaga má podle Zajíčka začít inovaci oborové soustavy podrobněji řešit v dubnu, to by měl také vydat pokyny, kam dál se s reformou ubírat. „Budeme rádi, pokud se celý proces znovu rozběhne a podaří se více než jen kosmetické změny,“ říká Navrátil.