Ladislav Vrchovský: Statek. Strhující příběh podle skutečných událostí

V nakladatelství Grada v dubnu vyšlo strhující vyprávění o Františku Zíkovi, jeho rodině, počinech na poli zemědělství i politiky, vyprávěné napříč dějinami.

Druhý cizí jazyk na základních školách jako nepovinný? Jaká jsou pozitiva a negativa této změny?

Expertní panel pro přípravu Revize rámcového vzdělávacího programu by v těchto dnech měl představit další verzi Hlavních směrů, která pracuje s připomínkami veřejnosti. Největší debatu návrh vzbudil v případě zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka. EDUin přináší přehled možných pozitivních a negativních důsledků této změny a upozorňuje na to, že pro její provedení nám chybí klíčová data. 

O školství na Ukrajině

Článek níže se věnuje informacím a zvyklostech ukrajinského školství. Text je výstupem z rozhovoru s Mgr. Olenou Keronyak, Ukrajinkou, která pracuje jako koordinátorka péče o žáky s odlišným mateřským jazykem na ZŠ Kořenského na pražském Smíchově, a její dcerou Viktorií Keronyak, která je lingvistkou a absolventkou obor Ruský jazyk a literatura na Filozofické fakultě MU a předtím studovala na ukrajinských školách.

František Trojan: Děti s znevýhodněním už do školy často nastupují v pozici „černého Petra“

S předsedkyní spolku Spolu Ivou Jánskou o tom, jak systém (ne)řeší děti se speciálními vzdělávacími potřebami.

Záviš Dobiášovský: Zmar dětí pokračuje i u druhých kol přijímaček na SŠ

Pro řadu rodičů a dětí martyrium s přeplněnými kapacitami středních škol pokračuje v druhých kolech. Ve velkých městech a zejména Praze se některé školy netypicky naplnily už v prvních kolech, v těch druhých pak i přes to zůstávají i několikanásobné převisy, kvůli kterým některé děti nemají šanci postoupit k dalšímu studiu.

Třetina dětí se speciálními vzdělávacími potřebami změnila kvůli svému handicapu alespoň jednou školu

Vybrat dítěti školu je v Česku na rodičích. Jenže podle průzkumu „Zkušenosti rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)“ se každý pátý rodič, jehož dítě se potýká s nějakým handicapem, setkal s doporučením na to, aby své dítě přehlásil jinam.

Záviš Dobiášovský: Děti naráží na neúspěch a zklamání. Střední školy v Praze vzali „útokem“ i Středočeši

Příchod populačně silnějších ročníků „zaskočil“ střední školy, děti tak často naráží na zklamání a musí volit místa, která „zbydou“. Přestože se dal nedostatek kapacit dlouho dopředu čekat, dostatečně se je navýšit nepodařilo, k přijímacímu řízení míří o tisíce dětí víc než před pandemií. A k tlaku na školy se přidávají i Středočeši, mimopražských zájemců jsou tisíce.

Projekt ENGIE podněcuje ke studiu geověd dívky

V rámci projektu ENGIE, který má za úkol podnítit ke studiu geologie a příbuzných oborů dívky ve věku 13 až 18 let, byly vypracovány takzvané moduly – metodické návody pro výuku témat Klimatická změna, Geotermální energie, Nerostné suroviny, Přírodní rizika, Metody výuky geověd, Genderové aspekty v geovědách.

Else Müller: Stříbrný prach z hvězd. Autogenní trénink pro děti od 4 let

Pohádková kniha určená k tomu, aby dětem pomohla vypořádat se s rušivými vlivy dne, zbavit se případných obav a úzkostí a aby navodila atmosféru, ve které se bude dětem krásně usínat. Kniha je psána podle metody autogenního tréninku prof. J. H. Schultze.

Hodnocení dětí v mateřské škole

Děti v mateřské škole sice nedostávají vysvědčení, neučí se podle předmětů a vzdělávacích osnov. Přesto má hodnocení dětí již v mateřské škole své opodstatnění a význam. Napomáhá větší samostatnosti a odpovědnosti a pokud je součástí zpětné vazby pochvala, konstruktivní kritika a nechybí respekt, děti se nebojí chyb a dělají pokroky.

Martina Kopecká: I rodiče mohou měnit školu. Nevzdávejte se, říká průvodkyně škol

Ne vždy jsou vztahy mezi školou a rodiči ideální. Přitom přátelská atmosféra by pomohla dětem, aby se jim ve škole líbilo a aby je učení bavilo. „Stačí začít s maličkostí, nemusí to být nic velkého, na čem byste ztratili spoustu energie,“ říká průvodkyně škol Eliška Pácaltová z Eduzměny. Ta radí rodičům, jak tvořit školní komunity, a tím vztahy se školou zlepšovat. 

Petr Kain: Zpožděná pandemická generace: děti narozené v době covidu mají horší výsledky ve vývojových testech

Americká pediatrička Dani Dumitriuová si stejně jako mnoho jiných dětských lékařů na počátku pandemie oddechla. Zdálo se, že novorozenci, jejichž matky prodělaly covid, jsou zcela v pořádku. Odpadly tak obavy, že by mohl mít koronavirus podobné devastující dopady na zdraví dětí jako například virus zika, který způsoboval mikrocefalii, tedy vývojové poškození mozku.

Martina Běťáková: Školy mají být centry vzdělanosti, lídry inovací a změn

Vzdělávání má Martina Běťáková pevně vepsané ve své DNA. Mnoho let učila, byla zástupkyní ředitele na základní škole v Psárech, dnes vede oddělení podpory škol na MŠMT. Za příkladnou komunikaci s pedagogickou komunitou si letos odnesla Cenu Nadace České spořitelny. „Musíme se umět koukat do budoucnosti, předvídat změny, jít jim naproti a samozřejmě na ně připravovat i děti,“ shrnuje svou vizi českého školství v rozhovoru pro naši Nadaci.

Michaela Endrštová: Hledal jsem vizionáře, co nebudou jen kývat. Gazdík představil svých deset poradců

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) představil svůj tým poradců. Je mezi nimi například sociolog Daniel Prokop, zakladatel sítě škol Scio Ondřej Šteffl nebo spisovatel Jiří Padevět. Radit budou ministrovi třeba ohledně změn maturit, přijímacích zkoušek i zda nechat na základních školách povinnou výuku dvou cizích jazyků. Jednalo se o jejich první společné setkání s ministrem.

Lucie Rybová: Taxi až ke dveřím, snídaně zdarma a učitel jako partner, vyjmenovává otec. S rodinou se odstěhoval do Finska za lepším školstvím

Břetislav Kupera se s rodinou přestěhoval do Finska před osmi lety. V té době měli čtyři děti a po dvou letech přibylo ještě páté. Finské školství tak poznali od základů. Od programu pro děti imigrantů, který absolvují starší děti, než nastoupí do školy, přes školku, přípravku, základní školu až k programu pro náctileté, kteří vyjdou ze základní školy a nedostanou se na střední. „Neznám lepší zemi, kde vychovávat děti,“ říká pracovník v oblasti IT. 

Tomáš Feřtek: Za Cermat vstřícnější a užitečnější, případně žádný

Ujasněme si, za co nemůže Cermat, ale politici, kteří ho řídí.

David Klimeš: Konec šéfky Cermatu přinese plody, jen když se změní v začátek školské reformy

Českým problémem není špatná příprava státních maturit, ale celá státní maturita. Podobné je to bohužel i s ostatními uzlovými body zdejšího vzdělávání.

Výuka chemie nebo přírodopisu ve virtuální realitě už není pouhé sci-fi. V dubnu vstoupila do škol po celé ČR

Výuka chemie nebo přírodopisu ve virtuální realitě již není hudbou budoucnosti. Žáci základních škol se nyní budou vzdělávat v simulovaném virtuálním prostředí podobně jako čeští zdravotníci nebo vojenští piloti. V hodinách si ověří své znalosti při nebezpečných chemických pokusech nebo se s celou třídou přenesou do vesmíru. 

Hejného metoda výuky matematiky rozvíjí u dětí matematické myšlení, zjistil mezinárodní výzkum TIMSS

Žáci 4. tříd základních škol, kde se učí podle Hejného metody matematiky, jsou v matematice v průměru lepší než ostatní děti. Ukázala to analýza dat výzkumu TIMSS z let 2015 a 2019, kterou připravil tým z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Děti jsou podle studie navíc schopné vyřešit i úlohy, které kromě znalostí vyžadují schopnost kriticky přemýšlet. Vznik analýzy finančně podpořila Nadace České spořitelny.

Josef Mačí: Data o vzdělávání: Pražské školy trápí stejné problémy jako vyloučené regiony

Hlavní město a jeho okolí jsou nejrozvinutější oblastí Česka. Lidé si zde nejvíce vydělají a mají také nejvyšší vzdělání. Na druhou stranu se zdejší školy perou s nejméně zabezpečenou výukou: nemají dost kvalifikovaných učitelů.