Anežka Hesová: Zásady, kterých se drží země s nejlepším vzděláváním na světě

Jak to dělají země, které se v mezinárodních srovnávacích testech ve vzdělávání umísťují na nejvyšších příčkách? Britská odbornice na výzkum pedagogiky Lucy Crehanová se vypravila do pěti států s nejlepším vzděláváním na světě, aby to zjistila.

Lucie Römer: Formativní přístup není jen soubor technik, ale celkový přístup k učení

Co to je ten „formativní přístup”? Je to to samé jako slovní hodnocení, triády nebo respektující výchova? Nebo jde o prevenci syndromu vyhoření u učitelů i dětí? Všechny zmíněné nástroje, metody a přístupy jsou součástí formativního přístupu, ale samy o sobě ho netvoří. Následující rozhovor s Ivetou Pasákovou ze společnosti Step by Step ČR by se dal shrnout jako Úvod do formativního přístupu.

MŠMT předalo NPI ČR technické zadání revize RVP ZV

Skupina expertů ministerstva školství pro revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) finalizovala technické zadání pro následující proces revize. Dokument přináší zpřesnění výstupů Strategie 2030+ a dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV tak, aby bylo možné podle něj pokračovat v procesu revize. To je již úkol pro Národní pedagogický institut České republiky, kterému bude zadání předáno. 

NÁRODNÍ GALERIE Praha: aktuální výstavy + kompletní program

AKTUALIZOVÁNO. 

Dovolujeme si vás pozvat na výstavy, doprovodné programy, programy pro děti a rodiny s dětmi a další akce.

Ivana Vitovská: Husákovy děti potrápily množiny s jablíčky. Revoluce ve výuce byla plná rozporů

Je známo, že každá reforma školství bývá označována jako pohroma, která pořádně zamotá hlavu učitelům, rodičům i dětem. Asi nejdokonaleji se to podařilo reformě z roku 1976, známější pod názvem „nová koncepce“. Dotkla se především generace školáků označovaných jako Husákovy děti a mimo jiné zavedla do matematické výuky nejmenších žáků množiny. A aby toho nebylo málo, přibyla jim do osnov i geometrie. Rázem se tak rozplynul sen mnoha rodičů o dětech – jedničkářích.  

Jan Zeman: Učitelská kvalita není konstanta. Významně ji ovlivňuje pedagogický leadership, říká Alexis Katakalidis

Spolupráce učitelů nemusí být vyprázdněným pojmem. Jedná se o systém sdílené odpovědnosti mezi ředitelem, učitelem i dalšími pedagogickými pracovníky (psychologové, výchovní poradci). Společné reflexe výuky, návštěvy v hodinách nebo možnost obrátit se na kolegy ve chvíli, kdy se učitel v hodině dostává do složité situace, může ovlivnit, jaký postoj si kolektiv školy vytváří k výuce, k dětem a ke své práci obecně. Následně může vzniknout kvalitní škola s pedagogickým optimismem a snahou zlepšit každého žáka. Opakem je skupina jednotlivců rezignujících na snahu o změnu vlivem zanedbaného pedagogického vedení školy. 

Stanovisko odborné veřejnosti k novele zákona o pedagogických pracovnících

Úvodem je třeba říci, že novela zákona o pedagogických pracovnících obsahuje řadu pozitivních a potřebných změn, které oceňujeme. Konkrétně se jedná o systémovou podporu začínajících učitelů, včetně zavedení tzv. adaptačního období, legislativní ukotvení uvádějícího, provázejícího i třídního učitele a dalších podpůrných profesí a pozic ve školství, jako je např. speciální pedagog či psycholog. Pro stabilizaci a kvalitu učitelů je důležitá také garance platů pedagogických pracovníků navázáním na průměrnou mzdu v ČR.

Lucie Römer: Bez poznámek a úkolů na doma. Jak učí na inspirativní škole v Chrašticích?

Budík v 5:30. Sto padesát kilometrů po namrzlé dálnici. Shánění suplování na celý den. To vše koncem listopadu investovalo deset učitelů z Kutnohorska do návštěvy základní školy v Chrašticích. Ta se otevřela v rámci programu inspirativních návštěv, kterým Nadační fond Eduzměna pedagogům umožňuje sdílení příkladů dobré praxe i mimo region.

Jan Pokorný: Je důležité se zaměřit na vylepšení učebnic a vzdělávání učitelů, říká sociolog k reformě školství

Reforma školství je podle sociologa Daniela Prokopa z výzkumné organizace PAQ Research na spadnutí. Česko má podle něj jedno z nejvíce decentralizovaných základních vzdělávání v Evropě, kvůli čemu se utrácejí obrovské prostředky navíc. Ušetřit by se podle něj dalo také snížením počtu dětí, které mají odklad, nebo sdílením administrativy a správních budov mezi školami.

