Martin Ulbrich: Jak se pozná technicky zdatný učitel? Podívejte se na 8 znaků

S pokrokem v informačních technologiích se neustále zvyšují nároky na dovednosti pedagogů. Torontský server Daily Genius zveřejnil ve své infografice přehled znaků, podle nichž bezpečně poznáte technicky zdatného učitele. Přinášíme výběr osmi hlavních ukazatelů.

Zdroj: StudentMag.cz 12. 9. 2014


Nejčastější vlastnosti, které by měl mít technicky dovedný učitel, souvisejí s tvorbou blogu, aktivitou na sociálních sítích nebo budováním vlastní online komunity. Na pedagogických fakultách a středních školách v ČR o nich zatím uslyšíte jen stěží.

1. Studenti sledují učitelův blog

Studenti vědí, že jejich vyučující sdílí na blogu pomůcky k domácím úkolům, šikovné výukové aplikace, vlastní články a další zajímavý obsah. Pravidelně blog komentují, nebo jej alespoň sledují, aby byli v obraze.

2. Osobní rozvoj realizuje převážně online

Učitel si velmi dobře uvědomuje, že domovská škola ani regionální školství mu nenabídnou zrovna převratný profesní rozvoj. Proto často využívá sociální sítě a online platformy, které mu pomohou získat další dovednosti. Nově získané skilly samozřejmě průběžně přidává na svůj profil na LinkedInu.

3. Vytváří si na internetu vlastní vzdělávací podporu

Buduje vztahy a rozvíjí online komunikaci se svými kolegy, poradci a kapacitami v oboru. Ti mu tak mohou prakticky obratem zprostředkovat novou vědomost nebo pomoci vyřešit nějaký praktický problém. Mít užitečné kontakty hned po ruce se vyplácí i učitelům.

4. Svůj život sdílí online i s kolegy, které nikdy osobně neviděl

Když vyfotí selfie z výletu, nesdílí ho jen s rodinou a přáteli, ale mnohdy také s kolegy, jež nikdy nepotkal tváří v tvář. Prostě si jen užívá sdílení vlastních dobrodružství a zážitků s celou komunitou.

5. Pravidelně diskutuje a brouzdá na Twitteru

Jakmile se technický typ učitele dostane ve volném čase k počítači nebo smartphonu, sleduje #edchat a další populární hashtagy související se školstvím a vzděláváním. To mu umožňuje učit se i na cestách.

6. O letních prázdninách zamíří na odborné konference

Zároveň s posledním zvoněním už začíná uvažovat, na jaké vzdělávací konference by mohl zavítat během léta. Kolegové z jeho online komunity už jsou na cestě. Sbohem, malebné pláže Karibiku!

7. V hlavě nosí školský technologický slovník

Naprosto přesně zná významy přehršle zkratkovitých výrazů. Uvidí-li někde sdělení BYOD, přinese si na akci vlastní zařízení, PLN v něm namísto polské měny evokuje osobní vzdělávací síť. V mžiku vám také vyjmenuje pět kroků pro implementaci vzdělávacího prostředí 1:1. Skoro to vypadá, jako by měl dvě mateřštiny.

8. Neustále musí zkoušet nové aplikace a nástroje

V první řadě pak sleduje téměř nepřetržitě vývoj nových technologií. Záhy po vydání nové výukové aplikace už ji má ve svém tabletu a pohrává si s jejími funkcemi. Všechny aktuální e-booky ze svého oboru má dávno stažené a pročítá si je o přestávkách nebo pauze na oběd.

Otázkou zůstává, nakolik využijete vlastnosti technicky zdatného učitele v českém vzdělávacím systému. Na řadě škol v ČR je totiž stále vrcholem počítačových dovedností pedagogů spuštění powerpointové prezentace.

Martin Ulbrich: Studenti gymnázií a SOŠ jsou na školách spokojenější než dřív, ukázal průzkum

O 11 procent více studentů gymnázií a SOŠ než v roce 2009 oznámkovalo svou školu nejlepší známkou, spokojenost na odborných učilištích stagnuje. Vyplývá to z průzkumu Člověka v tísni a agentury Millward Brown, do kterého se zapojilo 1 100 studentů středních škol.


Zdroj: Topzine.cz 8. 6. 2012


Nejlepší hodnocení svým školám dávali všeobecně studenti na gymnáziích a mladší studenti na všech typech středních škol. S gymnázii je nyní naprosto spokojeno 28 procent studentů. Střední odborné školy navštěvuje 18 procent studentů, kteří je ohodnotili nejvyšší známkou. SOS tak přeskočily odborná učiliště, která od roku 2009 stagnují na 12 procentech.

„Zlepšení známky v hodnocení školy vnímáme jako pozitivní. Výrazně lépe oznámkovali školu studenti gymnázií a tito mladí lidé lépe hodnotí i atmosféru školy, což je trend, který můžeme potvrdit i z naší přímé jedenáctileté zkušenosti s programem Jeden svět na školách,“ uvedl ředitel programu Karel Strachota.

Organizátoři průzkumu také nově zjišťovali, jaký mají studenti ke školám vztah. Jen 7 procent z nich uvedlo, že do školy chodí rádi, dalších 23 procent se do ní těší jen někdy. Naopak, strach jít do školy má vždy nebo často 12 procent z nich.

Zajímavý výsledek přineslo sledování toho, co studenti očekávají od studia na střední škole. Nejčastěji uváděli, že se ve škole naučí komunikovat, ovládat cizí jazyk a lépe vyjádřit vlastní názor. Tyto dovednosti upřednostnili před získáním základních vědomostí. Nejmenšího očekávání se naopak dostává schopnostem tolerance, kritického myšlení a diskutování.

Průzkum v rámci vzdělávacího pro projektu Kdo jiný?, který je součástí programu Jeden svět na školách, probíhal na základě náhodného výběru ze seznamu středních škol v České republice. Zapojilo se do něj celkem 1 100 studentů z vybraných 80 škol.


Celý text najdete ZDE.

Martin Ulbrich: Přinášíme 10 pravopisných chyb v češtině, které dělají i vysokoškoláci

Titul, netitul, pokud není čeština naším studijním oborem, dokáže nám občas pořádně zatopit. Podívejte se na deset nejčastějších chyb, kterých se dopouštějí i studenti a absolventi vysokých škol.

Zdroj: StudentMag 6. 2. 2015

Po více než 20 letech editorské a korektorské práce v Učitelských listech musím doplnit ještě shodu přísudku s podmětem, ve které se chyb dopouštějí nejen studenti a absolventi, ale i učitelé a slovutní doktoři, docenti a profesoři.

Samostatný článek by zasloužilo módní nadužívání spojky jakoby za každým druhým slovem ve významech naprosto nepatřičných. Bohužel zní z rozhlasu a televize nejen z úst pochybných celebrit, ale často i z úst akademiků. Říkám těmto mluvčím „jakobýni“. (pozn. Jana Hrubá)


Holt vs. hold

Výraz holt rozhodně není doménou vědecké práce. V běžném vyjadřování v něm však chybuje i velká spousta studentů a absolventů. Pokud chcete hovorovým způsobem vyjádřit slovo zkrátka (inu), vždy používejte holt s -t na konci. Vzdát hold (vyjádřit poklonu) můžete úspěšnému vědci nebo umělci.

Pokud se zrovna nesnažíte znehybnit svého německého kolegu, vyhněte se i užívání nářeční varianty halt. V akademickém prostředí doporučujeme výraz nepoužívat vůbec.


Viz není zkratka

Psaní tečky za slovem viz představuje obecně jednu z nejčastějších pravopisných chyb. Viz je ve skutečnosti nepravidelný tvar rozkazovacího způsobu od slovesa vidět. Píše se tedy zásadně bez tečky a pojí se s 1. a 4. pádem (viz strana 30 / viz stranu 30).


Standardní, nikoliv standartní

Obvyklou úroveň či ustálenou míru vyjadřuje slovo standard. Také odvozené výrazy jako standardní nebo nadstandard se vždy píší s -d na konci slovního kořene. Jediným podobným slovem obsahujícím souhlásku -t- je standarta, jež označuje menší vyztužený prapor.


