Markéta Vozková: V Česku je 100 tisíc lidí, kteří uvažují, že by někdy šli učit. Cesta do škol ale není jednoduchá, říká Kroupa

Populace vyučujících stárne a podle šetření Talis problém pravděpodobně nevyřeší ani nová generace učitelů. Až pětina z nich ve věku do 30 let totiž zvažuje, že školství opustí. „I kdyby všichni začínající učitelé zůstali v praxi, stejně se kvůli demografické křivce dostaneme do situace, kdy bude ještě výrazně větší nedostatek učitelů, než je teď,“ říká pro Český rozhlas Plus Pavel Kroupa, nový ředitel organizace Začni učit.

 

Zdroj: www.iRozhlas.cz 21. 3. 2026

 

Personální stav českého školství dlouhodobě doplácí na vysoký průměrný věk učitelských sborů a také nízkou motivaci pro odbornou přípravu a vykonávání této profese.

 

„O studium některých předmětů, jako třeba učitelství fyziky, matematiky, informatiky, je tak velký nezájem, že i kdyby vysoké školy nabraly všechny zájemce, všichni vystudovali, všichni nastoupili do školství, tak to stejně nebude stačit,“ uvádí Kroupa. „Například na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy už učitelství fyziky zrušili pro nezájem.“

 

Nedostatek pedagogů je přitom regionálně podmíněný – nejvíce jich chybí v Praze a Středočeském kraji. Důvodem jsou hlavně tabulkové platy a dostatek příležitostí v soukromé sféře.

 

„Určitě budou hrát roli i další faktory, ale nemáme to datově podložené. Například české školství má výrazně víc učitelek než učitelů, naopak k technickým oborům typicky inklinují spíš muži, takže je možné, že učitelská profese je pro ně méně zajímavá,“ spekuluje Kroupa.

 

 

Trnitá cesta do škol

 

Ani jeho dráha nevedla přímo ke školství. Vystudoval fyziku a informatiku, po absolvování studia pracoval v řadě startupů. O učitelství opakovaně uvažoval, nakonec se pokaždé vydal jinou cestou. Definitivně ho ke vzdělávání přiblížila organizace Matika Česku, se kterou spolupracoval od loňského roku.

 

S organizací Začni učit si klade za cíl usnadnit vstup zájemců o učitelskou pozici do školského systému.

 

„V Česku je skoro 100 tisíc lidí, kteří uvažují nad tím, že by někdy šli učit, a ta cesta není úplně jednoduchá,“ konstatuje Kroupa. „Naše plány jsou pomoct lidem, kteří uvažují, že by nastoupili jako učitelé, se do škol opravdu dostat a mít všechny informace, které na cestě potřebují.“

 

K tomuto cíli pomáhá zejména program Zkus učit, v němž jsou zájemci na jeden týden zapojeni do chodu výuky, nebo platforma Kde učit, na níž mohou ředitelé škol zveřejňovat inzeráty na volné pozice.

 

 

Zmapovat největší překážky

 

„Snažíme se pokrýt celou cestu od prvotního zájmu přes ‚chci si vyzkoušet učitelství‘, ‚přemýšlím nad tím‘ až po ‚nastupuji do školy‘,“ popisuje.

 

„Zároveň připravujeme programy podpory začínajících učitelů, protože člověk z odborné praxe potřebuje trochu jiné adaptační období než člověk, který vystuduje pedagogickou fakultu. Takže chystáme podklady pro ředitele, aby věděli, jak s takovými lidmi pracovat a jak jim pomoci začlenit se do učitelské profese.“

 

Do svého portfolia služeb bude Začni učit nově přidávat individuální konzultace. Chystá také podrobnou analýzu dat a rozšíření spolupráce s dalšími institucemi, včetně ministerstva školství.

 

„Chceme lépe pochopit, na jaké překážky zájemci narážejí a v jaké fázi cesty jsou, abychom mohli zacílit naše služby a nabídky na největší problém, který blokuje nejvíce lidí v jejich cestě do školství,“ uzavírá Kroupa. „Zároveň bychom mohli vzít tyto informace a dát je zpět systému. Dát je ministerstvu a říct: Tady je 20 tisíc lidí, kteří by začali učit, ale blokují je tyto tři věci. Pojďme je odstranit, pojďme to přenastavit, pak učitelů může být dostatek.“

 

Kdo jsou nejčastější zájemci o učitelskou profesi? V čem je skaut lepší než školství? A jak lze využít fyziku v práci pro neziskovou organizaci? Poslechněte si záznam celého rozhovoru.