Přemysl Spěvák: Pane řediteli, už je čas. Digitální revoluce rozdělila školy, brzdí ji i učitelé

pátek 24. února 2023 ·

České školství přechází do digitálního světa nové generace. Do výuky nové informatiky se začlenila zatím asi polovina základních škol. Brzdou ve využívání moderních technologií je přístup a nepřipravenost některých učitelů, ale i rodičů. Na pokročilé pomůcky dá stát celkem pět miliard korun. Deník navštívil jednu z nejmenších škol na východě Moravy, o to progresivnější. Učí s 3D tiskem, ve virtuální realitě, chtějí oslovit i giganta Google.


Zdroj: Deník.cz

 

Deváťačka Alena Šimčíková si nasazuje brýle pro virtuální realitu a rázem se dostává do ulic australského města Sydney. Obraz, který vidí, je promítán na tabuli pro její spolužáky ze základní školy v malé obci Ostrožská Lhota na Uherskohradišťsku. „V chemii jsme zase rozkládali model atomu vodíku. Učivo jde líp do hlavy i se líp pochopí. Navíc je hodina zábavnější, než když si jen zapisujete do sešitu,“ uvádí dívka.

 

Do lavic tam usedá celkem sto dvacet dětí, při výuce využívají nejmodernější technologie a novodobý vzdělávací koncept STEM. Propojuje přírodní vědy, techniku, technologie a matematiku. „Chceme patřit mezi průkopnické školy. Aktuálně se zaměřujeme na využití virtuální reality,“ potvrzuje ředitel Libor Daňhel s tím, že jen 3D brýle mají šestery a chtějí další.

 

Patřili i mezi pionýry v začlenění 3D tiskáren a aplikací do výuky, s novým projektem chtějí oslovit společnost Google. Notebooky a tablety jsou samozřejmostí, žáci si je střídají dle rozvrhu.

 

 

Už je čas… Změna bude povinná

 

Aktuální školní rok přináší základním školám poslední možnost přípravy na výuku na prvním stupni podle revidovaného Rámcového vzdělávacího programu v informatické oblasti. Výuka v jeho souladu je nyní dobrovolná, povinná bude od letošního září, pro druhý stupeň o rok později a u víceletých gymnázií je nejzazší termín září 2025. „Vytvoření nového školského vzdělávacího programu je jen začátek. Je to dlouhodobý proces, změna přístupu žáků, učitelů, rodičů," ví ze zkušenosti Daňhel.

 

Stále je dost škol, které s přípravami otálejí a změnám se brání. Podle odhadu ministerstva školství výuku zahájila zatím asi polovina ze 4200 základních škol. „Rozhodnutí je na řediteli školy. Nová informatika může nabíhat postupně, čili mnohé školy ji zatím učí jen v některých ročnících,“ tvrdí Lubomíra Černá z tiskového odboru ministerstva.

 

Podle odborníků tato digitální „revoluce“ ve školství přichází za pět dvanáct, ne-li se zpožděním. „Je skvělé, že nastala změna, že můžeme výuku více přizpůsobit potřebám jednadvacátého století. Na navýšení hodin předmětu informatiky a změnu obsahu jsme čekali dlouho. Stávající hodinová dotace 1 + 1 byla už dlouhou dobu neodpovídající současnému světu, v tomhle směru nám ujížděl vlak,“ míní pedagožka Štěpánka Baierlová z brněnské Základní školy Labyrinth, kde učí matematiku, informatiku a robotiku.

 

Osvojení digitálních dovedností se má postupně rozmělnit do dalších oborů. Laboratorní úlohy doplnit o vyhodnocení dat, textový editor používat v českém jazyce, s grafickými programy pracovat ve výtvarné výchově. Samotná informatika má být o programování, orientaci v 3D prostorech nebo robotice.