Díky jeho úmrtí?

Pouze masochistický jedinec může děkovat za nepříjemné věci. Ani předložka díky se proto nikdy neužívá ve spojení s negativní skutečností. V takových případech přichází na řadu spojení kvůli něčemu.

Díky vaší pomoci by sice kolega dokončil důležitý úkol, ale kvůli úmrtí v rodině (nemoci, partnerským problémům…) jej musel přesunout na pozdější termín. Zkuste si to říct obráceně.


30% není totéž co 30 %

Studenti vysokých škol mají ve svém arzenálu rovněž velké množství chyb v psaní číslovek. Populárním přehmatem je například nesprávné psaní číslovek s procenty a dalšími jednotkami. Údaje jako 10 kg, 20 km nebo 30 % se v základním tvaru vždy oddělují mezerou.

K jednotce se číslo připojuje pouze u přídavných jmen jako pětikilogramový či třicetiprocentní – 5kg úbytek, 30% sleva.


Působíte intelektuelně? Nejspíš moc ne

Někteří lidé si připadají mnohem inteligentněji, když v cizích slovech místo dlouhého -á- píší a vyslovují -e-. Tvary jako specielní, aktuelní, intelektuelní jsou však chybné a vznikly smísením českého a německého pravopisu. Jedinou správnou variantou je speciální, aktuální, intelektuální a podobně.


Tématický, nebo tematický?

V každé odborné práci jistě přijdete do styku se slovem téma. Všechny zdánlivě příbuzné výrazy se ale píší s krátkou samohláskou -e-, tedy tematika, tematicky, tematický, monotematický… Ve skutečnosti totiž nevycházejí ze slova téma, nýbrž tematika.


Bizardní jako standardní?

Výraz bizarní označuje něco zvláštního či podivného. Jeho pravopis nepochází od slova standardní, jak si spousta lidí myslí, ale z francouzského bizzare. Nikdy proto neobsahuje písmeno -d-.


Zdali a neboli

Chce-li student zapůsobit ve své práci inteligentně, často sáhne po knižní podřadicí spojce –li. Jen málokdo si však uvědomuje, že výraz -li lze připojit pouze ke slovesům – bude-li, půjde-li… Zdali a neboli nepocházejí od sloves a navíc jsou samostatnými slovy. Píší se tedy zásadně bez pomlčky.


Spontální, nebo spontánní?

Na závěr vybíráme českou specialitu, kterou je patvar spontální. Jedinou správnou podobou slova je spontánní s -nn-. Odkud se vzala chybná varianta se souhláskou -l-, není jasné.

Martin Ulbrich: Učitelka se stala na 2 dny žákyní. Udělala jsem obrovskou chybu, říká

Americká učitelka Alexis Wigginsová strávila v rámci pedagogického šetření dva dny v roli žákyně na střední škole. Nejvíc podle ní žáky unavuje, že jsou nuceni celý den v tichosti sedět na místech a pasivně přijímat informace. Často jsou také učiteli vnímáni jako přítěž.

Experiment měl pedagožce a jejím kolegům z American International School ukázat, jak zlepšit kvalitu výuky. Po dvou dnech strávených ve školních lavicích však byla v šoku.


Celodenní sezení v lavici žáky unavuje

Hned první den Wigginsovou překvapilo, jak náročné je ve skutečnosti strávit jediný den ve škole. Může za to hlavně nepřetržité sezení v lavici a nemožnost aktivně zasahovat do výuky. Jediný pohyb většinou představují přesuny mezi učebnami.

„Na konci dne jsem nemohla přestat zívat. Původně jsem chtěla udělat nějakou kancelářskou práci, namísto toho jsem se dokázala jen dívat na televizi. Už ve 20:30 jsem šla do postele,“ líčí svůj první den ve škole. Poukazuje také na to, že studenti po takovém dni ještě musejí řešit domácí úlohy.

Učitelé si podle ní náročnost a stereotypnost školního dne vůbec neuvědomují, protože tráví většinu času na nohou. Převážně stojí před tabulí a během výkladu nebo kontrol práce žáků se pohybují po třídě.


