web o změnách ve vzdělávání
Až se všechny děti budou učit naplno a s radostí, tak můžeme řešit nedůležité věci, jako je délka prázdnin, říká pro Český rozhlas Plus pedagog a popularizátor učitelství Daniel Pražák. Důležitým tématem je podle něj schopnost posouvat děti navzdory jejich sociálnímu zázemí. „Když vaši rodiče budou mít jen základku, tak je dnes prakticky jisté (i když výjimky samozřejmě jsou), že vy budete mít taky jenom základku,” upozorňuje.
Ve školním roce 2026/2027 se začíná do praxe promítat hned několik připravovaných legislativních změn. Odkladová novela mění složení prvních tříd, indexové financování poprvé rozděluje peníze pro školy se sociálně znevýhodněnými žáky a komunální volby v říjnu rozhodnou o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech řídit většinu mateřských a základních škol. V září přijdou také výsledky mezinárodního šetření PISA, na podzim Česko bude muset před Radou Evropy obhajovat kroky proti segregaci romských dětí ve vzdělávání. Zároveň pokračují přípravy na výuku podle revidovaného kurikula. Přinášíme ucelený přehled toho nejdůležitějšího, co nás ve školství čeká.
Charitativní projekt Počítače dětem vznikl během covidového období, kdy některým školákům chyběla technika při výuce na dálku. I kvůli pokračujícímu zájmu ale iniciativa vybírá od firem a jednotlivců vyřazené notebooky dál. Jak zaznívá v seriálu Radiožurnálu Jeden rodič na všechno, největší zájem přichází v září.
Počty narozených dětí klesají na historická minima, omezení odkladů povinné školní docházky prohlubuje tlak na mateřské i základní školy, financování nepedagogické práce se přesunulo na obce a zákonný limit minimální velikosti školy nutí zřizovatele ke slučování. Ať už obce řeší přebytek kapacit, nebo jejich nedostatek, jedno je jisté: nečinnost není řešení. Jenže ta nejsou jednoduchá a ovlivní život komunity na dlouhá desetiletí.
„AI nám může pomoci dosáhnout pokroku v různých vědeckých disciplínách. Má ale i svá rizika. Dnes se snažíme zjistit, co je fake. V budoucnu se budeme snažit rozlišit, co je realita. Věda je důkazem, že lidé z odlišných kultur a různých politických přesvědčení mohou spolupracovat,“ říká pro Bedny Radia Wave mladý vědec ze Stanfordu Matyáš Boháček, jehož modely používají lidé po celém světě – ať už k detekci deepfaků či překladu znakového jazyka.
Jen 29 % Čechů a Češek vnímá své zaměstnání jako příležitost učit se novým věcem. Cestu k dalšímu vzdělávání jim nejčastěji komplikuje nedostatek času a únava spojená s vysokým pracovním vytížením. Tyto bariéry mohou být jedním z důvodů, proč se řada lidí svému dalšímu rozvoji nevěnuje tak, jak by si přála, ukazuje aktuální průzkum Nadace České spořitelny a agentury Ipsos.
Riziko učitelského vyhoření výrazně klesá s vyšší úrovní psychologického kapitálu. Naopak nadměrné pracovní zatížení se přelévá do rodinného života vyučujících a riziko vyhoření zvyšuje. Účinná prevence vyhoření musí kombinovat rozvoj psychologických dovedností pedagogů se systémovými změnami ve školách.
Letošní národní hodnocení vysokých škol ministerstva školství vyvolalo u části univerzit vlnu nespokojenosti. To, jakou jim mezinárodní komise vždy jednou za pět let přidělí v žebříčku známku, má totiž vliv na jejich prestiž i výši státních příspěvků. Osm z nich se proti nejnovějším závěrům hodnotitelů odvolalo a některé upozorňují na zásadní mezery v metodice, ministerstvo si ale za závěrem stojí.
Autor, známý především jako spisovatel, který proslul svými povídkami a romány situovanými nejčastěji do období doby kamenné a doby bronzové, v této knize popisuje svůj inovativní vzdělávací experiment na Libeňském ostrově zaměřený na venkovní výuku a praktickou činnost. Archiv Přírodní školy ve spolupráci s organizací Otevřeno zpřístupnil tuto vzácnou publikaci, která původně vyšla v roce 1929, v moderních elektronických formátech, aby oživil Štorchovy nadčasové myšlenky o reformě školství.
Učitelské listy - Copyright © 2008 · Agentura STROM
Theme by Brian Gardner · Bloggerized by Zona Cerebral and GirlyBlogger · Modified by J4W