Lucie Kocurová: Kam s ním? Na výběr střední školy už mnoho času nezbývá. Kariérová poradkyně sdílí své tipy pro rodiče

Už se to blíží! Prvního března 2023 je nejzazší termín, do kdy musejí žáci 9. ročníků doručit středním školám své přihlášky ke studiu. Některé děti už dlouho vědí, čemu se chtějí věnovat. Pak je tu ale masa těch, co v lepším případě mlhavě tuší a v horším vůbec nemají potuchy, kam je srdce táhne. A rodiče tedy stojí před nelehkou volbou: kam s ním? 

Markéta Hronová: Aby méně nadané děti neskončily v zadních řadách. Plánované dělení žáků na dvě kategorie padlo

Učiva už nebude tolik, protože by si děti měly ze školy odnést spíše schopnost rozumět textu než vyjmenovat básníky z období romantismu. A komu nějaký předmět půjde, může se jej učit na škole více do hloubky. Plány týkající se největší změny ve fungování základních škol za posledních 20 let však narazily na odpor pedagogů a odborníků. Ministerstvo školství teď proto muselo rychle jednat. Pokud by změny neschválilo do ledna, přišlo by o stovky milionů z Evropské unie.

EDUin: Co hrozí kvůli zpoždění revize RVP ZV?

Dokument Hlavní směry revize RVP ZV, který vypracoval expertní panel, stále leží na ministerstvu školství a čeká na schválení od ministra Vladimíra Balaše. EDUin upozorňuje na zbytečné plýtvání peněz a času kvůli prodlevě při jeho schvalování a vyjadřuje zároveň pochybnosti nad využitím 860 milionů pro implementaci změn do roku 2028. Kompletní podklad najdete ZDE.

Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání podle Gogolu

Shrnutí obsahu výzkumné zprávy vypracované firmou Google na základě zjištění získaných od 94 odborníků z 24 zemí.

Jana Hrubá: Mají u nás ředitelé škol dostatečnou podporu?

Zajímavou a užitečnou konferenci Pedagogický leadership v ČR uspořádala 20. 1. 2023 v Poslanecké sněmovně poslankyně Renáta Zajíčková, spolupořadateli byly organizace Učitel naživo a časopis Řízení školy. Moderovala šéfredaktorka Naďa Eretová. Zájem o téma byl velký, výběr panelistů opravdu zdařilý.

EDUin: komentujeme, co si Petr Pavel, kandidát na prezidenta, myslí o vzdělávání

Připomínáme vybraná vyjádření z předvolebního rozhovoru s Petrem Pavlem o vzdělávání a školství v ČR a doplňujeme je komentářem za EDUin. Celý rozhovor, který s kandidátem vedla Radka Hrdinová, si můžete přečíst na webu eduin.cz. O rozhovor UDUin požádal i Andreje Babiše, ten však možnost vyjádřit se k situaci ve školství nevyužil.  

Anna Brzybohatá: Prázdné auly a znudění studenti minulostí? Přednášející se mají naučit, jak lépe vzdělávat

Obvykle se jim říká „uspávači hadů“ a obvykle jich je na každé škole několik. Učitelé, jejichž výkon studenty spíše uspává, než vzdělává, by ale měli do budoucna z českých vysokých škol zmizet. Národní akreditační úřad chce, aby se nově kantoři na univerzitách museli odborně zdokonalovat i v tom, jak mají studenty učit. Zajistit to mají nová pravidla pro akreditace. Ty by měly nově kvalifikační požadavky přímo obsahovat.

Iva Špačková: Jak získat práci, která ještě neexistuje. Vyhrává, kdo se umí změnit

Svět ztratil své jistoty a lidé musejí se změnami počítat také ve své práci. Co je třeba umět, aby člověk uspěl a byl se svým životem spokojený? Expertka na vztahy popisuje, co je třeba ovládat a jak to trénovat.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jak vytvářet „evidence-based“ vzdělávací politiku?

Zveme vás na online Kulatý stůl SKAV a EDUin, který se bude konat ve čtvrtek 19. ledna od 14 do 16 hodin online. Tématem lednové debaty je problematika „evidence-based“ politiky.

Matouš Hrdina: Pod čarou – všeobecný přehled je k ničemu. Pestřejší musí být hlavně život

Rádi jej vyžadujeme nejen od studentů a politiků a ušklíbáme se, když jím někdo nedisponuje. Jen málokdy se ale rozebírá, podle čeho si vlastně všeobecný přehled definujeme a k čemu je přesně dobrý.