Buďte zticha a dávejte laskavě pozor!

Pro studenty je rovněž mimořádně obtížné celý den se soustředit a k tomu ještě pasivně poslouchat učitelův výklad. Podle Wigginsové se potom nelze divit, když často vyrušují.

„Po chvíli jsem přestala počítat, kolikrát nám bylo řečeno, ať jsme zticha a dáváme pozor. To je normální – učitelé mají jen omezené množství času a musejí ho moudře využít. V průběhu dne ale začnete litovat studenty, kteří jsou znovu a znovu napomínáni. Takhle reagují na to, že celý den musejí jen sedět a poslouchat,“ míní…


…Dnes by své žáky vyučovala jinak

V kompletní zprávě o experimentu, již zveřejnila na blogu, také uvádí, co by změnila ve svých předchozích třídách. Nově by například vymýšlela bleskové minilekce s aktivním zapojením žáků do výuky. Na závěr přiznává, že ve své praxi udělala obrovskou chybu.

„Teprve po 14 letech jsem udělala něco, co jsem měla udělat hned první rok: vyzkoušet si roli studenta. Bylo to tak poučné, že bych si přála vrátit se do každé třídy, ve které jsem učila, a změnit minimálně deset věcí – hlavně uspořádání výuky, plán lekcí a kontroly porozumění,“ bilancuje.


Celý text si můžete přečíst ZDE.

Martin Ulbrich: V USA zpestří žákům dějepis výuková hra. Obsáhne 4000 let civilizace

Dvojice amerických učitelů připravuje herní simulaci pro výuku dějepisu na středních školách. Ve hře Historia, s jejímž uvedením se počítá na podzim roku 2014, prožijí žáci 21 historických období z pohledu světových vlád.

Na vzdělávacím serveru Edutopia o tom informovali tvůrci aplikace, Rick Brennan a Jason Darnell ze společnosti Histrionix Learning Company. Žáky na středních školách chtějí zábavnou formou vtáhnout do historických událostí a odvrátit tak jejich rostoucí nechuť k dějepisu a společenským vědám.


Herní výuka elektrifikuje atmosféru třídy

Při klasických výkladových hodinách na střední škole se žáci často nudí a ztrácejí pozornost. Současní učitelé proto musí výuku co nejvíce ozvláštnit názornými ukázkami a zapojit do činností v hodinách samotné školáky. Tomuto účelu velmi dobře slouží právě herní simulace.

„Kdykoliv jsme použili výukové hry, atmosféra ve třídě byla elektrifikována a naši studenti se stali na historii téměř závislými. Z vyučování pomocí her byli nadšení,“ popisuje Brennan své zkušenosti z 15leté praxe za katedrou.

Zejména zřetelné vzbuzení zájmu a aktivity žáků během hraní motivovalo dvojici kantorů k vývoji aplikace, která dokáže pojmout učební plány nejen pro pár vyučovacích hodin, ale i pro celý školní rok…

Celý text si můžete přečíst ZDE.

Martin Ulbrich: Středoškoláci z USA se změní v prvoky v zábavné hře k výuce biologie

Výzkumníci ve Spojených státech představili další počítačovou hru pro školní výuku. Ve hře Cellvival budou žáci středních škol jako jednobuněčný organismus bojovat o přežití v různých podmínkách.

Během výuky se převtělí do sladkovodního nálevníka s názvem Tetrahymena thermophila, s nímž budou hledat potravu, unikat přirozeným nepřátelům, rozmnožovat se a přizpůsobovat prostředí.


I když žáci umřou, naučí se, jak to funguje

Aby postoupili na další úroveň, musí však správně zvolit znaky, s nimiž mohou v daných podmínkách přežít. Žáci se tak zábavnou formou naučí, jak nejnižší organismy reagují v určitém prostředí a jak funguje jejich evoluce.

Každá další úroveň ve hře představuje nové prostředí a tedy i nové způsoby, jak se správně adaptovat a přečkat do dalšího stadia.

Celý text si můžete přečíst ZDE.