 

 

Videohra místo tělocviku

 

Virtuální škola hrou je pro žáky zajímavější. V Ostrožské Lhotě se shodují, že s 3D brýlemi je učivo reálnější, žáky vtáhne. Třeba u takového Beat Saberu, světově populární rytmické videohry pro virtuální realitu, se zapotí a pohybem zabaví i jinak lenoši na tělocvik. V biologii poznávají zblízka anatomii člověka, v dalším učivu proplouvají naší sluneční soustavou. „Změna přišla, když jsem byla v sedmé třídě. Byl to docela šok, ale hodně jsem se naučila,“ je ráda deváťačka Šimčíková.

 

Cílem revize je podle ministerstva školství rozvoj informatického myšlení žáků a jejich přirozené schopnosti efektivně a bezpečně využívat digitální technologie. K tomu navíc schopnost rozeznat a bránit se kybernetickému ohrožení všeho druhu. „Digitální kompetence považujeme za zcela nezbytnou složku vzdělávání v tomto století. Zatímco před revizí Česko v tomto směru za okolními zeměmi zaostávalo, nyní se s nimi lze i měřit. Co se týče obsahu a cílů vzdělávání, některé země jsme i předběhli,“ sděluje Černá.

 

Podle ředitele Daňhela z Ostrožské Lhoty až pandemie a distanční výuka mnohé školy v tomto ohledu probudila a posunula dopředu. „Učit se, co je počítačový hardware a software, dávno nestačí. Žáci mají moderní technologie při výuce maximálně používat,“ konstatuje.

 

 

Chybí kvalitní učitelé

 

Výzva je to ovšem i pro pedagogy. Klára Lekešová z ostrožské školy učí vůbec první rok. „Je to pro mě nové. Příprava na hodiny je o to náročnější. Vzorových materiálů je zatím málo. Beru to tak, že pro žáky to má smysl, rozvíjí se u nich logické myšlení, jsou při práci s počítačem kreativnější,“ povídá učitelka.

 

Páťáky i sebe aktuálně seznamuje s takzvaným micro:bitem. Jde o kapesní počítač pro základy programování. Mají ho napojený na notebook. Děti tak vytvářejí třeba hlasovací zařízení. Třeba kdyby měly vybírat prezidenta. Blikají jim jednoduše naprogramované LED diody. „Dnešní děti mají víc zažité užívání telefonu a tabletu, než počítače,“ všímá si Lekešová.

 

Podle ředitele školy učení v hodinách žáky natolik zajímá, že ani neřeší známkování. „Úplně stačí zpětná vazba. Podle mě má jít zavádění nové informatiky ruku v ruce s celkovou změnou pohledu na vzdělávání, včetně hodnocení,“ doplňuje Daňhel.

 

Revize ale naráží na problém. „Někteří učitelé se novým metodám bránili, raději odešli jinam. Věk v tom nehrál roli. Pro rodiče je to také něco nového,“ říká ředitel.

 

Nelíbí se mu dosavadní vzdělávání budoucích pedagogů. Že mnozí nejsou na nové výukové programy připraveni, přiznává i ministerstvo. „Máme signály o tom, že v některých regionech chybí kvalitní učitelé informatiky. To ale není důvod nastavovat obsah vzdělávání méně kvalitně, nýbrž hledat cesty, jak tam kvalitní učitele dostat,“ komentuje Černá.

 

Peníze jsou podle zjištění Deníku možná ta nejmenší potíž. Všechny školy, které zahájí výuku podle nově nastavených změn, mohou využít dotaci na digitální učební pomůcky z Národního plánu obnovy. Letos dá ministerstvo školství na techniku jako 3D tiskárny či roboty a prevenci digitální propasti zhruba 1,2 miliardy korun. „Na další roky se počítá s ještě vyšší částkou. Celkem půjde až o pět miliard,“ vyčísluje Černá.

 

Z vyčleněného balíku loni poslali do škol s výjimkou univerzit zhruba 1,4 miliardy. Kolik školy skutečně utratily, bude resort zjišťovat v následujících měsících.

 

0 komentářů: