Markéta Hronová: Ministerstvo v tichosti změnilo pravidla pro schvalování učebnic. Nakladatelé se obávají o nezávislost posudků

Místo dvou nezávislých recenzentů jen jeden. A přísnější vymezení metod, s nimiž má učebnice a potažmo také učitel ve výuce pracovat. To jsou hlavní změny, které přinášejí na konci března upravená pravidla pro schvalování učebnic.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 8. 4. 2026

 

Nakladatelé se bouří. Nelíbí se jim, že s nimi ministerstvo školství změny nekonzultovalo, a obávají se o nezávislost posudků. Učebnice jsou přitom podle odborníků zásadní pro kvalitu výuky. 

 

Koalice učebnicových nakladatelů konkrétnější vymezení pravidel pro schvalování učebnic – takzvané doložkové řízení – vítá. Zároveň se ale obává, aby nová pravidla nevedla k tomu, že recenzent bude prosazovat jen jednu vybranou metodu výuky. Třeba čistě badatelský přístup k výuce, v němž žáci získávají nové znalosti a dovednosti prostřednictvím vlastního zkoumání, objevování a řešení problémů, podobně jako vědci. 

 

„Obáváme se, že učebnice, které budou obsahovat badatelskou metodu, ale souběžně nabízet i jiné aktivity, nemusí projít,“ uvádí za Koalici učebnicových nakladatelů její mluvčí Lukáš Tykal z nakladatelství Klett. 

 

A nejde jen o badatelský styl výuky. „Například požadavek na individualizaci na základě aktuálních možností žáka může znamenat jen zařazení gradovaných úloh, což může paradoxně brzdit inovace,“ obává se ředitel nakladatelství Nová škola Martin Janáček s tím, že nakladatelé kvůli obavám z neudělení doložky přestanou hledat neotřelé způsoby, jak efektivně žáky učit nové věci.

 

 

Co posudek, to jiný pohled?

 

Druhý posudek bude vznikat pouze v případě, že ten první bude nedoporučující. To může být podle Janáčka problematické, protože se tak celé řízení prodlouží. Nakladatelé se navíc obávají, že druhý recenzent nemusí být vždy objektivní. „Hrozí, že půjde jen o formální potvrzení první recenze, protože druhý recenzent si nedovolí prvnímu odporovat,“ říká Janáček.

 

Tvůrci učebnic si už dříve stěžovali na to, že jsou posudky nevyrovnané a hodně záleží na tom, ke kterému recenzentovi se materiál dostane. Co u jednoho projde, u druhého ne. Proto se nyní tolik obávají, že jen jeden posudek místo paralelně vznikajících dvou tuto nepředvídatelnost ještě zhorší. 

 

Ministerstvo školství odůvodňuje snížení počtu recenzentů na jednoho efektivitou procesu. „U kvalitních učebnic se nebudou zbytečně vypracovávat dva pozitivní posudky,“ upřesnil tiskový mluvčí úřadu Ondřej Macura. Podle informací HN šlo i o snahu ušetřit. Kvůli tomu už dříve nahradil jednoho z externích recenzentů kmenový zaměstnanec Národního pedagogického institutu, který učebnici posuzuje v rámci náplně své práce. Jeden posudek stojí v řádu desítek tisíc korun. 

 

Nakladatelé napadají také nemožnost vyjádřit se k negativnímu posudku. Nedoporučující posudky jsou přitom podle Janáčka často založeny pouze na dílčích zásadních připomínkách, které lze obratem zapracovat. Někdy se také jedná pouze o nedorozumění, které se podaří vyjasnit. 

 

„Nakladatelství nadále nemá právní nárok na udělení doložky ani při splnění všech stanovených kritérií a zároveň nemá možnost se proti rozhodnutí odvolat. V rámci Koalice učebnicových nakladatelů proto budeme usilovat o úpravu současného znění sdělení,“ uvádí ředitelka nakladatelství SPN Tereza Pavlíčková. Všem nakladatelům také vadí, že s nimi změnu ministerstvo nekonzultovalo. 

 

„Možnost odvolání nebyla explicitně zmíněna ani v dosavadním dokumentu, v tomto směru nedochází k žádné změně,“ reaguje na kritiku Macura. Nakladatele do tvorby dokumentu ministerstvo nezahrnulo podle něj kvůli tomu, že šlo jen o drobné úpravy. Nyní úřad připravuje zásadní změnu celého doložkového řízení, kterou už s nimi konzultovat chce. Jejím základem by mělo být zpracování standardu kvalitní učebnice. 

 

Právě chybějící standard je podle analýzy vzdělávací organizace EDUin tím hlavním důvodem, proč nyní posouzení kvality učebnic závisí především na individuálním úsudku konkrétního recenzenta. „Bez standardu se kvalita učebnic nikam neposune. Upravit doložkové řízení nestačí,“ uvádí autorka komplexní analýzy Patricie Martinů. 

 

 

Učebnice – cesta ke znalostem

 

Role učebnic ve výuce je podle analýzy dlouhodobě podceňovaná. Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že jsou významným nástrojem, jakým stát může ovlivňovat výuku. Pokud je totiž učebnice kvalitní, poskytuje učiteli cestu, jak obsah didakticky správně a po vhodných krocích předávat žákům. 

 

Jenže školy často učí z učebnic, které jsou zastaralé. Více než třetina jich nakupuje nové knihy až po pěti a více letech, v některých předmětech vázne obměna i desetiletí. Problém je to třeba v zeměpise, kde se reálie mění poměrně rychle. Řada pedagogů učebnice vůbec nepoužívá a spoléhá na vlastní materiály nebo na ty, které učitelé sdílí na různých serverech. V takovém případě ale hrozí, že nebudou dostatečně kvalitní a výuka nebude ucelená, když bude učitel pokaždé vycházet z jiného materiálu. 

 

Na trhu přitom vzniká zcela nových učebnic poměrně málo – pouze necelá pětina těch, které mají platnou doložku, vyšla v posledních pěti letech. Průměrný rok vydání je tedy rok 2017. Vloni byla udělena doložka celkem 254 učebnicím, v řadě případů však šlo o opětovné udělení doložky těm, které ji již v minulosti měly a její platnost vypršela. 

 

Mít kvalitní učebnice bude podle odborníků nyní důležité i proto, že za rok a půl budou muset školy učit podle nově upravených „osnov“ a právě učebnice mají být pro pedagogy velkou oporou. Jenže ministerstvo školství stále definitivní podobu těchto nových „osnov“ pro základní školy nezveřejnilo. A to je problém i pro nakladatele. „Pořád nevíme, na jakém základě máme nové učebnice vyvíjet,“ uvádí za Koalici učebnicových nakladatelů její mluvčí Lukáš Tykal z nakladatelství Klett.

 

Podle Martinů by stát měl doložkové řízení zdigitalizovat a udělat více transparentním. Posudky ani vypořádání připomínek recenzentů totiž dnes nejsou veřejně dostupné. A to se má podle nakladatelů ještě zhoršit, když se v podstatě ani nemusí dozvědět, proč jejich učebnice neprošla.